Kdy se začít snažit po porodu mrtvého miminka a nasledné revizi dělohy

Autor: Babouk   30.8.2015 v 22:16

Ircins, je mi to moc líto. Chápu, že chceš být už doma, mě si tam minulý rok kvůli infekcí nechávali taky dyl, tenhle jsem naštěstí byla třetí den doma. Taky jsem slyšela miminka a mela chuť běžet do posledního patra a jedno si přinést... zda se to hrozný klišé, ale časem to bude lepší. Nejhorší jsou první dva týdny. Mě pomáhá co nejvíc o tom mluvit, nezadrzovat to a psycholožka. Na tvrdnutí prsou mi pomáhaly studené obklady, taky jsem je stahovala, to mi nevadilo a brala jsem homeopatika, i když neumím říct, jestli pomohly.. Kapalo mi mliko asi 3 týdny, to taky moc nepřidá na psychice

Autor: Irčins   31.8.2015 v 03:39

[782042] Já o antikoncepci také zvlášť nestojím, nechci si nabourat tělo dalšími hormony. Uvidíme, co doporučí gynekolog po šestinedělí a i já bych volila cestu jako na začátku našeho vztahu...prostě být opatrní.

Autor: Irčins   31.8.2015 v 04:03

[782089] Ahoj Babouk, já ty pocity také nemohu nechávat dusit v sobě. Už jsem to i vysvětlovala příteli, že budu potřebovat hodně mluvit a aby byl trpělivý. Jednak k mým výlevům a také k mým slzám. Že se nemusí bát, nebudu ho násilím tahat do rozhovorů, budu v něm hledat hlavně posluchače. Bude to těžké pro nás oba. On se s tim též vyrovnává po svém a musíme si navzájem pomoci. Vyslovil obavu, aby nás tato událost nějak neodcizila, ale v tomhle mám jasno. Budeme se hodně bát o další těhotenství, to je jisté. Bolesti, které jsem zažila, byly opravdu jedny z nejhorších. Přes 2 hodiny vyvolaných kontrakcí bez poskytnutí možnosti nějakého léku na utlumení, protože jsem měla skoro čtyřicítku horečku, příšerné. Přítel u mně klečel, masíroval záda a doteď o tom mluví jako o středověku. Křičela jsem jako nikdy, bouchala rukama do země a nakonec i prosila o císaře. Nakonec ale samotný porod trval sotva 10 minut, skoro jsem nekrvácela a čípek se mi prý okamžitě začal zavírat. Ale co mi jsou tyhle pozitivní zprávy platné, když je po porodu ticho, narozdíl od vedlejších sálů... Nemohu spát, dneska tedy domů, ještě mně tady čeká nějaké vyšetření před propuštěním a pak tedy znovu mezi lidi venku. Mám strach z těch pohledů a zpočátku se budu snažit vyhýbat i sousedům, co to půjde.

Autor: Mysanda   31.8.2015 v 08:41

Irčins nebyla jsem první týdny schopná si dojít ani koupit rohlík do krámu. Ven jsem chodila brzy ráno nabo pozdě večer a často s kapucí nebo kšiltovkou a když jsem někde někoho zahlédla, raději jsem změnila směr, než abych se s kýmkoliv potkala. Po několika týdnech jsem si řekla, že to takhle dál nejde, nic špatného jsem neudělala, nebyla to moje vina, na otázky, kde mám břicho a jestli jsem už porodila, jsem se naučila říkat "ono to nedopadlo" . Do dnes se mi stane, že se mě někdo zeptá, kde mám malýho, ale ty lidi za to nemůžou a vím, že to nemyslí zle.

Hlavně, že už tě dneska pustí, snaž se se nějak zaměstnat, ale zase to nepřeháněj. Jinak já jsem rodila 16 hodin a doktoři mi řekli, že v porovnání s klasickým porodem, je ten vyvolávaný fakt peklo, protože tělo není absolutně připravené a měli pravdu. Dneska odjedu aspoň na dva dny sama se psem na chatu, protřebuju si trošku odpočinout, neměla jsem 2 měsíce ani den volna, navíc bych to teď někdy měla dostat, takže ve čt. pravděpodobně pojedu na odběry do gennetu a immunie.  A koncem týdne musím na hřbitov, máme ho osázený a teď v tom horku mi tam pomalu všechno uschlo, takže to musím znovu osázet.... Musíš se držet kočko, čas tě opravdu otupí.

Autor: Irčins   31.8.2015 v 14:16

Tak dopoledne mne propustili domů a jsem fakt ráda. Cestou jsme ani nikoho známého nepotkali, což bylo fajn. Dostala jsem na doma ještě několik tablet antibiotik a na deset dní prášky proti laktaci. Naštěstí nebydlíme na vesnici, abych potkávala známé na každém rohu, ale ani ve velkém městě. Ale i tak... Před propuštěním mne ještě primář prohlédl a prý to je uvnitř všechno v pořádku. Hned jsem se také objednala na prohlídku po šestinedělí ke svému doktoru a tam chceme jet společně s přítelem, jelikož na jakékoliv zprávy ohledně výsledků pitvy budu potřebovat velikou oporu. A nejen kvůli výsledkům, ale také proto, co mne bude čekat dál... 

Mysando, já vůbec nevím, co odpovím, až se mne někdo zeptá... Jak začal doma přítel budovat obývák a rozhodl se nalepit na stěny umělý kámen, takže lepí, brousí, do toho ta naše trojčlenná zvířena...no, byli doma sami týden, tak si asi umíte představit, co na mně čekalo. Ale nevadí mi to, co jsem přišla, polehounku likviduji nánosy písku a polehounku odpočívám, protože jsem začala o maličko víc krvácet a to není určitě dobré. Nebudu tedy raději nic přehánět, však je času habaděj. Hlavní je, že už jsem doma... 

 

Autor: DášaVil   31.8.2015 v 14:44

Ahoj holky :) Ircins hlavně se snaž odpočívat a moc to neprehanej .Peo tělo to byla opravdu velká zátěž a uvidíš až bude tělo připravené povede se to :* je dobře, že máš tak hodného přítele .My jsme si s tým svým poplakali spolu.Je pravda,že chlapy o tom tolík nechtějí mluvit ,ale trápí je to stejně.Mně se stalo i ted po roce ,změnit se mně zeptala sestřička od praktického doktora ( jsem tam byla naposledy v 10tt) jak se má miminko a bylo ji to opravdu trapné když jsem ji řekla ,co se stalo .Bylo mi ji líto když se chudák omlouvala .Je pravda,že kolikrát sousedi na moji odpověď nevěděli jak reagovat ....

Autor: Babouk   1.9.2015 v 11:29

U mě je to už měsíc a je to lepší. Včera jsem měla mít termín.. ale ani nemam teď čas smutnit, místo miminka máme vši:-/ Včera jsem to zjistila, chytly jsme je od ségry na chatě, teď neřeším nic jiného, furt malý prohlížím hlavu, uklizim a pračka jede nonstop. Proste pech. Snad jsme to odchytla včas. Víkend jsem si překvapivě užila, jeli jsme s přítelem na nás oblíbený festival, kde jsem byla naposledy před 3 roky. U par písniček jsem si pobrecela a pak to bylo dobrý. A hlavně jsem dostala prstýnek, zasnubni:-D bavili jsme se před pár týdny, ze bychom se mohli vzít, když nebude to miminko. Tak jsem čekala, jestli mě pozada:-) Chceme ještě teď na konci září, pristi rok bůhví co bude, třeba se zadari nebo budu v nové práci a nebude čas. Tak budu aspoň zabavena organizací svatby.

Autor: Irčins   1.9.2015 v 11:49

Ahoj Dášo, snažím se opravdu pomalu leccos v bytě poklízet, protože každá námaha se pak odrazí v tom, že více krvácím a to nechci. Přítel naštěstí pracuje převážně z domova, tudíž tu zatím nejsem sama. Jsou chvilky, kdy se začínám pomaličku dívat kupředu a doufat....ale jsou to fakt jenom zlomečky minut. Pak stačí, aby za mnou přišel a obejmul mě a já začnu bulet a nejde to zastavit... Vím, že se o mně hodně bojí, snad to časem překonáme. Tomu se snažím věřit, protože si miminko přeji a nedosáhnu ho tím, že se budu stále vracet dozadu. Potud teorie, ale každá víme, jak to chodí v praxi....Cry

Milá Babouk, po prvním potratu si také pamatuji, že po prvním měsíci mi bylo opravdu už lépe. Jenže situace byla trošku jiná....potratila jsem samovolně ve 14 tém týdnu, kdy jsem o těhotenství ani nevěděla, protože s jsem si v tu chvíli prožívala s bývalým přítelem doslova peklo. Vážila jsem tehdy sotva 45 kilo a co den, to stres... Proto jsem se už po měsíci hnala do práce, moc jsem potřebovala mezi lidi a pomohlo to. Dnes je situace opravdu jiná. Byla jsem šťastná a k ucelené rodině nám chybělo tak málo.... A tak málo stačí, aby se nám život obrátil ve vteřině naruby... 

8. srpna to byl rok od našeho zasnoubení a na 19.září jsme plánovali svatbu.... Oba milujeme hrady a zříceniny a nebyl víkend, abychom někde nevýletili... Proto jsme i svatbu plánovali na jednom hradě po domluvě s tamním známým. Měla to být opravdu jen komorní oslavička v kruhu rodinném, ale já se na můj první velký den tolik těšila. V současné situaci jsme to odložili, neužil by si to ani jeden z nás ani nikdo z rodiny, kterou to zasáhlo zrovna tak. Rodiče mám skoro 300 km daleko, protože jsem se odstěhovala za přítelem, ale jeho rodiče jsou mi skoro stejnou náhradou, jak je mám ráda. Jeho tatínek to nesl nejhůře, brečel se mnou a já si moc uvědomuji, kolika lidem na mně záleží a mají mě rádi. Tohle je podstatné a nejen pro sebe, ale i pro druhé musíme být v pořádku. Chce to hodně síly....

Autor: Irčins   1.9.2015 v 11:52

A Babouk...moc ti gratuluji k zasnoubení a vůbec....svatba je pro nás ženy něčím hodně významným a měly bychom na ní zářit. Proto ti přeji, ať ti vše vyjde jak si jen přeješ a díváš se hlavně kupředu. Věřím, že se jednou všechny dočkáme...člověk musí něčemu věřit a tohle je důležitá víra.

Autor: Babouk   1.9.2015 v 12:56

Ircins, to je mi lito, kdybych to tušila s tou svatbou, tak to sem ani nepíšu. Neplánujeme nic velkého, spíš neformální událost u kamarádky na chalupě, já už si jednu svatbu zažila, kdyby to bylo na mě, vezmem se jen na úřade Já jsem po prvním potratu taky pp měsíci byla celkem v pohodě, ale s přicházející MS se to vždycky zhoršilo. Tak uvidím. Ale zase jsem si to teď odzila o dost intenzivneji, se vším vyřizováním po a díky různým situacím, tak to třeba rychleji preboli.

1 ... 130 131 132 ... 309
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.