Palmový olej v umělém mléce

Děkuji za názory je super , že se fakt o to někdo zajímá já neříkám, že kojit nebudu.. bude to mé první miminko, chci mu dát to nejlepší. Teda doufám, že kojit budu, ale člověk nikdy neví... Příkrmy jsou až od 4.-6. měsíce, ty teď řešit nebudu v zelenině, ovoci, bramborách, rýži a těstovinách se snad žádný palmový olej nenachází

Evčo, pokud pominu fakt, že u nás se palmový tuk nevyskytuje v přirozené stravě a na druhé straně země, kvůli tomu umírají zvířata a vypalují se pralesy, a trajekty je vezoucí taky vyprodukují značné spaliny, tak mám ještě 1 důležitý fakt. Palmový olej nám ve stravě více škodí než prospívá. Mimo jiné i proto, že palmový tuk je z 50% nasycených mastných kyselin, což je opravdu hodně.

A pokud víš o jiném způsobu, jak dát najevo, že chci kupovat pouze kvalitná suroviny jinak než, že ty šmejdy nebudu kupovat, ráda si Tvou radu přečtu:-)

Ale neber to jako urážku, pouze názor

Cituji ze článku na ona dnes: "

Nebezpečí skryté v palmovém oleji se nazývá nasycené mastné kyseliny. Zatímco ve 100 gramech řepkového oleje jich je pouze okolo 7 gramů, v palmovém oleji je to 49 gramů! A tak se ucpávají cévy, což může vést k infarktu nebo ke kornatění tepen. I česká studie profesora Josefa Šimka z Ústavu fyziologie LF UK Hradec Králové potvrzuje, že palmový olej neobsahuje žádné blahodárné nenasycené mastné kyseliny, ale pouze ty nebezpečné nasycené. Doporučení vyhnout se konzumaci palmového tuku stojí i v oficiálních Výživových doporučeních vydaných Společností pro výživu. Ta spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Docent Jan Pánek z Profit institutu, který pracoval na odborném hodnocení palmového tuku, doslova píše: „Asi jedinou výhodou palmového oleje je jeho nízká cena.“"

Zdroj: http://ona.idnes.cz/palmovy-olej-vliv-na-zdravi-a-planetu-dwn-/zdravi.aspx?c=A150702_164004_zdravi_haa

A není to jen v tomto článku.

Obávám se, že celé téma palmového oleje je nafouklá módní bublina, stejně jako jsme v minulosti byli vystaveni masáži médií ohledně BSE, nejrůznějších virů, škodlivosti tu sádla, tu másla, tu kojení (není tomu tak dlouho, co se doporučovalo raději příliš nekojit a převést kojence na formuli)... V dnešní době k tomu přispívá ponejvíce lavinovité šíření misinterpretovaných zpráv prostřednictvím internetu, který je studnicí kdečeho, ale moudrosti jen z nicotného zlomku.

Článek na ona.idnes.cz pro mě není dostatečně relevantní odborný informační zdroj. Pokud si čtenář prostuduje český internet podrobněji, zjistí, že populární články se lacině vzájemně jeden od druhého kopírují, používají tytéž formulace a tatáž „zdrojová“ jména bez odkazu na konkrétní studii, kterou dohledat lze jen těžko.

Když už citujete společenské časopisy či přílohy denního tisku, za zmínku pak stojí např. i tento článek, což? http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/palmovy-olej-neni-zabijakem-cev-nici-vsak-indonesii_364680.html

V tomto článku je naopak výslovně uvedeno, cit.: „A navzdory záplavě zpráv o škodlivosti "palmového nebezpečí" v podobě ztuženého rostlinného tuku má palmový tuk lepší vlastnosti než ty z tuzemských rostlin. ... Palmový tuk je jednoznačně zdravější než tuky s trans mastnými kyselinami z řepky nebo slunečnice“. A mimochodem, tento článek je dokonce mladšího data (tj. je novější) než článek z magazínu ona.idnes.cz.

Rovněž tak pro mě není relevantním zdrojem jednostranně zaměřená iniciativa Stop palmovému oleji, zvláště s přihlédnutím k osobám za ní stojícím.

Dokázaly byste, dámy, vysvětlit složení jednotlivých olejů a víte, který pojem co znamená? Co jsou to nasycené, resp. nenasycené MK, jaké typy nenasycených MK rozlišujeme, jaký mají vliv na zdraví, jaké jsou souvislosti? Bohužel to na mě (bez urážky) působí tak, že jen nevědomě předáváte dál něco, o čem nemáte dostatečné znalosti. (Což je přesně důvod lavinovitých hoaxů dnešní doby.)

Snažila jsem se na internetu dohledat jakoukoli studii prof. Šimka, zmiňovaného v magazínu ona.idnes.cz, týkající se palmového oleje. Marně. Pokud nějakou najdete, dejte sem prosím odkaz. Pro zlepšení informovanosti přikládám odkaz na článek (nikoli studii) prof. Šimka, kde se o palmovém oleji marginálně zmiňuje. Jedná se o časopis Výživa a potraviny 6/2008 (tedy osm let starý), který vydává Společnost pro výživu. Mimochodem, místopředsedkyní prezidia této společnosti je prof. ing. Jana Dostálová, CSc., která v článku pro časopis Týden uvádí, že palmový tuk je jednoznačně zdravější než oleje z tuzemských rostlinných zdrojů. Zde odkaz na článek prof. Šimka: http://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2015/09/vyziva-6-2008.pdf. O palmovém oleji je tam jedna jediná zmínka, a sice v souvislosti s konzumací živočišných tuků a civilizačními nemocemi: „Osobám ohroženým obezitou, cukrovkou nebo onemocněním srdce a cév se od lékaře při zvažování dietních úprav dostává, mimo jiné, rady omezit konzumaci živočišného tuku a naopak zvýšit příjem tuku rostlinného. Tato rada je dobře míněná, zasluhuje si však upřesnění v tom, že i živočišný rybí tuk je pro zdraví výhodný, zatímco rostlinný tuk palmový a kokosový nikoliv.“

Na místě je (nejen v tomto případě) čtení s porozuměním. To, že něco je nebo není výhodné pro zdraví, znamená, že to našemu zdraví přináší nebo nepřináší nějakou přidanou hodnotu. To, že něco pro naše zdraví není výhodné, neznamená automaticky, že je to pro nás škodlivé nebo nevhodné.

Kdo má zájem, v tomto oficiálním dokumentu Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) s 53 zdroji najde další informace včetně citace 11 studií, které vyvracejí škodlivost palmového oleje (popř. kys. palmitové): http://www.who.int/dietphysicalactivity/media/en/gsfao_cmo_068.pdf.

Konkrétně odsud cituji např.: „Food prepared using palm fat is definitely healthier as many studies showed that trans fatty acids are worse than saturated fats (Annex 4). Trans fatty acids raise the LDL-cholesterol, lower the HDL-cholesterol and increase the Lp(a), a very powerful risk factor for ischaemic heart disease (Mensink & Katan, 1990; Nestel et al., 1992; Zock & Katan, 1992; Mensink et al., 1992; Wood et al., 1993 & Aro et al., 1997). Several findings showed that trans fatty acids might be related with human fetal development. Two European studies showed significant associations between low birth weights and the content of trans fatty acids in the blood (Koletzko, 1992a; 1992b; Jendryczko et al., 1993). The uptake of essential fatty acids (EPA) by the fetus may be impaired by trans fatty acids. Trans fatty acids may also affect the metabolism of EPA of the fetus that could result in poor development of the fetal organs and tissues. How can the world’s demand for solid fats be satisfied if all fats are to be trans-free? Palm oil is one of the obvious choice for making trans-free fats.“ (Pozn.: LucieW, doporučuji tento článek k přečtení celý, pokud tě zajímá, proč je palmový olej obsažen ve formuli; není to zas tak dlouhé.)

Na závěr ještě drobnou noticku k ekologii: Nesouhlasím s mýcením deštných pralesů. Na druhou stranu ovšem tam, kde už jsou vymýceny a na jejich místě vyrostly palmové plantáže, už není co zachraňovat. Vymýcené deštné pralesy už nenarostou. To se měli palmoví aktivisti aktivovat před 15 (či více) lety, a ne až nyní, kdy je najednou z palmového oleje, který se v potravinovém průmyslu používá celá léta, velká bublina. (Ta bublina vznikla mj. v důsledku nedávného nařízení EU [vstoupivšího v platnost v 12/2014] uvádět na etiketách podrobné informace o složení obsažených tuků. Přesto si můžeme být jisti, že údaje na etiketách nejsou ani zdaleka všechny pravdivé. A to, že někde třeba palmový olej uvedený není, ještě neznamená, že ve výrobku skutečně není obsažen.) A nechceme snad nyní vykácet již vzrostlé palmové plantáže, abychom se chovali stejně neekologicky, hm? Hektarové výnosy z palmových plantáží 5-, resp. 6násobně převyšují výnosy z lánů řepky a slunečnice. Lány řepky a slunečnice pro změnu zabírají kvalitní ornou půdu či pastviny, a to v daleko větším rozsahu. Kvůli těmto plodinám mizí mnohá přírodní společenství, dochází k nerovnováze v přírodě, mění se ráz krajiny.

Máte tedy pocit, že nekupováním produktů s palmovým olejem se zlepší ekologická situace? Že ubyde zmiňovaných trajektů vytvářejících zplodiny? Že nebude v souvislosti s olejnými plodinami docházet k narušování rovnováhy ekosystému? O zamezení vypalování dalších deštných pralesů jednají příslušné vlády a nadnárodní organizace. Individuální omezení spotřeby k úbytku palmových plantáží nepovede. I kdyby procento těch, kteří produkty obsahující palmový olej přestanou zcela kupovat, bylo významnější, třeba i 25 %, co se stane? Pokud výrobky nepůjdou tolik na odbyt, distributoři a výrobci je začnou zlevňovat (obvykle na úkor nenápadného zdražování jiných svých výrobků). Zlevněné výrobky přitáhnou více kupujících (z řad těch, kterým palmový olej nevadí). I pokud by byl tlak na dodavatele palmového oleje k jeho zlevnění (v důsledku menšího odbytu hotových výrobků a nutnosti snížit jejich cenu), s největší pravděpodobností by jej dodavatel opravdu zlevnil, protože palmové plantáže jsou velkou a dlouhodobou investicí. Kde by se tedy možná podepsal tento řetězec zlevňování? Patrně na pracovní síle.

Situace je tedy mnohem složitější. A žádá si nápravu příčin, nikoli důsledků.