Termín porodu květen 2013
Autor: Katka 16.5.2013 v 17:07
Tynus, věř mi, že tvoje pocity dočista chápu....měla jsem to stejně tak a ještě s tím mojím "nic moc" porodem bych to taky brala klidně bez něj
Ale on to člověk opravdu rychle zapomene všechno a pak už je jen ta radost a starost o miminko a to je krásný
Jinak můj porod.....v sobotu v od 20 do 1 ráno jsem měla nepravidelné kontrakce od 20 minut až po třeba 8 minutách i pěti...v jednu to ustalo najednou a já usnula až do rána jak špalek po tom všem funění
V neděli bohužel od 10 dopoledne opět nepravidelné kontrakce různé délky i intenzity, které se odpoledne zkracovaly a stupňovaly a můj táta i babička manžela pořád stresovali, ať už mě odveze do porodnice, co se mnou jako doma dělá....jak kdyby mě tady chudák držel pod zámkem
no a večer se to zkracovalo ty intervaly, ale pořád nic pravidelnýho, až od deseti večer to začlo být po 10 minutách pravidelně, pak 8, 7, 5, 4 a pak najednou zničehonic po 3 minutách, ale asi jen půl hodiny a manžel začal plašit, že už to mám celej den a že jedeme...to byla asi jedna ráno, tak jsem se tady v předklonu snažila ho navigovat, co dobalit a ještě ho uklidňovala, ať neblázní a je v klidu, protože mě celkem znervozňoval, jak plašil
do porodky jsme přijeli i přes moje protesty, že je brzo asi ve dvě ráno....příjem, při kontrakcích vyplňování milionu dotazníků a "důležitých" papírů...no podepsala jsem fakt tolik papírů jak za celej život snad ne
Pak konečně prohlídka doktorem - velmi mladým
, nic příjemnýho a že jsem "na dva" a že to ještě není k porodu, na UZV - odhad porodní váhy 3,5kg (to se celkem trefil) a pak na monitor, že se jim ten první nějak nezdál....no tak už jsem měla hadičku s kyslíkem u toho a funěla tam jak puk a manžel nervní čekal dole, tak jsem mu smskovala, že ještě tam se mnou bohužel být nemůže a že musím na oddělení šestinedělí!!! Protože na porodním sále měli narváno! No to pro mě byla zpráva, že se mi fakt chtělo brečet....šla jsem přes nemocnici se sestrou na to šestinedělí, tam si mě předali a byla jsem na pokoji s maminkou s mimi a jednou těhulí, co čekala na vyvolání a pořád nic....no bylo něco po třetí a já měla fakt strašnou depku a strach a vztek na manžela, že mě tam odvezl tak brzo....
tak jsem si tam pobrečela, šla do sprchy - otřesná mimochodem, takže ještě větší depka a pak na pokoj. Probudily se ty holky obě, protože mi kontrolovala sestra ozvy pořád....ty holky byly naštěstí fajn, tak mi dost psychicky pomohlo, že jsem si s nima mohla povídat mezi kontrakcema....no a v pět najednou cosi teplého mezi nohama a ona mi praskla voda. Takže na záchod, za sestrou jí to říct, sbalit si menší tašku!, kterou jsem neměla a šup po svých zase přes nemocnici na porodní sál. Prohlídka a že tedy jsem na 3 a když praskla voda a že se jim nelíbil pořád ten monitor, že Emi nemá dost kyslíku při kontrakcích - asi jsem blbě dýchala, jak jsem byla v šíleným stresu.....a tak jsem šla na porodní box, mohla konečně zavolat manžela!! což pro mě byla neuvěřitelná úleva - přišla jsem si tam příšerně sama! Manžel už byl u porodnice, protože jsem mu psala v pět, že mi praskla voda
převlékl se a byl tam se mnou. Příprava - klyzma tedy děs při kontrakcích na záchodě, to jsem fakt trpěla. Pak konečně mohl manžel za mnou a byl už tak celou dobu. Jenže kvůli tomu kyslíku jsem musela být skoro celou dobu na monitoru a ležet, což bylo děsný utrpení...takže na zádech to fakt nešlo, tedy na boku a manžel se mnou prodýchával kontrakce - byl úžasnej jak anděl strážnej, fakt! V těch šest se měnily směny, takže já byla na boxu jak na nádraží, všichni se tam šli podívat, všechny PA, doktoři...no síla, pak už jsem ani neodpovídala na pozdrav, jak mi to bylo fuk v těch bolestech.....nevím v kolik hodin mi konečně nějaký doktor povolil jít do sprchy - to mi moc pomohlo ta teplá voda je super úleva! Pak po chvíli zas na monitor, což bylo děsný, nemohla jsem chodit, posedávat, na míč..no nic, jen ležet a trpět při kontrakcích. Pak nějaký doktor mi konečně nabídnul jestli chci něco na uvolnění, abych se začla víc otvírat a to byla spása. Dostala jsem nějaký opiát do kapačky a při tom se mezi kontrakcema skoro usínala, takže mi to fakt moc pomohlo si odpočinout - Zori klobouk dolů před tebou bez žádných úlevových prášků nebo epidurálu. Kontrakce se začly stupňovat jak blázen a já se otvírala "jak po másle" až mě i další dr chválil, že to pomohlo a otevřela jsem se a jde to krásně...no mě to tedy nepřišlo krásný, ale budiž
a pak už to začlo hoodně tlačit jako na velkou a PA mi řekla "báječnou" radu...jestli to už tlačí, tak že si mám po prodýchávání každé kontrakce na konci kontrakce "přitlačit" v poloze na boku...no fakt zážitek, ale cítila jsem takovou nějakou úlevu, že můžu už tlačit, i když pořád říkala - jste jen na 9 ještě....mě to bylo fakt fuk!
Pak najednou přišla nějaká paní mladá - pak jsem zjistila, že doktorka
a že si mám lehnout na záda a jdeme na TO! Takže na záda bylo utrpení si lehnout, polili mě zas nějakou dezinfekcí, ukázali madla, za který se mám držet a nádech a tlaaaačit a znova a znova a znova, po 3 zatlačení mě museli nastřihnout, protože jsem tu hlavinku prostě nedokázala vytlačit (po tom celým víkendu kontrakcí) ani s pomocí dvou PA, který mi tlačily na břicho. No a pak poslední 4 zatlačení a Emi byla venku .......a NÁDHERNÁ ÚLEVA A VŠECHNA BOLEST OPRAVDU ZAPOMENUTA JAK MÁVNUTÍM PROUTKU

.....pro mě skutečně neuvěřitelný - ale opravdu je to tak, protože jsem si ten porod fakt protrpěla a doslova propotila jak blázen.
OMLOUVÁM SE ZA ZAHLCENÍ, ale chtěla jsem vám to tu napsat
A moc držím palce všem nastávajícím maminkám při porodu, ať je mají co nejrychlejší....třeba jako Stánička!

Autor: Kajuska 16.5.2013 v 17:29
Zdravím maminečky, těhulky, miminečka na světě i v bříšku. Hlásím se z domova.
V prvé řadě všem co už porodily, gratuluji k miminkům a těm 2v1 si to těhotenství opravdu ještě užívejte. Dnes při odchodu jsem viděla plno těhulí a trochu se mi zastesklo.
K fotkám miminek: všechny jsou nádherné. Sebík se opravdu nezapře s podobou, Ondrášek má ksichtíky opravdu úžasné a Lexinka a její velká očka jsou prostě perfecto. Další miminka jsou taky nádherné. Nevím čím to je, ale některé holčičky (viz Katka 81) mi připadají jak kdyby přišli zrovna od kosmetičky. Byla se mnou na pokoji maminka s holčičkou a ta vypadala prostě úžasně - obočí krásné, rtíky - prostě malá misska.
A teď k mému porodu.
Jako každá nedočkavá těhulka jsem dělala samozřejmě už všechno proto, aby šel prcek ven. Ale teda nevím jestli něco zabralo nebo se rozhodl sám.
V neděli ráno mě pobolívalo trochu břicho, ale tak normálka. Jeli jsme s přítelem do obchoďáku, kde jsme nakupovali a prostě si dělali radost. Ale při tom chození mě ten podbříšek stále bolel. Přijeli jsme domů, dali si oběd a já si pak šla lehnout. Podbříšek bolel stále (včetně křížů), tak jsem si to začala psát. Bolest nebyla vůbec hrozná. Jen tak jsem si před třetí hodinou dochystala tašku do porodnice a pak se rozhodla, že si dám horkou sprchu. Po sprše jsem umyla nádobí, kontrakce se trochu rozhodili. Pak jsem si šla zase lehnout a počítala. Kontrakce už byly silnější, takové jsem ještě neměla. Přítel už byl celý natěšený, že to bude asi den D. Kontrakce zesilovali, ale byly v pravidelných intervalech 6 minut. Chtěla jsem počkat na 5 minut a šla jsem vám napsat. Jak jsem vám dopsala, tak se objevila jedna zvlášť silná, kterou jsem těžce rozdýchávala. Pak už bylo jenom hůř. Zjistila jsem, že trochu krvácím a tak jsem hned jeli. Volali jsme rodičům po cestě, že už teda jedem. Po příjezdu do porodnice (16:45) tlak 140/100. Napojili mě na monitor, kde se objevovala jedna kontrakce za druhou. Na vozíčku mě zavezli na porodní sál, kde mě zase napojili a já musela ležet na boku. Píchli mi kanylu, z kontrakcí se mi dělalo zle a já se ptala, kdy už můžu jít do sprchy. Tam jsem ani nedošla. Pořád po mně něco chtěli: podepište se, otočte se, nadzvedněte zadek apod. Už mě to fakt štvalo, já byla vyřízená, a tak jsem na ně jednoduše kašlala :D. Z minuty na minutu jsem byla otevřená ze tří na šest centimetrů. Přišla doktorka, že mi píchne vodu (17:30). Potom mi řekli, že teď budou kontrakce ještě silnější a jestli se mi bude chtít tlačit, tak ať to prodýchávám). To se jim řeklo, ale jo nějak jsem se alespoň snažila. Za chvilku přišel druhý doktor, že budou muset použít vakuový extraktor, že se miminku nedaří dobře. Při něm jsem už mohla tlačit. Jak skončili, tak doktor řekl ať zatlačím jak to jde. Myslela jsem, že prostě tu hlavičku ven nedostanu, ale najednou byla venku a i celé tělíčko. (18:03)Tobiášek byl fialový a měl omotanou pupeční šňůru kolem krku, takže přítel ani nepřestřihoval. Osušili ho a dali na vyhřívání. Já porodila placentu a pak mě ještě otravoval doktorka kontrolou dělohy apod. Což bylo zvlášť nepříjemné. Já koukala jenom do stropu, na nic víc jsem neměla sílu. Jeden steh na čípku a jeden na hrázi (kvůli tomu vexu), jinak bych asi baly v pohodě. Postupně jsem začala koukat na to naše miminko a natahovat k němu ruku. Pak jsme konečně zůstali my tři sami. Vtipně jsem si potom uvědomila, že mi v rádiu pustili dechovky (ty teda opravdu nemusím) a to, že mám stále škrtidlo na ruce.
Po dvou hoďkách převoz na šestinedělí, zkoušeli jsme přikládat Tobíka k prsu, ale moc se nedařilo. Pak si ho odvezli a já se trochu prospala.
Od pěti jsem pak měla Tobíka u sebe, zkoušeli jsme kojit, ale byla to šílená bolest, teda pro mně. Strašně to řezalo, když se přichytil. Dnes už to je ale super, mlíko teče a Tobík od včerejška přibývá na váze.
S těmi intervali. Přes den mu stačí jednou za dvě, tři hoďky, ale v noci se mi zdá, že chce co hoďku a půl. Snad se to nějak ustálí a já se víc prospím. Uvidíme jak to bude tady doma.
Autor: Dita 16.5.2013 v 17:47
Téda holky to jsou příběhy, jsem zvědavá na ten náš...no neříkám, že nemám strach, občas mě zachvátí taková panika, že musím jít honem zaměstnat myšlenky a pořád si říkám přece to nemůže tak moc bolet, jak každý říká
já mám strach, že jsem bolínek a že to nezvládnu a nevydržím...no jsem na sebe vážně zvědavá. Teď jsem byla hodinu na procházce s Tracy, kříže mě teda ke konci už bolely solidně,ale mám pocit, že toho zvládám víc než třeba před měsícem...kyčel mě bolet přestala, rejžák paradoxně včera pomohl od bolesti zad, takže už mi nic nevystřeluje do beder, no jako cítím se fakt dobře dnes, jen málo piju a bolí mě hlava. Moni, chci se tě zeptat, coby zdravotnice, možná stupidní otázka, já si dávám vanu každý den a víš co, já mám strach, že když si dám orpavdu teplou může se stát, že mi rupne voda v té vaně?Co když to nepoznám a není to nebezpečný, dkyby se to stalo?Všude píšou, že když rupne voda, tak, že se nesmí do vany a tak co když to rupne takhle enčekaně ve vaně...?
já nad tím vždycky přemýšlím, právě dnes jsem si říkala, že si dám fakt teplou vanu a třeba to trošku popoženu po té procházce, ale mám tady z toho strach
Autor: zoriazz 16.5.2013 v 18:21
Ahojky kočenky, jen narychlo zdravím, máme doma celý den totální blázinec, je tu parta truhlářů, montujou skříně na chodbě, v kuchyni nám dávali pořadače a podložky do šuplíků, takže všechno ven.. byla jsem celé odpolko venku, malý ještě spinká v kočárku. U doktorky to bylo fajn, přibral 190g, takže ještě nemá ani 3300g :-) bobánek můj malinkatej.. jdu si dát caro a pomalu vás číst.
Autor: Katka81 16.5.2013 v 18:58
Jo Kajusko to kontrolovani delohy je taky.mazec
me asi tri PA po sobe po nejake dobe tlacily tak silne na bricho ze jsem si rikala jestli si delaji prdel s prominutim...ale musi se kvuli zavinovani delohy...ale tedy nic moc pocit. A taky porod placenty - ten me fakt pobavil.
Rekli mi jeste zatlacte a ja tlacila a nic...bricho me vubec neposlouchalo
tak jsem pockala na kontrakci - uz pidi slabou a byla venku
Meli neboj - ja jsem taky srab, ale to das! Ono te to proste vsechno nabudi a rekni si o neco na bolest a budes mit klid chvili.
A fakticky to hned vse zapomenes i kdyz to je bolest jak cert a nepopsatelna - nastesti pro nas vsechny zeny

Jo a Kaji a Tetezko dekuju za pochvalu nasi princeznicky
taky si dala na cas...40+3tt
Autor: zoriazz 16.5.2013 v 19:02
Majko, jste krásní! kači, Emička je fakt jak princezna! Teda proč jak, že? ;-)
projela jsem fotky z první procházky.. vypadám všude jako slon
holt ještě musím odotéct, snad to nebude tak dlouho trvat, fakt vypadám jak boubelka
a to jsem do začátku osmého měsíce měla +7 kilo, nakonec +14 s otokama. Kolik mám teď nevím, nevážila jsem se - nemáme doma váhu. Přidávám narychlo pár fotek, a těším se na fotečky od Kajusky a dalších ;-)
Přehlédla jsem něco, nebo Lenča nám sem Manolita ještě nedala????
Krásný podvečer, kočenky :-*
PS: ptala jsem se v lékárně, jaký je rozdíl mezi espumisanem a saab simplexem a prý je jiný jen výrobce a účinná látka je stejná.
PS2: Kači, jaks to napsala, že mě obdivuješ - oooo, já si připadala jak totální hysterka, prodýchávala jsem docela nahlas, ale tak to i radili a dělalo mi to dobře. Jak jsem to četla u Tebe, tak mi narostl hřebínek ;-) melinko, neboj se, já jsem totální poseroutka a zvládla jsem to ;-) ta bolest skončí okamžitě a pak bude jen a jen radost - a máš epino, uvidíš, že to zmákneš bez šmikání ;-) a je to pohoda, nic mě nebolí, očistky už skoro zmizely a cítím se moc fajn ;-)
Autor: Monika4 16.5.2013 v 19:26
Krásný večer holky :-D páni ty příběhy úplně mi běhal mráz po zádech paráda jak jste to napsaly Kačko a Kajuško.
Melli já myslím že bys to poznala i ve vaně že rupne voda.Taky jsem měla u druhého tohle dylema kor když mě z porodnice poslali domů ať si dám vanu no dala jsem si jí a mimčo mě vykoplo z vany doslova jednou kopl tak hrozně že to bylo i slyšet ale voda rupla až když jsem si lehla:-D
Tak vám posílám fotečky z odpolední prochajdy a aby nebylo moc těch mimísků posílám vám naše velké kluky:-D
Autor: Monika4 16.5.2013 v 19:34
Zori ty jsi keckaaa vždyť ti to všude moooooc slušákuje ale Erinek se na nás jako mračí?
neee je to kocour dělá nejdřív drahoty a pak je milošááák
Kačko Emmča je kouzelná- Jinak u mě porod placenty vlastně nebyl
PA po chvilce asi 5min.kochání našeho Sebínka říká já se podívám jak to vypadá dole jestli jako šití atd. a tak se kouká a prej co to tu je? já valím oči a jako co tam je? a ona se začla smát a že placenta je venku v podstatě jen zatáhla a bylo:-D tak si pak dělala srandu že jsem teda dobrá rodím jak kdyby nic a placenta si odejde jak na procházku sama
Mě teda nepřijde že bych rodila jak kdyby nic spíš jen už jsem věděla jak dýchat a to se jim to rodilo se mnou když jsem funěla jak sentinel :-D
Autor: zoriazz 16.5.2013 v 19:59
Moni, malej se zatím směje jen ze spaní, já se na něj směju pořád, ať to obkouká a usměje se taky.. má dneska 11 dní ;-) už se budí, tak já se loučíím :-)
Autor: Stáňa 16.5.2013 v 20:08
Holky, teda příběhy tu jsou jak z časáků 
Já jsem tak ráda, že to u mně proběhlo tak rychle 
Zorko, ty fotky jsou dokonalý, jako od profíka
moc se mi líbí ty detaily a potom Eriček s Tebou, jak ho máš na klíně
úžasný
... určitě jsem chtěla reagovat ještě na něco ...
... no, tak později ...
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Embryo Glue
Poslední příspěvek: 31.5.2026 v 01:15
Co jíst pro zdraví vlasů?
Poslední příspěvek: 1.4.2026 v 11:51
Nedostupnost Cytealu
Poslední příspěvek: 24.3.2026 v 18:10