3. dítě a interupce

Sice se mi reagovat nechtelo,ale musim, ja jsem tedy o neco starsi,ale mam dve deti,treti prislo neplanovane,uplne neplanovane,nejdriv sem byla v haji,co ted? finance na h.... chlap na h.... no chtela jsem silene potrat.... pak sem broucka videla.... desaty tt a?zamilovala se jako kazda mamina.... v 18 tt mu prestalo bit srdi,uprimne,jsem a budu proti potratum! je mi lito,ale je dost mamin,co by si miminko prvni,nebo uz druhe a i to treti praly vic nez cokoliv na svete a nejde to,ten mrnousek v Tobe nemuze za sex mezi Tebou a otcem mrnouska.... dej ho k adopci,nebo babyboxu je tez moc.... a pomuzes parum,co nikdy mit mimi ani nemuzou... cokoliv,ale nezabijej zivot.... dej mu sanci....je to clovicek,stejne jako ,ja ty ,me deti,tve deti.... nebo by se ti libilo rozctvrceni? tehu sleduji od zacatku,uz v osmem tydnu je to rysove clovek a chce pouze lasku sve maminky...ja si vycitam den co den,ze sem vubec na potrat myslela.... a ver mi ze to zustane v kazde zene,co deti uz ma a miluje je....

Nevím co si z toho vezmeš ale musím reagovat. Pod mým podpisem vidíš že jsem maminka již čtyř dětí.Vždycky jsem chtěla tři když jsem čekala třetí poprvé přišli jsme o něj ten rok byl nejhorší v mém životě pak se podařilo a já konečně zapomněla.Loni touhle dobou jsem opět otěhotněla naprosto neplánovaně i přes naší snahu se chránit.Manžel nechtěl o dítěti ani slyšet ale když jsem mu řekla že jsem těhotná postavil se tomu a řekl že to zvládneme.Já o tom přesvědčená nebyla i jsem uvažovala v duchu o interupci ačkoli jsem po prodělaném potratu byla zásadně proti.Trvalo mi to dva měsíce než jsem byla schopná dítě nějak přijmout vnitřně to trvalo dýl v desátém týdnu jsem začala hodně krvácet a jela do porodnice smířená a vlstně docela i spokojená že to mimčo samo vzdalo ale malé mě vyvedlo z omylu i přes krvácení se drželo a bojovalo za svůj život.Od té chvíle mi bylo jasné že tu chce být.Bojovala jsem za něj dál několikrát jela do porodnice kůli krvácení ale vždy se drželo a rostlo. Zkrátím to dnes je tomu uzlíčku 3 měsíce a je to to nejhezčí co mám k těm třem předtím.Ať je tvoje situace jakkoli těžká zkus ještě vydržet a dát mu šanci když ne pro tebe tak pro ty co děti mít nemohou.Nechci tě odsuzovat ať se rozhodneš jakkoli budeš s tím žít ty sama v sobě.

Sisi, asi budu zlá,ale co po nás chceš? Abychom ti interupci schválily? Abychom ti napsaly, že to nic není? Toto forum je určeno hlavně maminkám a ženám, které po dítěti touží a daly by za tento malý zázrak cokoli. Přečti si Porod bez radosti nebo Snažilky. Snad pochopíš, že život je dar a podle toho s ním máme zacházet.Myslím, že tady těžko najdeš pochopení, když chceš podstoupit interupci.Nebo požehnání s tímto krokem. Je mi 40, mám malé dítě, mimochodem třetí. I pro mně nebylo lehké se s jeho existencí smířit. Ale potrat, to je něco, co je difinitivum, konec. Rozhodla jsem za tebe, že ty žít nebudeš. Vím, že jsem tvrdá. Ale tři děti přece není žádná katastrofa. Jsem ze tří dětí a nemyslím si, že by nás bylo doma moc. Vím, že je blbá doba, ale děti se přece rodily i za války. Popřemýšlej, prosím, jestli opravdu není jiná možnost jak interupce.

Nevím, jestli není problém, že čekáš prcky brzo po sobě, nebo jsou větší problém ty peníze? Já mám děti 19 měsíců od sebe. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, nadšená jsem nebyla, ani můj gynekolog, protože jsem měla po prvním porodu komplikace a další těhotenství doporučovali až nejdřív za 2 roky. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se s tím smířila, ale potrat nějak nepřišel v úvahu. A nelituju. Je to záhul, ale stojí to za to. Jo a malá byla taky závislák, trošku žárlila, ale v pohodě jsme to zlvádi. A teď jsou to nerozluční kamarádi. Chce to tatínka, který občas to maminčino tulení nahradí.

Reakce na [351249]: Moniko, ahooj! Konečně jsem na Tebe natrefila, tak tě aspoň tady pozdravím, tak jak zvládáte? Potkala jsem tudle u Apol Smíška, ale nějak se mračil

K tématu toho moc nenapíšu, tohle si musí každá máma zodpovědět sama, za sebe si nedovedu představit jít na interupci, tu bych podstoupila jenom v případě, když by dítě bylo tak postižené, že by po narození trpělo v bolestech. Ale u mě je to už jen hypotetické, jsem přešťastná za to jedno.