Autor: Ivana   1.5.2013 v 16:35

Ahoj, takových je nás víc, co nejsou vždycky v ideálním rozpoložení, vždyť proto má tato diskuse takový úspěch. Povzbuzujeme se navzájem.

Dřív než sáhneš po chemii, zkuste si sednout s papírem a tužkou a psát všechna pro a proti Vaší situace. Vždyť na všechno se dá dívat víc než jedním způsobem. Že nemůžete sehnat školku? No budeš mít doma pomocníka a ještě ušetříte. Víš, co školka stojí peněz? Víc než pastelky, omalovánky a vycházky na hřiště na prolízačky. Budete mít na sebe určitě víc času, minimálně v provním půlroce, co bude miminko na světě, se užijete dost. Budete spolu číst, zpívat, chodit na procházky s kočárkem a povídat si o všem, každý den naplánujete nějakou finančně nenáročnou akci a to by v tom byl čert, aby se nálada nezlepšila...

Na nemocenskou nemůžeš proč? Z finančních důvodů? Uvidíš, že ten rozdíl není zase až tak obrovský, neprojezdíš tolik, vystačíš s méně náročným šatníkem... a budeš mít čas na staršího i na manžela. Prospěje vám to všem. Bydlení chcete měnit proč?

Jak dlouho jsi těhotná? Určitě to už znáš z prvního těhotenství, jak hormony s ženskou mlátí. Je jasné, že si vše zabíráš jinak, než kdybys těhotná nebyla. Všechno se zdá neřešitelné a přitom bývá řešení na dosah... Jen ho obvykle nevidíme.

Doporučuji spíš návštěvu psychologa, manželské poradny apod. Na ledacos pomůžou najít právě ten potřebný nadhled a změnit přístup...

Na horkou vanu teď v těhotenství pozor, i ta tabulka čokolády může být zrádná, ať si nepřiděláš starosti s těhotenskou cukrovkou.

Držím palce, ať se daří a zvládnete to doma i bez antidepresiv !

Autor: žEmle   1.5.2013 v 17:42

Ivano, díky, virtuální podpora je pro mě moc důležitá, ale většinou stačí manželovo "zase jsi promarnila hodinu na webu" a je po zlepšení ...

Mé problémy jsou docela objektivní - zatím všichni bezplatní (tj. poloamatérští) psychologové, konstatovali, že mi situaci opravdu nezávidí... Své problémy jsem v diskusích sepsala už mnohokrát - včetně kladů/záporů a odložitelných/neodložitelných věcí.

Synovi je 2,5 a já nejsem moc společenský typ (sedět s maminama mě totálně irituje), takže se do školky strašně těší. Na jeho socializaci bych rozhodně peněz nelitovala. "Víc času s rodinou/dítětem" už si opravdu dopřát nemůžeme - jsme spolu už teď skoro pořád, protože pracuju z domova. Víc, než věčné "šťastné chvílky s rodinou" mě už děsí jen představa, že bude manžel muset do práce a já budu sama s akčním batoletem a uřvaným novorozeněntem. Syna sama nezvládám víc, než pár hodin - je hodně agresivní, což s mými psychickými stavy nejde dokupy (každou zábavu završujeme bitím, řevem a pláčem).

Na nemocenskou nemůžu, protože bych spadla ze dvaceti tisíc na dva a neměla nárok na PPM. (Neušetřím nic, většinou pracuju doma, do kanceláře chodím pěšky a šatník mám už dlouho kompletní.)

Bydlení musíme měnit protože garsonka o jednom pokoji bez balkónu je pro nezávislé uspávání dvou dětí nepoužitelná.

Do návštěvy profesionálního psychologa se bojím investovat - koukala jsem, že chtějí od 500 na hodinu a doporučují pravidelnou návštěvu. Kdybych si byla fakt jistá, že mi pomůže, tak si budu přát dvě návštěvy k narozeninám, ale jak vybírat, když ve městě žádného neznám?

Autor: žEmle   1.5.2013 v 17:53

Jen zrekapituluju, že jsem v půlce těhotenství - první měsíc jsem byla totálně pasivní (únava, že jsem neměla sílu ani mrknout), druhé dva měsíce jsem prostonala a tím si zadělala na všechny problémy (vyřízený organismus, nestíhání v práci a ve škole, binec v bytě, rozházené vztahy a pocit vlastní nepoužitelnosti). Poslední měsíc jsem se snažila aspoň něco dohonit, ale jak řeším problémy vlastní, tak přibývají problémy externí (syn má neštovice - takže karanténa doma, zjištění, že nemůžu na nemocenskou). K tomu se mi nedaří na víc než pár hodin zlepšit svůj psychický stav - někdy strávím v apatickém stavu celé hodiny (nic mě nezajímá, nebaví, chce se mi jen brečet a všechno to nějak zabalit).

Autor: veeeraf   1.5.2013 v 18:29

ahoj, v tehotenství jsem musela uzivat cipralex, přesně od 5 měsíce a užívám ho doteď(malé je měsíc)..a jsem v pohodě. Zkoušela jsem všechno od relaxování po homeopatika..nakonec jsem to vzdala a sama jsem si zavolala psychiatričce a dočkala jsem se velkého pochopení a pomoci..malá je naprosto v pořádku, prosípívá a hezky spinká. Ale ubrečené hodinky má stejně, asi jako všechny malé děti:o)

Autor: Kristýna   1.5.2013 v 18:41

Žemle, po přečtení příspěvku se divím, že je další dítě na cestě. PROMIŇ.

Autor: žEmle   1.5.2013 v 19:30

Velikost bytu a skromnost poměrů bohužel plodnost nijak nenarušuje - spíš naopak. Rozjařena zdařilou oslavou synových druhých narozenin jsem se nechala manželem přemluvit, že bychom mohli aspoň občas zmírnit pravidla ochrany, aby nebyl náš sexuální život úplně proti přírodě. A příroda nezaváhala. Děti sice chceme, ale "snažení" jsme v životě opravdu nezažili ani vteřinu. (Chápu, že náš světonázor bude pro mnohé "plánující rodiče" čirou nezodpovědností - buďte v pohodě, my zase nedokážeme pochopit, jak si někdo může hrát na boha a užívat si do pětatřicíti - a pak se hrozně divit, že není v jeho božských silách dítě počít.)

Autor: žEmle   1.5.2013 v 19:32

veeeraf, můžu se zeptat, jaké byly první týdny? Někde jsem si přečetla, že to dost trvá, než si organismus na nový regulační mechanismus zvykne. (A Ty jsi první, kdo píše, že s antidepresivy začínal v průběhu těhotenství. Ostatní se spíš chlubí tím, na jak velkou část těhotenství/kojení se jim podařilo vysadit.)

Autor: Marky2710   1.5.2013 v 19:41

Prosim te zemle... ja jaksi nechapu poradne kde je problem,jen ty mas dvacku za mesic se trema nulama,muz ma kolik prosim te? najit byt ? kde je problem? moje bytna chtela byt pro synacka ,do dvou tejdnu volny ,nasla jsem byt a bydlim... mam dva capartiky... nevim proc chces dalsi dite ,kdyz na prvni nejak nemas naladu,kdyz spsechas na skolku.. navic agresivni bude taky z nejakeho duvodu,nechci ti do toho rejpat,ale myslim,ze jsi spise podlehla hormonum,nepotrebujes doktora,potrebujes proste jen mezi lidi,myslim,ze i sednou si mezi maminy by neuskodilo.... proste jsi zadepkovana doma... vykasli se na doktory a vypadni ven s prckem... a byt? hledej .. bytu je dost a myslim a ze platama co date do hromady,prosim te jaky mate financni problemy? asi jsem mimon.. ale tve psychicke problemy jsou jen depka ze zakukleni doma...ze 4 sten by mi hrablo taky,jeste 24 hodin doma s ditetem a chlapem... mazej ven se vyvetrat... uklidni to i maleho

Autor: Klára   1.5.2013 v 19:43

Ahoj já bohužel antidepresiva beru, můj doktor mi vysazení nedoporučil a já sama jsem se taky bála, po předchozích zkušenostech. Jinak určitě by ti měl předepsat léky které se v těhotenství brát můžou, já beru Argofan, který jsme po zjištění těhotenství postupně snížili na co nejméně. Jinak bych se toho nebála, jsem v 17 týdnu a musím za klepat, že žádné problémy ani já ani můj chlapeček nemáme. Je to spíš na tom jakými poblémy trpíš a jestli by si ustála změny hormonů bez léků. Jinak držím palce :)