Autor: Martina Brno /9.3.2013-Ondrášek/   5.6.2013 v 09:45

[326008] Marci, některé děti jsou třeba po chvíli unavené. Onďa už taky moc dlouho v lehátku nebo pod hrazdičkou nevydrží, někdy proto, že se nudí a někdy proto že je unavený a on bohužel neumí jen tak zavřít oči a zdřímnout si. A když ho vezmu a za chvilku má zavřené oči, tak je jasné, že chtěl jen spát a potřeboval pomoct. Dneska spal do půl deváté a je v lehátku ani ne půl hodiny a už řve. Takže ho asi vrznu do kočárku a půjde se dospat. Ikdyž on spí 13 hodin (s jedním nočním kojením) tak nechápu jak může být unavený :-)))

Ale jinak už jsem taky přišla na to, že si pěkně umí vyřvat svoji pozornost :-)    A to jsem si myslela, že se třeba aspoň na hodinu zabaví pod hrazdičkou, haha...proč když může být s maminkou. No jo, už to jsou potvůrky :-)))

Autor: Marcela   5.6.2013 v 12:02

Marti, Nelča taky bývá unavená ale poznám to na ní, začne mňudlat očka a to ji musím dát do zavinovačky a svázat ručky, jinak neusne, neli spí tak 12h kojím okolo 4 a pak v 7 a to se ještě do 8 dospí a před dalším kojením si taky ještě hoďku schrupnea pak stejně tak i přes den, mezi papkáním vždycky hoďku spinká..

jinak jsme se vrátili z rehabky a síla, zpocená jsem až na pr... neli se uřvala a "padla za vlast" chudák, do příštího týdne máme nějaké cviky a když se stav nezlepší tak začneme s vojtovkou, nadšená nejsem, musím ji dávat a polohovat tak jak mi zase dr. nedoporučila kvůli to naše věčný zvracení, tak si vyberte, no budem zkoušet, hlavně aby byla v poho.

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   5.6.2013 v 13:47

Hoj Marci, nechtěla jsem původně reagovat, ale prostě mi to nedá. To, jak si dítko zvykne na dostatek pozornosti a nošení, není bohužel jeho vina, je třeba hledat problém jinde, musím se toho prcka malého zastat. Je to prostě daň nezkušených rodičů, kteří v dobrém úmyslu při každém breku jsou ihned u miminka a ono to prostě bere, tak jak mu to naservírujete, není v tom žádný kalkul. Vyřvání mi příjde k mimi hodně nefér, naprosto nechápe, co se děje, když do včerejška to vše bylo, jak jste mu to nastavili a najednou je vše jinak. Uspávání je věc, kterou mimi umí samo, prostě si před usnutím ze začátku trochu pokňourá jiné chvilku doslova pořve, vše nejlépe pod kontrolou  rodičů nakonec usne, pokud ho rodiče naučí usínat v náručí, není to chyba mimi a toho, že chce něco, co si samo vymyslelo, vy jako rodiče jste mu vzali možnost naučit se  samostatnému usínání. Vím o čem mluvím a musela jsem si na to pracně sama přijít. Ze začátku jsem byla oddaná matka, která si sama nastavila laťku sakra vysoko a pak jsem to prostě nebyla schopna udržet a místo, abych se hledala chybu u sebe, říkala jsem si jak je malý vychralý a stále se něčeho dožaduje. Ve skutečnosti chtěl jen to, co jsem mu já dovolila a to tak platí dodnes. Pokud člověk nebude důsledně dodržovat nastavená pravdila, dítě je pak zmatené a z pohledu rodičů zlobí, ale chyba je u rodičů. U prvního dítka jsem do roku skála na míči než malý usnul, pak usínal půl roku u prsa, pak usínal s dudlíkem a žmoulal moji ruku, pak bylo horor s odvikáním na ruku, kterou prostě potřeboval a bez ní ani ránu usnout. U druhého ani nevím, jak to přesně bylo, protože to byl opravdu frmol s prvorozeným v tu dobu dvouletým.  Nyní třetí syn Danda usíná sám v postýlce

, když mi kňourá i na rukou je jasné, že chce spát a odnáším jej do postýlky, dostane dudlík, k pusince muchláčka, pohladím ho, dostane pusinku a chvíli ho hladím a je spinká. Denně ho nosím cca hodinu a to když je bdělý něco ho trápí např., že se přepije a je mu těžko, nejde mu si prdnout nebo ho už nebaví hrazdička a hračky. Jak to mimi nastavíš, tak to bude a nebude prostě chápat, že už ty jsi unavená a že chceš dělat něco jiného, když den předtím to fungovalo jinak. 

[326008]

Autor: Hanka - Matěj 25.3.2013   5.6.2013 v 14:18

Ahoj holky, já tu na toto téma psala už ráno, ale vzkaz se nenahrál, což je možná dobře.

Předem. Moc se mi líbí příspěvek Romika.

Já od začátku nechtěla být otrokem našeho dítěte. Nechtěla jsem zapadnout do začarovaného kruhu všech těch opakujících se návykových činností - nošení, houpání, skákání na míči. Nic z toho neděláme a i přesto nemáme doma uplakané miminko. Matěj skoro nebrečí. Když brečí (kňourá) vím, že ho něco trápí. Nejčastěji jen kňourá, protože nechce být sám a chce se tulit. Takže si spolu často hrajeme, tulíme se, tancujeme, ukazuju mu věci doma a vysvětluju na co se co používá  (ne že by tomu rozumněl). Ale nechávám ho celkem hodně času denně hrát si samostatně a spinkat taky. Buď mi usne na rukou při kojení nebo usne sám v postýlce. Položím ho, přikryju, dám mu pusinku (nebo více ) a chvilku ho hladím velmi jemně po hlavičce a to na něj má doslova uspávací účinek. Většinou je v pohodě a za celý den skoro nebrečí, ale někdy má vyloženě špatnou náladu (nebo růstové spurty, bůh ví) kdy prokňourá půl dne bez zjevné příčiny. Ani tehdy ho nemám na rukou pořád i když by třeba rád. Prostě když se potřebuju osprchovat, uvařit, nebo cokoliv udělat tak to prostě udělám ať kňourá nebo ne, protože tehdy ani tulení nepomáhá. V takových situacích mu dám pusinku když jdu okolo, nebo na něj mluvím a za chvilku je tuhý. Nenechávám ho vyřvat, protože vím, že když brečí, tak to má důvod a snažím se ho najít, ale pokud vidím, že je najezený, přebalený, nebolí ho bříško a on furt kňourá a přestává když se přiblížím k postýlce tak ho jednou chvilku pomazlím, dám mu něco ať se nenudí a dělám si svoje a on když vidí že to nemá efekt tak za chvíli přestane a kouká na mě. Taky se snažím aby přes den nebylo doma ticho protože to se cítí vyloženě sám a on je nerad sám (stejně jako já ), takže pro to mám pochopení.

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   5.6.2013 v 15:04

Hani, díky za slova uznání . Ty jsi šikovná hned, malý se v tvém chování vůči němu snadno zorientuje, nebude z tebe zmatený, což je obrovská výhoda. Mě to trvalo vše hodně hlouho než jsem na vše přišla, divím se, že šel semnou manžel do druhého dítěte o třetím ani nemluvě. Ovšem třetí mimi si konečně užíváme oba, manžel se v noci vyspí, stále se na směje a je to prostě super. U starších kluků dodnes sklízím "hořké plody" své nedůslednosti a vím, že to, že děti zlobí není jejich chyba , no snad to ještě napravím.  S dětmi se člověk stále učí a ony mě neúnavně zkouší, mimi je jen rozehřívací kolo. Na vlastních dětech člověk nejlépe vidí své nedostatky.  No, přeji nám všem pevné zásady a ještě pevnější nervy. Rodičovství zdar  [326198]

Autor: Marcela   5.6.2013 v 18:14

jo na chování jsme si ji naučili, ale trpěla na šílený koliky, pak jsme měli tu infekci a nakonec problémy s blinkáním a přibíráním a nechovej ani ne měsíční mimčo když má šílené křeče..

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   5.6.2013 v 18:47

Marci, ono je přeci jedno, co jí bylo, nosit mimi pokud má trabl je nutné o tom žádná. Ale na druhou stranu, když už se na ruce naučí nechat mimi v 10 týdenech vyřvat mi tak normální nepříjde. To je celé, nic víc v tom nehledej. Prostě si myslím, že teď pozvolna odnaučovat . Jen názor nic víc.

[326266]

Autor: Pavlina   5.6.2013 v 20:56

Ja s vama holky taky souhlasím. Jakuba vyrvat nenacham, proste mi to nejde. On je docela histericky, a kdyz je cely rudy a jazyk mu v puse vybruje, tak na to psychicky nemam a proste delam vse aby se uklidnil. Samozrejme, ze jsme udelali ze zacatku chybu a ted to bude tezke ho odnaucovat, ale ted mi prijde, ze kdyz je spokojeny, tak uz chvili vydrzi byt sam se sebou. Musim se Marci zastat, protoze ten, kdo ma bud zkusenosti nebo mu hned od zacatku vsechno jde a nema pochybnosi o sobe, tak je to pro nej mnohem snazsi. Ja jsem bojovala s kojenim a krmeni pro me byl velky stres. Jestli zrovna toto krmeni budu dokrmovat, nakojit, pripravit dokrm za revu maleho a to vse cca po 2 hod. Zacatky byly pro me krusne, a proto nejsnazsi cesta byla pres nejmensi odpor. Kazdopadne zkusim nastavit uspavani podle knizky  Kazde dite muze dobre spat.

Muzu rict, ze hezke pocasi a dlouhe prochazky, pusobi pozitivne, jak na me, tak na Kubu. Tak at nam to dlouho vydrzi.  

Autor: marcela   6.6.2013 v 08:19

vždyť jsem psala, že nenechávám vyřvat v pravém slova smyslu, na to nervy nemám, vždycky ji chvilku nechám, pak pochovám a šup zpátky do postýlky.. pavli to s tím krmením jsme měli stejné, navíc jsem byla první dva měsíce s nelčou skoro pořád sama, přítel se vracel z práce i v 10 večer a ráno v 5 odjíždí.. není to omluva, nejsem stoprocentní máma.. navíc včera na rehabce doporučili hodně chovat v určitých polohách, takže budem asi stejně chovat dál, jinak jsem se vás chtěla zeptat jestli už se vám miminka přetáčí na bříško, nelinka poprvé v pondělí a včera 2x, je to div, pač na bříšku se jí jinak moc nelíbí.. venku je to nejlepší, akorát jsme momentálně bez kočárku - reklamujeme ho, tak aspoň na balkoně ve starém, ale to není ono.. dneska jdeme na váhu tak doufám, že už máme víc jak 4kg! jsem zvědavá..