Autor: Jitka   22.3.2011 v 16:32

Dobrý den, nejsem sice odborník ,ale maminka malého Jakuba. Úplně Vás chápu a myslím, že máte pravdu. Díťě by mělo být s rodiči a k příbuzným jezdit jen na návštěvu nebo na delší dobu v doprovodu jednoho z rodičů. Já mám s malým opačný problém, jsme bez tatínka a bydlíme sami, sice na jednom pozemku s mými rodiči, ale jsme samostatná jednotka, takže rodiče někdy ani nevidíme. Malého chodila babička obden koupat, ale poslední dobou má hodně práce a nestíhá chodit každý den a když malého chce po koupání nakrmit a uložit, tak má také hysterický záchvat, protože je zvyklý na mě. Je to tím, že malé děti mají rádi svůj zaběhnutý režim a cítí se v něm bezpečně a pokud se v jeho světě ocitne osoba ( může to být kdokoliv) se kterou netráví tolik času, tak je nesvůj. Rituál uspávání je pro dítě velmi citlivým a důležitým rituálem a proto vyžaduje přítomnost osoby ke které má 100% důvěru. Můj názor je, že by Vaše žena neměla dceru vozit na 2-3 dny k babičce ( malá je na to ještě moc malá, potřebuje rodiče) a Vy jste její táta a máte plné právo s ní trávit tolik času kolik budete chtít ( obdivuji Vás za tu starost, otec mého syna nás opustil ve 3 měsíci těhotenství a malého vídat nechce ) a jako táta cítíte co je pro Vaši dceru nejlepší, proto se řidtě srdcem a nenechte si dceru odcizit, oba tak příjdete o neopakovatelné chvíle. Držím Vám palce a nevěšte hlavu, Vaše malá si na Vás zvykne velmi rychle, když s ní budete trávit čas a pak to budete Vy koho bude vyžadovat u usínání. :-)

Autor: Lida   22.3.2011 v 17:11

Na tohle není jednoznačná odpověď. U mého, teď už dvouletého syna, se střidala období, kdy se od tatínka uspávat nechal a kdy ne. V době odstavování od kojení jsem ho dokonce já uspávat nemohla, protože měl hysterické záchvaty se mnou (cítil ze mne a chtěl mlíčko), ale s manželem usínal bez odporu. Ovšem později se dostavila tzv. separační úzkost a růst zoubků a najednou to zase nešlo jinak, než s maminkou. Synka jsme občas nechávali u babiček i přes noc (teď se to stává častěji a na delší dobu, ovšem kvůli mým zdravotním potížím) a nemám pocit, že by mu to nějak vadilo. Naopak, u babiček bez protestů zapluje v osm večer, zatímco my ho s potížema zaháníme v devět. Takže bych se pokusila zjistit, jak probíhají návštěvy u babičky a taky je důležité, kolik času s vámi tráví, když je doma. Taky by bylo nevhodné, kdyby ji maminka vozila pryč třeba na víkend, kdy na ní máte (předpokládám) času nejvíc. A co takhle den sami dva? Pusťte maminku za zábavou a uspořádejte báječný den ve dvou. Uvidíte, jestli to nějak pomůže. A držím palce, aby to opravdu byla jen fáze separační úzkosti, ta za nějaký měsíc přejde sama.