Autor: wiwera   21.6.2014 v 22:25

Souhlasím s Kesi a Jančí. Dnes jsem to viděla sama - na hřišti holčička o dva měsíce starší - jen vydávala zvuky, slabiky žádné, dudlíka v puse a plínku na ňuchání v ruce...rozdíly jsou strašné a nejhorší je SROVNÁVAT, nebo keci typu TO BY MĚL už umět atd atd. Jediné co si myslím, že je důležité, tak pořád s tím dítětem si povídat a popisovat, označovat a názorně ukazovat...tím se naučí nejvíc novým slovíčkům, ale pokud se dítěti nebude chtít, tak máš stejně smůlu V tomhle období jsou strašně učenlivé a opičky....dnes např. viděl, jak zavírám šuplík v kuchyni nohou...a tak to samozřejmě teď dělá taky a jak mu mám vysvětlit, že se do skříní nekope?

Autor: Mirabelka   22.6.2014 v 09:46

Markéto, určitě nejsi špatná matka a myslíš to se svým dítkem dobře. Jinak bys nevkládala takové dotazy do diskuze, že? Nevím, kolik přesně tvůj malý má. Učitě se ti ale péče a čas, který mu věnuješ vrátí. Samostatnost je jedna věc, ale malý potřebuje trochu ukázat, jak na to... některé věci se sám od sebe nenaučí. A na říkankách a písničkách není přeci nic špatného... to ani nemusíš u něj sedět, abys mu to říkala. Stačí, že tě bude slyšet třeba u mytí nádobí. Pokud máš pocit, že nic neznáš, zkus si najít na netu nebo třeba v knížce v knihovně. Nebo zkus nějaké cvičení pro maminky s dětmi. Já si z něj odnesla spoustu nových i starých říkadel, které jsem postě oprášila.

Jo a s tím jídlem, jsem taky měla pocit, že je to pořád to samé. Občas jsem hledala i na netu inspirace, ale důležité je, že mu chutná a že něco teplého jí. Tak bych to tak nehrotila. Pokud už mu byl rok, můžeš stravu podávat už vesměs takovou, jako máte vy. Samozřejmě se vyhnout přílišnému koření či množství soli.

Autor: Nika   2.7.2014 v 21:16

Ahoj Markétko, nejsi špatná matka. Pokud jde o jídlo, taky mám pocit, že pořád dokola vařím to samé. A to je nás jistě víc. Pokud jde o hraní si a učení, když tebe a synka nebaví knížky, tak se do toho nenuťte. To přijde časem. Zatím má rok, vše přijde postupně. Moje tipy na učení se:

1. ukazování, ručičky: paci paci, jak je veliký, jak se má (tak tak všelijak), táta je jednička (udělat palcem jedničku), udělat někomu malá, ukázat kde má vlásky, ručičky, nožičky, bříško, tričko, punčocháče, ponožky... na ukazování je toho spousta. Může ukazovat na sobě nebo na plyšovém zvířátku.

2. praktické věci: podat konkrétní věc nebo hračku (rozložit hračky na zemi a říct, ať přinese jednu konkrétní), naučit ho, kde je stůl, kde je sedačka, kde je jídelní stolička. Až bude chodit, tak mu řekneš, ať jde k jídelní stoličce nebo k postýlce nebo do koupelny - to se bude hodit, nebudeš ho muset přenášet. My to tak dělali asi od 15. měsíce. Od 16. měsíce sundat si ponožky, podat si papučky a sednout si, abych je mohla obout, sama se napít z hrnečku. To všechno se učí praxí. To ani nevyžaduje zvláštní čas pro hru. Prostě, když něco děláš, např. oblékáš, říkej, co děláš (oblečeme triko, nastav hlavičku, jednu ruku do rukávu šup, druhou ruku do rukávu šup) - když jsem to tak říkala pokaždé, zvykla si na to a spolupracovala.

3. napodobovat zvuky zvířátek - asi záleží na schopnosti mluvit. Nám to trvalo dlouho, než se naučila říkat bé, haf, mé, sss (had), áá (tygr). Víc zatím neumí. Když jsme venku a slyšíme sanitku, řeknu hou sanitka, už taky říká sama hou. Autobus brm, auto brm, vrtulník vrr, vysavač vvv. Napodobujeme zvuky toho, co slyšíme. To jí jde líp, než s knížkou. Taky umí čertíka (vyplazovat jazyk) a kapra (otvírat pusu).

Ani si to asi neuvědomuješ, ale klučina se stále něco od tebe učí. Sleduje tě, co děláš, jak pracuješ a časem začne napodobovat. My teď společně "pereme prádlo" - holčička nosí jednu vypranou ponožku po bytě a důležitě ji natřepává, pak mi ji donese, ať ji pověsím na sušák :o) Všechno chce ale čas. My jsme největší pokroky začali dělat po 15. měsíci. Měj se hezky.

Autor: Nika   2.7.2014 v 21:28

Ještě k příspěvku Mirabelky - souhlasím s těmi písničkami a říkankami. Já vůbec zpívat neumím, přesto jsem si oprášila pár dětských písniček a holčičce zpívám. Zjistila jsem, že ji to uklidňuje. Např. když vytírám podlahu a potřebuji, aby vydržela sama v klidu v dětské stoličce, tak u toho zpívám. Nebo když jí potřebuju ostříhat nehty :o) S říkankami máme čtyři oblíbená leporela, která čteme furt dokola. Ale až tak od 15.měsíce ji to začalo skutečně bavit. To se naučila ukazovat na konkrétní zvířátka. Teď ukáže na obrázek a chce, abych jí tu říkanku přečetla. Už si sama vybírá :o) Pro upřesnění má 17 měsíců. A večer jí zpívám ukolébavku na dobrou noc, abychom ten den tak nějak v klidu zakončili :o) Hezký večer.

Autor: Martina   16.8.2014 v 16:43

Ahoj holky:-). Ma rocni holcicku a nevim co ji mam uz ucit a cim ji zabavit . Vse co tu pisete uz umi a mne uz nic jineho nenapada .Dost casto se uz nudi . Mate jeste nejake jine napady.? Moc dekuji.

Autor: Kim   16.8.2014 v 17:50

Ahoj. Já jsem teď s dcerkou začala malovat  Teda já maluji a ona čmárá po papíře. Máme takové ty velké tlusté dřevěné pastelky. No a pro otrlejší jsou super prstové barvy, ale je třeba se připravit, že maluje se pár minut a pak je třeba umýt dítě, místo, kde se malovalo a pak i vanu . Jinak dobrá rada - papír minimálně A3, ale lepší by byl velký kus baličáku.

Autor: Nika   16.8.2014 v 20:39

[617304]

Ahoj. Prstové barvy jsme s dcerkou vyzkoušely v roce a zabavilo ji to. Ale jak píše Kim, chce to být ve střehu, aby nepobarvila, co nechceš a aby si necucala prsty. Rozprostřela jsem na zem víc výkresů A3 vedle sebe (máme plovoučku, ne koberec) a na to jsme ťapaly dlaně. Teď má 1,5 roku a baví ji například jako krmit sama plyšáky vařečkou a dávat jim pít z mističek a kelímků. Dále ji baví, když ji učím nějakou říkanku ukazovat celým tělem. Učily jsme se, kde má jakou část těla a třeba hrajeme Hlava ramena kolena palce kolena palce... a já jí vedu její ruce a pak ji vyzvu, aby to zkusila sama. Zkus si k nějaké oblíbené krátké říkance vymyslet jednoduché ukazování, aby to zvládla. Asi to bude chtít ještě čas. V roce by to moje holčička neuměla.

Autor: Nika   16.8.2014 v 20:43

Holky a vydrží vám vaše dítka u konkrétní činnosti dlouho? My máme spíš neposedu. Když prohlíží knížky, tak jedině ve stoje s knížkou položenou na sedačce, u toho neustále přešlapuje a odbíhá. Po krátké době odběhne od všeho, s čím si právě hrajeme. Postaví tři kostky na sebe a běží si oběhnout obývák a zase se vrátí. Ale někdy už ne ke kostkám, ale po cestě objeví něco jiného a věnuje se tomu. Dá mi to práci, abych opět vrátila její pozornost ke kostkám. Máte někdo se staršími dětmi zkušenost, že se to časem srovná, že se zklidní? Máte někdo tipy, jak trénovat delší soustředění formou hry?

Autor: Kim   16.8.2014 v 21:18

Naše roční dcerka taky moc dlouho nevydrží. Ale jsou dny, kdy knížku přinese sama a to pak vydrží si ji i nechat přečíst (Jsou to takové s těmi říkadly na dva řádky) Ale očekávám, že se to postupně bude lepšit  Netuším, kdy už je čas je učit, aby vydržely u jedné věci. Já jsem ráda, že se vyběhá a aspoň trochu unaví