Autor: AURELIA   6.3.2013 v 13:03

chtěla jsem dodat že na císaře fakt nemám toho se bojím ještě víc.. jen jsem se chtěla zeptat co tak pomohlo vám aby jste zahnaly svůj strach... děkuju

Autor: Markéta   6.3.2013 v 13:20

 Ničeho se nebát!!!!!!!!!!!!! přijde to stejně, neovlivníte to. Příroda začne a Vy ji můžete jenom pomoci svou trpělivostí, stejně ten postup určí sama. Spolupracovat s personálem porodnice co nejaktivněji, to bude to první, čím si pomůžete a hlavně jim věřit, navedou Vás a poradí Vám. Jsou v porodnici od toho, aby Vám ulehčili, pomohli a dohlédli, aby porod proběhl v pořádku.  Tu chvilku před tím, co se Vám holčička narodí, je to trochu náročnější, ale budete překvapená, jak jste to zvládla.  Za to to stojí!!! a jinak to buhužel nejde. Já čekám své čtvrté dítě i když jsem teprve na začátku, taky se bojím, asi je to přirozené. Úplně Vás chápu. Nebojte, myslím na Vás i když Vás neznám, všechno dobře dopadne!!!!

Autor: Prosinka   6.3.2013 v 13:22

Ahoj, strach je normální. Já čekám své třetí a začínám si to taky uvědomovat, to prostě už k tomu patří. Jinak až to příjde určitě to poznáš :-) To je instinkt. Jinak se říká že holčičky se většinou přenáší, tak uvidíš. Až to příjde ze zkušenosti doporučuji pak v porodnici chodit. U prvního jsem chodila a šlo to rychleji. U druhého mi nebylo akorát takže jsem ležela a ty stahy v leže nic moc. Ale každý to má jinak. A když je vše v pořádku chodí se za 4 dny domů, takže to není zas taková doba, to ti tam uteče ani nebudeš vědět jak. Takže držím pěstičky.

Autor: Prosinka   6.3.2013 v 13:25

jinak mi právě nedá nereagovat na Markétu :-) Ono se řekne spolupracovat s personálem. Nevím kde jsi rodila, já v Jablonci. A můžu říct, že po prasknutí vody mě jen vyšetřili pak mě zkontrolovali akorát při reklamě - začal tenkrát Big Brother... no a pak naštěstí už končil jsem začala rodit že ani pomalu nestíhali přiběhnout :-) Ale pak už se starali hihi

Autor: AURELIA   6.3.2013 v 13:30

Holky moc vám děkuju ani nevíte jak vám závidím, že už nějaké drobečky máte doma s přítelem jsme miminko plánovali a teda byl to docela běh trvalo to asi rok asi to moje tělo nebylo jěště připravené jinak těhotenství bylo moc pěkné užívali jsme si to oba dva  no a nakonci těh. jsem si četla různé články na ulehčení porodu atd.. proto ta masáž hráze... tak aspon tak..

kamarádky mi radí, že když ženský rodily a roděj dál tak se to asi dá přežít snad....tím se taky snažim řídit..nebo na to aspon myslim.. můžu se vás na něco zeptat jak by jste popsaly své porodní bolesti ??,

Autor: Petra a Matyášek   6.3.2013 v 13:32

Ahojky,no já to mela podobne jako ty,nikdy v zivote jsem s nicim v nemocnici nebyla, a hlavne jsem si vubec nedokazala predstavit, jak to pritel doma beze me ty 4 dny, ktere se nakonec prodlouzily na 6, protoze maly mel zloutenku, doma sam zvladne, mela jsem z toho panickou hruzu. Vsichni kolem me rikali, ze kluci vetsinou prichazeji na svet drive, tak jsem si uz tyden pred terminem rikala, ze by teda uz mohl vykouknout na svet, a ono porad nic, bala jsem se jestli to vubec poznam az to na me prijde prisel den terminu a sli jsme na kontrolu do nemocnice, a tam nam pan doktor rekl, ze ma maly malo plodove vody, tak druhy den rano musime jit na vyvolani. A cely ten den jsem porad jen premyslela jak to bude probihat, jake to vubec bude, a nejhorsi bylo to, ze jsem mela sileny strach, ze by se malemu mohlo za ten den neco stat, kdyz mel malo vody... 

Reknu ti to tak... cist si clanky je dobre, ale stejne realita je pak uplne jina  o tom jsem se presvedcila na vlastni kuzi, ale muzu ti rict, ze neni ceho se bat, je to ta nejkrasnejsi vec na svete, i kdy to trochu boli  ale ve chvili kdy ti prcka daji do naruce te zaplavi takove neuveritelne stesti, ze se to snad ani neda popsat... 

Jinak ja jsem taky na zadny predporodni kurz nechodila, a ani to nevadilo, sestricka mi rikala co mam jak delat, jak mam dychat, je pravda, ze se mi celou dobu venovala studentka, ale nemohla jsem si jeji peci vynachvalit, podporovala me az do posledni sekundy, a nepredstavovala jsem si takovou uzasnou peci.

A taky mi hodne u porodu pomohlo, ze tam se mnou byl pritel, byl mi neskutecnou psychickou podporou, a obdivuju ho, ze to tam tak bravurne zvladl  takze urcite doporucuju vzit pritele/manzela s sebou 

 Každopadne preji hodne stesti a at vse dopadne v poradku.

Autor: Lucule   6.3.2013 v 13:35

Aurelie, já se taky bála co mě vlastně čeká. Bylo to poprvé, strach, nejistota. Ale musíš si říkat, že všechno dobře dopadne!  Pořád jsem si říkala, že to nemusím ani poznat, že začínám rodit, ale pozná to každá. Mě začala odcházet hlenová zátka, bolesti po 10, 7, 5 minutách a jeli jsme. V porodnici jsem byla neskutečně nervózní, ale když už jsem byla na porodním sále, řekla jsem si, že musím bojovat jako lvice, to dítě za to stojí ať se děje co se děje!  Můj porod trval 12 hodin, ale bohužel skončil akutním císařským řezem - tím Tě nechci vystrašit! Ale když mi pak malou přinesli poprvé ( člověk sice nezapomene co prožil ), tak mi začal naprosto nový život, život mámy, která nadevše miluje své dítě! Mojí holčičce je dnes 14 dní a je pro mě vším! 

Moc Ti držím palce, bude to pro Tebe premiéra, ale vše je jednou poprvé!  Všechno zvládneš!

Autor: Prosinka   6.3.2013 v 13:38

:-) no jo tchýně mi tuhle povídala když to šlo dovnitř musí to jít i ven :-) Fakt se neboj :-) No já tedy žádné gely nepoužívala. Jen pak po porodu jsem ocenila, že jsem si přibalila mast na hemeroidy :-) Jinak bolesti.. no když mi praskla voda, byla jsem vklidu tenkrát jsem se ještě osprchovala a pak teprve jeli. Popsat je těžké. Já nemám práh bolesti nízko, takže mi to připadalo jako takové křeče - stahy .. pomohlo mi u toho fakt dlouhé dýchání a že jsem u toho chodila, pak když to přišlo jsem se opřela o manžela do takového překlonu a dalo se to snést. U druhého jsem ležela tak mi ty křeče a stahy připadali silnější. Ale budeš hlavně cítit ty stahy - Samotný porod jsem osobně necítila.

Autor: verca   6.3.2013 v 13:42

ahoj mam kluka 9 mesicu a porod neni nic moc teda rodila jsem v nevem meste na morave indukci- mela jsem vysoky tk prijeli jsem tak v sobotu vecer v 11 hodin zmerili mi tlak180/120 napojili na monitor napichli na kapacku na snizeni tlaku a cekalo se az klesne no do 3 hodin do rana nic moc zvazovali jestli cisar hned nebo jeste pockame pres nedeli na kapacce na ten tlak nakonec jsem celou nedeli lezela v posteli brecela a mohdlila ae aby to nebyl cisar. v pondeli jsem sla na vsechny mozny vysetreni.... a v utery ze to zkusime rano v 9 mi zavedli cipek na vyvolani  ve 12 hodin jsem zacala mot bolesti jak o na ms. sestra rikala ze to asi prejde jelikoz jsem se neotvirala atd. asi kolem 15.hod mi praskli vodu a uz to slo rychle byla jsem hodne ve sprse sedela jsem na balonu a sprchovala si bricho muzu doporucit je to super a jelikoz jsem nemohla ani pit a mela jsem strasnou zizen tak jsem tu teplou vodu i pila kdyz me nevidela sestra :-D  no a kolem ctvrt na sest jsem se presunula na porodni kreslo a 22.5. 2012 v  17:40 se narodil jiricek   bylo to cdocela rychly na to ze to bylo vyvolavany porodni asistentky byli suprovy ale ty bolesti jsou strasny hlavne na konci¨. Tchyne mi rikala: az si budes myslet ze to nevydrzis, ze umres tak uz bude konec. a byla to pravda tak si to taky rekni a vysledek je nadherny nezaplatitelny a jak se narodi tak je strasna uleva najednou te vubec nic neboli a je ti uplne vsechno jedno :-D tak preji stastny porod to zvladnes