Autor: mavara   26.4.2015 v 22:54

ach ach, krásné jsou ty děti, všecky  

Evi, jsi maminka statečná, neskutečně... a je to krásné, že jsi neváhala přivést na svět nového člověka, i když je to pro tebe větší fuška... 

Moje mamka byla taky celý život v inv.důchodu. Doktoři jí nechtěli dovolit ani jedno dítě (těžká srdeční vada) a jeden "moudrý" pan doktor jí jako mladé mamince řekl, že jí zbývá tak rok, maximálně rok a půl života... Po sedmi letech po bráchovi jsem se narodila já a pak za tři roky ještě sestřička. Ta za rok a čtvrt zemřela po těžké dlouhé zhoubné nemoci. I tohle moje maminka přežila, vychovala nás s neskutečnou láskou a obětavostí. Pak ještě vypiplala prvního vnuka, když švagrovou odvezli z porodnice přímo do blázince a mamce brácha dovezl domů týdení miminko... (miminko má dneska 26 let a dodnes bydlí víc u babičky než doma ) Starala se i o své umírajíci rodiče, které oba dva dochovala jako úplné ležáky a loni tak stejně i taťku... Je jí 73 let, už tady tak 50 let neměla být... Prožila život tak asi o tisíc % líp než většina z nás. A to byla vždycky veselá, prožívala s námi všechno a i když nemohla spoustu věcí kvůli svému zdraví, nikdy jsme to nijak záporně nepociťovali. Je to úžasná maminka a babička 11 vnoučat, které hlídala téměř denně. 

Prostě tzv. "kvalita života", jak se o ní dneska mluví, spočívá (podle mně), v něčem úplně jiném. 

A Evička je toho důkazem...

Howgh... 

Autor: Ewča   27.4.2015 v 10:10

Ahoj Všem,dodatečně i předčasně přejeme všem dětičkám vše neeeej k jejim prvním narozeninám :)Náš Štěpánek oslavil svůj 1.rok 21.4., tak jsme to oslavili venku, bylo nádherně :) Zatím měl jeden malý mufinek a teď o víkendu budem slavit s babičkama a ostatními, tak dortík teprve přijde :)Taky vkládám foto z prvního dne a prvního roku :) Strašně rychle to uteklo :)

Autor: Zuzana   27.4.2015 v 12:47

Ahojky děvčata ,,píšu po více jak půl roce nějak nebyl čas sem psát ..

Přeju všem dodatečně k prvním narozeninám vše  nejlepší ...My oslavili první narozeniny včera byla jsem z toho ze začátku naměko ale pak to ze mě nějak spadlo ...ten rok nám tak holky utekl ...Celou dobu si říkám jak jsme sem psaly v kolikátém měsíci jsme ,jak jsme velcí ,kolik vážíme,kdy máme termíny ,,,, Celý včerejšek jseme vzpomínaly co bylo před rokem ,,Kdy mi praskly v nemocnici vodu ,,,kdy jsem dostala první bolesti ,,,,chjo to tak uteklo ....Ted se snažíme už 4 měsíce o druhé aby měl syn sourozence aby nebyl sám ....tak snad se nám to povede ...

Přeju všem krásné dny s našemi dětmi at vám dělají jen samou radost ....

Autor: ZuzkaR   27.4.2015 v 21:23

Ahoj holky,tak se zase hlásím po víkendu.Tak jsme byli v tom mirakulu v Milovicích a Radimkovi se tam líbilo,mě se v tom parku líbilo taky,ale ta vojenská akce na tom tankodromu byla příšerná,jenže našemu Raďasovi právě ta nejvíc líbila.Příští rok tam pojedeme znovu,to si ty atrakce užije právě Nellinka.Jinak další část Nellinčiny oslavy dopadla dobře a dort měla ještě hezčí než ten první.Švagrová je fakt šikulka.Posílám foto.

a 2 další

Autor: maruš   28.4.2015 v 12:27

Mavaro, když tak čtu tvoje příspěvky, připadá mi, že máme za sebou více podobných zkušeností.

Evi, Jani, přeju hodně zdraví, síly a chuti do života. Ať máte radost ze své rodiny. 

Oba moji rodiče byli nakonec invalidními důchodci již v době, když jsem byla malá. Oba byli zvyklí na těžkou práci. Nebylo pro ně lehké najednou žít jinak. Ale měli chuť žít a radovat se i z maličkostí. 

Když byla moje maminka v mém věku, byla hodně nemocná, doktoři jí nedávali naději na život delší než několik dní. Už jí přestali dávat výživu - prý to už nemá smysl - i tak se jednalo s pacienty (rok 1983), dostávala už jen silné injekce na utišení bolesti. Doma čtyři děti, já s bráchou jsme byli ještě malí... Maminka to nevzdala, vše odevzdávala do Boží vůle. A nakonec se uzdravila. Doktoři sami řekli, že to byl zázrak, že si to lékařskou vědou neumí vysvětlit. Dostala se do plného invalidního důchodu, ale byla s námi. Nakonec se několik let starala o babičku - svoji maminku, pak ještě o našeho tatínka, vůbec to neměla lehké (fyzicky i psychicky). Vím, že ji držela - a stále drží víra v Boha. Teď je mamince 79. Jsme rádi, že ji máme. Je na ní vidět, že si hodně uvědomuje, že přes všechno těžké, co zažila, jí bylo hodně dáno. Užívá si radost z vnoučat - velkých i malých... To by bylo na dlouhé povídání.

Autor: Petrouska   28.4.2015 v 13:30

[734464] ja jsem se do dortiku asi zamilovala,opravdu perfektni,takovou svagrovou bych taky chtela:) Jinak s tim splhanim,nase Nelis umela prvne dolu a pak az se ucila nahoru,tedka si sleze i vyleze a naprosto bez problemu.schvalne se snazi lezt dolu s nenapadnym vyrazem zuchne na psa,kdyz lezi pod posteli nebo si na nej sedne a dela hopi hopi,ten je z ni uz na prasky kolikrat. s chozenim me pekne zlobi,uplne v pohode prejde sama celou garaz na dedovo prani,ale kdyz chci ja,tak nene.hlavne doma,sup na kolena a uz maze...

Autor: mavara   28.4.2015 v 16:56

[734661] Maruš, chybí mi tady tlačítko "To se mi líbí", jako na Facebooku , hned bych tvůj příspěvek označila. Je to tak jak říkáš... A bylo by to opravdu na dlouhé povídání. Takže aspoň Bohu díky za naše maminky a tatínky...  Ať jim dá ještě hodně radosti a pokojný zbytek života...

Autor: ZuzkaR   29.4.2015 v 14:13

Ahoj holky,tak jsme byli na roční prohlídce.Tak naše princezna měří 86cm a váží 14,320kg.Paní doktorka ji chválila,že je šikovná a do průkazu nám napsala-závěr prohlídky:statná dívka.Ale faktem je,že si denně připadám jak magor.Lidi na nás koukaj jak na exoty,děsně se divěj,že tak velká holka ještě sama nechodí.No a když někdo sebere odvahu a zeptá se kolik malé je,tak zůstávají v němém úžasu.No,ale hlavně,že je Nellinka jinak zdravá.

Autor: mavara   29.4.2015 v 15:44

[735346] Joj, tak to je fakt "velká holka"... Asi má být po kom, ne? Se mnou to měla moje mamka podobné,taky jsem byla velká a sice jsem chodila od 10 měsíců, ale dlóóóuhu jsem nemluvila, takže jsem vypadala jako hloupoučká. 

Marča měla rok už 3.dubna, ale na roční prohlídku jdeme až 11. května, tak to moc přesné míry mít nebudem. Ale u sedmého už to tak neprožívám...  Zapíšu jí to do kalendáře - všechny si schovávám a zapisuju tam jejich pokroky a hlavně ty jejich hlášky - milujou, když si to pak čteme...

Jinak u nás je sluníčko, ale dost se ochladilo. Děcka jdou dneska na Majáles, tak aspoň, že neprší.