Autor: Monika1984   25.1.2017 v 17:43

Autor: PET-ka   25.1.2017 v 18:53

Bohuzel,  souhlasim s pani doktorkou 

Autor: Luca*   25.1.2017 v 19:14

Moniko neurologie není nic děsného a upřímně měla by jsi jistotu, že syn je v pořádku a že se mu prostě jen nechce... Mě takhle doktorka poslala s mladší dcerou na rehábku, když byla malinká a tam se zjistilo, že jí vývojově nic není, jen prostě byla lenivá.

Na druhou stranu přeci není potřeba, aby měl syn rád všechny lidi,  k té slovní zásobě .....dcera má ve 26 měsících naprosto minimální slovní zásobu (cca 5 slov) a jinak brebentí a vystačí si, ale přitom si nemá poblém říci jinak co potřebuje. A neřekla bych, že tvůj syn úplně nekomunikuje, k tomu nejsou potřeba slova, on si řekne jinak, že chce hračku nebo že vás potřebuje v pokojíčku.

Každopádně tobě i synovi držím pěsti, ať všechno spolu zvládnete :-)

Autor: Alice80   25.1.2017 v 22:08

Moniko, nebojte, vždy je to o přístupu doktorů. Na některých odděleních jsou jak andělé. Třeba se tam bude malému líbit.

Určitě ví, že jste máma, jen asi nemá potřebu to říkat. Komunikuje s Vámi, když něco chce, dojde pro Vás a ukáže, dá Vám to, už tohle je způsob komunikace. Náš malý taky moc nemluvil, vlastně dotěď a jsou mu 3,5 jsme na tom s tím mluvením bledě - respektive, on toho spoustu ví, zná, ale občas když spustí, tak bych i já, jako máma, potřebovala tlumočníka. S nástupem do školky se teda hodně rozpovídal.

Ad scény - období vzdoru a vzteku, začíná si udědomovat svoji osobnost a prosazovat si svou - je to běžné. Časem to poleví. Tuhle jsem za ruku rvala vzpouzející se a řvoucí dítě z benzinky od autíček........ Noční děsy je něco jako zpracovávání informací, které to dítě za den získalo - prostě si to ten mozeček přebírá a pokud je toho moc, reaguje takto. Je to dané i tím, že ta nervová soustava není úplně vyvinutá. To se časem upraví, nebojte. Náš malý na to netrpí, ale občas, vyjímečně se stane, že ho to potká - třeba cesta na dovolenou - dlouho v autě, neznámé prostředí, moc zážitků. A vůbec to neberte tak, že máte omezit výlety.

A na závěr, ano, může se stát, že bude nějaký problém, třeba nějaké lehčí postižení, ale čím dříve to budete vědět, tím lépe pro Vás i pro malého. Takže hlavu vzhůru a držím Vám palce.

Určitě pak napište, jak jste dopadla.

Jo a lékaře vybírejte podle svého uvážení, podle doporučení, zkušeností. Máte možnost si vybrat, tak to udělejte. Zeptejte se, třeba i zde na maminkách, určitě Vám dobře poradí.

Autor: Monika 1984   27.1.2017 v 21:01

Autor: anka   3.5.2017 v 12:03

Zkusila bych se trochu vnutit do jeho světa. Jestli rád běhá kolem stolku, běhala bych s ním. Cokoli začne dělat, vetřela bych se mu do toho.

Trvalo mi, než jsem se naučila s naší malou si hrát. Zdálo se mi, že mě u hraní nechce, cokoli jsem s ní chtěla dělat, odcházela mi od toho, hledala si jinou zábavu, nesoustředila se. Tak jsem nechala jí, ať zábavu organizuje a vtírala jsem se :) Když vkládala hračky do nádoby, tak jsem jí je začala nosit a podávat, houpala jsem jí, drncala na kolenou, né vždy se to sešlo s úspěchem, ale časem si zvykla, že si s ní hraju a pak mi začala sama nosit hračky a chtěla abych dělala to co ona. Třeba by ti tento způsob taky pomohl.

Autor: Xxxxx   27.2.2018 v 07:17

Synovi budou v dubnu dva. Vůbec nemluví. Zvuky zvířátek taky ne. Jen to svoje žvatlání. Když chce třeba pití tak donese flašu a dá mi mi ji do ruky. Cizích lidi se taky boji jen to co jsou s ním často akceptuje a záchvaty vzteku šílený když není po jeho. Zatím nám doktora nic neříkala jen že je u každého ten vývoj jiný  že by neplašila a by to řešila kdyby se to nezmenilo až tak ve 2,5 letech.

Autor: Bibi   28.2.2018 v 11:09

Já jsem to se synem řešila od 18. měsíce a udělala jsem dobře, protože nyní je mu 26 měsíců, slova jsou neidentifikovatelná, ale je tam výrazné zlepšení a pracujeme způsoby, jaké nám byly doporučeny a měsíc od měsíce je to jen lepší. Pokud to necháte do 3 let jen na základě toho, že Vám pediatr řekne, že má ještě čas - je to nesmysl a ztratíte tím cenné měsíce (říkám to jako matka, jež spolupracuje s mnoha špičkovými lékaři z řad neurologie, psychologie, logopedie a foniatrie a jako matka dítěte, co "jen méně rozumělo a nepoužívalo slova", jinak bylo vývojově zcela v pořádku), díky kterým dítě posunete kupředu. Na začátku si položte tyto otázky - 1) Kdy jste začali mluvit vy a manžel? 2) Žvatlalo Vaše dítě? 3) Zdvojovalo (mama, bababa, dede, atd.), zhruba v 9. - 13. měsících? 4) Když řeknete svému dítěti, staršímu 18. měsíců např. "Dones knihu/ auto/ boty" (cokoliv, co používáte často) - rozumí Vám a donese to?  5) Změnila se mluva násedkem nějaké situace? (Například přestalo používat již naučené věci/slova po nemoci, očkování, stěhování, domácí hádce? 6) Střídá nohy, když jdete po schodech? 7) Jezdí na odrážedle? 8) Jak je na tom s jemnou motorikou (korále na tyčku, špejle zastrkovat do dir) a hrubou motorikou (běhání, přelézání) ? 9) Jakou používá ruku? Střídá pravou/levou, či má některou dominantní? 10) Jaké bylo těhotenství a porod? 11) Kouřila jste v těhotenstvá? 12) Pila jste kávu v těhotenství? .... Jaká by měla být odpověď, je myslím zřejmé, popřípadě lze snadno dohledat na internetu. Už jste slyšeli o vývojové dysfázii? A ještě Vám, maminky, poradím, abyste klidně obešli kolečko - prvně foniatrie (to, že vy si myslíte, že slyší, neznamená, že Vaše dítě nemusí mít s ušima problém (frekvence, emise)!!!), neurologie - zhodnocení, zdali je neurologicky v pořádku. Psychologie - ta je důležitá, ale musí to být odborníci věnující se problematice takto malých dětí! Tam je důležité, jestli stav a vývoj Vašeho dítěte odpovídá věku a široké normě (žádné tabulky, ale individuální posouzení, jestli není Vaše dítě nezralé). Logopedie není u takto malých dětí třeba, tam stačí najít si na internetu způsob cvičení (balonek, fletna, bublifuk, papirky, mimika před zrcadlem, atd.). Mozek dozrává každému jinak, takže pokud Vám dítě rozumí a vyhoví složitějšímu pokynu (dones to a to, kde máš to a to, vezmi a odnes...), ale nemluví (komunikuje gesty, ale nepoužívá slova), není třeba se znepokojovat a řešit to před druhým rokem života, tam stačí opravdu cca ve 30 měsících absolvovat toto kolečko. Pokud Vám ale dítě nerozumí a k tomu nemluví jinak než gesty, rozhodně to řešte včas, protože budete informováni o možných problémech a o způsobu, jak se dětem věnovat jinak (nácvik motoriky, ergoterapie, krátká leporela a říkanky, logopedická cvičení), aby se to zlepšilo a Vaše dítě bude sledováno. Často se setkávám s rodiči 3,5 etých dětí, kteří mají výrazný problém a řeší ho až v tomto věku, protože jim bylo neustále tvrzeno, že má dítě čas. A že se Vám jednoho krásného dne dítě vzbudí a bude mluvit ve větách? Takové je jen jedno ze stovek dětí... Chcete na to spoléhat? A na závěr: Ve školním věku to už nikdo vůbec nemusí poznat a nijak to Vaše dítě nemusí poznamenat ani co se týče výběru studia na VŠ atd. Ale je nutné nezanedbat cvičení v době od 1,5 roku do 3 let. Pak už se to dohání daleko hůř a pomaleji a výsledky se nemusí dostavit vždy. Přeji všem, ať jsou Vaše dítka v pořádku a zdráva