Autor: Klara.K   20.6.2016 v 14:29

ahoj,má rada zní-chovat,mazlit,nosit,spát u tebe v posteli-bude vám lépe oboumaž uvidíš,že se zklidnil její spánek,nenásilně to zkoušet opět do postýlky,když to nepujde,tak tomu dát ještě čas-doporučuji péřovou zavinovačku,jestli nechce být zavinutá,tak alespon dávat spát na ní nebo na péřový polštář,aby se tam lépe zabořila.

Jukni na knihu nejštastnejší miminko v okolí,píše se tam o 4 trimestru,platí to zejména pro předčasnátka,mají větší potřebu cítit mámu.vezmi si,že jí chybí 6 týdnů u tebe v břiše.Bude to dobré,nejspíš zase bude spát sama,ale radím tuto cestu,aby získala jistotu ve tvém náručí.Neboj,nezvykne si,nerozmazlíš jí,nejspíš je potřeba jí naopak domazlit.

Mužeš zkusit třeb i nosítko nebo šátek a dej tomu hlavně čas.Uvidíš jak začne být zlatá,držím palce

Autor: lucka   20.6.2016 v 19:53

Me jde o to ze se nemuzu najist napit kdyz je vzhuru vydrzi si sama hrat rano 15min. Pak si s ni hraju 20min a pak ji to asi uz nebavi a breci takze ja nosim a nosim od 12 do 17 je zvykla spat a budit se jen na kojeni ale spi jen na me takze zase se nehnu kdyz ji polozim tak breco a nebo musim jet ven a jezdit kdyz kocar na chvili zaStavi budi se takze nula prostoru pro jidlo a ostatni. Nehlede na to ze bych rada spala v posteli s manzelem a venovala se i jemu.

Autor: M.   20.6.2016 v 20:39

Souhlasím s Klárou.. Šátek a bude líp. Měla jsem to ze začátku u obou dětí podobně a to se narodili v termínu. Přes den venku nosím v noci spí v postýlce 

Autor: Lucka   20.6.2016 v 20:58

Velký souhlas na spaní v posteli u mamky a šátek (nebo nosička) nebo vydržet nosit v náručí. Zvláště miminka narozená trochu dramatičtěji (ale vlastně všechny) touží být s maminkou, jako tomu bylo posledních devět měsíců. Můj syn spal v postýlce jednu noc po příchodu z porodnice, kde muselo dítě spát v postýlce vedle mé postele (i když úplně nalepené) a bylo to hrozné. Asi jsem byla ještě vyplesklá z porodu, že mě nenapadlo dát ho k sobě. Od té doby spinká u nás a je to nejkrásnější a nejlepší, co jsem pro nás mohla udělat - hned po nošení. Šestinedělí jsme se prakticky od sebe nehli (ale je fakt, že s jídlem, sprchou a vším ostatním je to náročnější - musí většinou být jiné ruce - nejlépe ty taťkovi). Pro mě to bylo také hodně náročné - syn taky jinak hodně plakal, pokud byl odložený (ale připisuju to náročnému porodu). A pak se to postupně uvolňovalo a syn se osamostatňoval, když už se uměl přetočit na bříško, tak si hrál na dece a já mohla pracovat (přesouvala jsem ho vždy tam, kde jsem byla já) a nebo byl v nosičce (máme manducu a nemůžu si jí vynachválit). A pak jsme začali dávat synka před prvním nočním kojením do postýlky, kterou máme hned vedle postele a tím vznikl čas pro nás s manželem. Po kojení pak už syn zůstal u nás, protože taťka už stejně spal. Chce to opravdu trpělivost a nenechat se odradit a vydržet v co nejtěsnějším kontaktu s miminkem. Je to to nejpřirozenější na světě a je jasné, že cokoli čím to budeme narušovat, nám nebude dělat dobře (a ani našim dětem). 

Autor: Klara.K   20.6.2016 v 21:04

vsak ti také píšu nejrychlejší zpusob jak toho docílit :)

alespon já to tak měla s dětičkama,mám čtvrté,u prvního jsem hledala jak na to,ale u těch ostatních jsem víceméně o nich nevěděla,zabavily se v pohodě samy od cca 2 -3 měsíce.

Autor: Lucka   20.6.2016 v 22:15

Jo zapomněla jsem napsat, že držím palce - je to pro některé maminky, zvláště ty, které nemají nějakou babičkovskou výpomoc náročné. Já vždy čekala jako na smilování až synka někdo na chvilku vezme, ještě jsem to neuměla se s ním najíst, vyčistit zuby a opravdu, jak píšeš - nula prostoru...Ale zkus to vzít z té krásnější stránky. Máš jedinečnou možnost zažít něco úžasného s jedinečným tvorečkem, který po tobě bezmezně touží a ty máš možnost mu to dát :-) a opravdu se vše zlepší...mě i ze začátku (právě u prvního syna) chyběli lidi a kontakt s okolím, měla jsem pocit, že jsem izolovaná, ale neuvěřitelně rychle se to zlepšilo a pak z nás byli parťáci...už tak 3-4 měsíc naprostá pohodička (včetně vaření a úklidu a všeho zařizování kolem) a s druhým jsme to tak vzali od začátku a bez problémů, Důvěřuj si jako máma a vše bude brzy v pohodě. Držím palce :-)

Autor: Karolína   21.6.2016 v 16:26

Ahojky, pokud jsi brala v těhotenství hořčík (magnézium) tak někdy pomůže brát ho i po porodu. K mimču se dostane skrz mateřské mléko a to se potom zklidní. Pár kamarádkám s brečícími dítky to docela pomohlo. A pomůže to i tobě, abys měla víc energie. Sice to dítko samotné spát nenaučí, ale třeba nebude tak plačtivé. Jinak já se dopovalla čokoládou 

Autor: Verča   8.7.2016 v 13:23

Ze začátku spal náš malý asi do 3 měsíců s náma v ložnici ve svojí postýlce, od těch 3 měsíců jsem ho dávala do pokojíčku asi cca 10 dní to bylo hrozný ale já jen přišla pohladila ho a odešla když řval dál přišla jsem za 5 minut a to samé, pak za 10 minut,za 15 a prostě do tý doby než usnul  a do 10 dnů sem ho položila chvilku si broukal a za pár minut spal bez řevu, a plánuji to takhle i u druhého