Autor: Žiži   2.7.2015 v 22:02

Dříve se prováděl výškrab dělohy a to nebylo zrovna šetrné, ale dnes ti můžou dát do 9 tt akorát pilulku, takže se rozhoduj rychle. Co se neplodnosti týče, tak bych tu piluli nebrala tak dramaticky, horší je dlouhodobé braní HA. Dobře si to rozmysli, když jste s přítele nepřemýšleli předem, dítě je na celý život a sama říkáš, jak je důležitá opora rodičů, takže bych to být tebou řešila tak, abyste spolu i nadále vycházeli. 

Autor: Pavla   2.7.2015 v 22:07

Zvladnout se to da, je to tezke, ale tady se stavim spis na stranu tvych rodicu. Miminko je neskutecna prace, pracuji s maminkami tveho veku a naprosta vetsina jich skolu nedokonci a nasledne ma velmi tezky zivot. Nicmene pokud se rozhodnes si to nechat, preji ti hodne stesti, jen se nenech uchlacholit tim, ze ti nekdo rekne, jak to zvladl. Pokud do toho pujdes, tak s vedomim, ze vas oba cekaji velmi tezke chvile, ze vetsina vztahu takto mladych rodicu nevydrzi a pece o dite pak zustava vetsinou na matce a jeji rodine. Navic nemas odzito, nevyznas se v beznych zalezitostech, ktere resi dospeli a nemas zivotni zkusenosti a rozhled, to ti rikam bez emoci, jako fakt, ve tvem veku jsou tyto neznalosti uplne normalni, ale dost zasadne pozdeji ovlivni tve dite. Pokud se rozhodnes na sebe vzot vsechna rizika zivota matky, ktera je sama dite, drzim ti palce. Jen tomu diteti nikdy nevycitej, ze sis kvuli nemu neuzila to ci ono (to bohuzel psyvhicky vypjate mlade maminky taky casto delaji).

Autor: Pavla   2.7.2015 v 22:08

P.s. dnes uz interupce neni zadny zdravi ohrozujici zakrok, osvou plodnost se bat nemusis.

Autor: Žiži   2.7.2015 v 22:11

Jo a já bych si s dítětem v 15 letech fakt rady nevěděla (mám tři malý bráchy, narodili se, když mi bylo 14, 15, 17), kolikrát volám svojí mamce, aby mi poradila, co mám dělat, když je teplota, bolí bříško a nebo se někde natluče... a to mi je 24. 

Autor: Markitka   2.7.2015 v 22:47

No když se to tak vezme, tak už by ti v době narození miminka bylo téměř 17let, což už není taková katastrofa, jako kdyby jsi opravdu porodila v 15ti. Ano co si budeme nalhávat, dítě je obrovský dar, ale zároveň velká dřina a už je to prostě starost nastálo... Mrzí mě, že rodiče prostě tě nutí do zákroku, ačkoliv by spíše měli vzít v potaz i tvoje myšlení a to jak se cítíš a prostě promluvit si o tom s tebou, promluvit si o obou varintách, o plusech a mínusech... samozřejmě poradit ti, ale nechat to poslední rozhodnutí na tobě... případně i na tvém příteli... Já se stala matkou v 22letech, jsem za to opravdu štastná... dítě je opravdu neskutečný dar a prostě ta pravá životní láska... ale prostě není to jednoduché.... sama nevím, jak bych se přesně rozhodla v nějakých 16ti, 17ti... i když je pravda, že jsem v této době zažila to, že jsem měla asi dva týdny zpoždění a s přítelem už jsme mysleli, že to je asi těhotenství a už jsme s tím tak nějak počítali... ale u mě to je asi i něco trošku jiného, v té době přítel (dnes už manžel) je o 12let starší, už několik let pracoval, už i z tohoto hlediska je to pak o něčem asi jiném... Záleží také na tom, jak jste s přítelem spolu dlouho? Jaký je? je hodně co se týče zábav, diskoték společenský atd. ? Asi bych hodně přemýšlela i o tomhle... Určitě když budeš cílevědomá, tak určitě si školu doděláš, jen prostě je to hodně o psychice, prostě se zakousnout a vydržet... Určitě když se chce, tak to jde Já mám za sebou prvák na vysoké, doma 2 a třičtrvrtě letou holčičku a na konec srpna čekám další At se rozhodneš jakkoliv, tak to pořádně promysli a hlavně si to potom nikdy nevyčítej!

Autor: Janii   2.7.2015 v 22:58

Eliško, nechci vůbec snižovat nároky, které na tebe budou kladeny, pokud si miminko necháš, zvlášť pokud bys neměla podporu rodičů. Je to záhul v jakémkoli věku, natož v šestnácti! Ale sama sebe si dokážu v šestnácti představit jako maminku, i když jsem se jí stala o něco později. I mateřství může lecčemu naučit a spousta mladých maminek se právě díky mateřství naučila třeba podnikat apod. Zkus si o tom s rodiči, s přítelem a třeba i s jeho rodiči znovu popovídat. Pokud sama cítíš, že to zvládneš a že miminko chceš a pokud to tak vidí i přítel, nechce tě v tom nechat a znáš ho a víš, že je toho opravdu schopný, tak je o čem diskutovat. Řekni mamince, "Mami, vím, že to se mnou myslíš dobře, nechci zpochybňovat, co si myslíš, jen prosím mi znovu všechno zopakuj, jaké by to bylo, čeho se přesně bojíš, potřebuji si to utřídit." A pak jí řekni, že chápeš, jak to myslí a zkus zase nastínit svoje řešení, pokud to vidíš jinak, jak jste to vymysleli s přítelem... Potrat v jakémkoli věku může přinést velké psichické problémy, tak je třeba to zvážit ze všech stran, o to víc, pokud ty nejsi rozhodnutá. Pokud bys cítila potřebu odborné pomoci, není špatné kontaktovat nějakou linku důvěry, existuje linka důvěry i přímo pro těhotné, nikdo ti tam nebude spílat a nutit tě dítě si nechat nebo naopak, nabídnou ti svůj čas, nadhled, zkušenosti s podobnými případy, pomůžou ti vše si ujasnit. Odkaz zde:

http://nesoudimepomahame.cz/kontakty

A nakonec bych ještě chtěla napsat, že potratová pilulka, o které se tu psalo, není zdaleka bezpečnější nebo lehčí než klasický chirurgický zákrok. Není to jen jakási "pilulka po"! Klasický výškrab vypadá složitější, protože je žena na krátko hospitalizována, je to operace... Ale oproti pilulce zasahuje tělo "jen" lokálně a jakoby mechanicky. Když se užije potratová pilulka musí se s ní vyrovnat celé tělo, navíc samotný potrat, který následuje až za pár dní po požití pilulky, neprobíhá už pod dohledem lékaře, což už samo o sobě je mnohem rizikovější. A pilulka může mít mnoho vedlejších účinků. Tyto dva typy potratu jsou rizikově rozhodně srovnatelné, není-li to u pilulky ještě horší.

Autor: Miru   3.7.2015 v 00:25

Elisko, nediv se rodicum, ze vidi Tvuj zivot jinak. Pokus se vzit do jejich kuze, kdyby Ti prisla 15ti leta dcera domu, ze je tehotna s nedodelanou skolou.. Mit dite je zavazek na cely zivot a velka zodpovednost, kterou jste s prizelem neprojevili uz ted. Pokud neplanuju otehotnet, musim se chranit! Znam par holek, ktere se staly matkou v Tvem i starsim veku, zadna neni s otcem ditete a vsechny se schoduji, ze dite miluji a jsou za nej stastny, ale kdyby to prislo o pat let dyl, bylo by to lepsi. V dnesni dobe potraty nezanechavaji uz takove riziko, jako drive. Dnes je horsi dlouholete uzivani antikoncepce, ktera zpusobuje neplodnost. Dobre si to rozmysli. Nemas vzdelani, nic sis neuzila. Pritel nepracuje a az zacne a opadne sezeni doma, muze zacit vyrazet do spolecnosti a ty na to zustanes sama. Nekoukej na to, ze by vam neci rodice pomohli. Nebyla jsi zodpovedna pri sexu, zacni byt zodpovedna ted a spolejhej sama na sebe. Kdyz se to tak vezme, deti jste oba. Jak se chcete plnohodnotne postarat o mimino? Myslis si, ze novy zivot je dar, ale nemas tuseni, co to obnasi. Neni to vzdy jen usmevave, vonave miminko. Byt na Tvem miste, dodelam skolu, neco si uziju a pokud spolu za par let budete, zalozte rodinu potom.. o kterou se postarate predevsim vy dva. Rodice nejsou povini za vas resit vasi nerozvaznost, i kdyz do urciteho veku za vas nesou zodpovednost.

Autor: Daniela   3.7.2015 v 12:47

Dlouholeté užívání antikoncepce způsobuje neplodnost?? Tak já asi budu výjimka. Užívala jsem ji 15 let a otěhotnění se mi pak povedlo na první pokus.

Autor: maruš   3.7.2015 v 12:57

Docela mě děsí, jak se dnešní doba staví k sexu, antikoncepci, potratům včetně pilulek po, že o nic nejde... Já si myslím, že jde o hodně. Jak k tomu přijde to miminko, že je najednou nechtěné, že má jít pryč, když mu byl dán život. Každé dítě je velký dar. Pamatuji si, že dříve bývaly těhotné holky v deváté třídě nebo na střední škole docela často. Vím, že to pak pro ně určitě nebylo jednoduché, ale snažily se to zvládnout. To, že ti vlastně bude skoro 17, až se miminko narodí, je už také lepší představa.

Chození na zábavy atd. podle mě není tím pravým argumentem. Záleží, jak si člověk seřadí žebříček hodnot v životě. 

Teď už je pozdě myslet na to, že sex patří jen do takového vztahu, kdy si dva dovedou představit, že může být počato miminko. 

Eliško, nemáš před sebou lehké rozhodnutí, musí však být tvoje, musíš s ním vnitřně souhlasit. Pokud se necháš přemluvit k potratu, je možné, že si to budeš jednou vyčítat, pak už bude pozdě. I kdyby to na zdraví nezanechalo stopy, může se to odrazit na psychice. Na jednu stranu chápu obavy tvých rodičů, ale jde o tvoje rozhodnutí, tvoje miminko - teda tvoje a tvého přítele. Škoda, že v rodičích nemáš oporu. Ty sama nejlíp víš, jakou oporu máš ve svém příteli. Takže přeju dobré a správné rohodnutí. 

Přidávám odkaz na pomoc pro těhotné maminky, pokud budeš potřebovat podporu v rozhodování o těhotenství:

http://www.nfbetlem.cz/nase_cinnost/podporujeme