Kdy je správný čas na dítě?

Autor: Emma 10.8.2011 v 11:00

Ahoj holky, ráda bych se vás na něco zeptala. V lednu mi bude 29. Vdávala sem se vloni v květnu, v manželství je vše jak má být a s manželem jsme se dohodli na miminku, jenže já tedˇ začínám váhat, nevím, jestli už miminko chci. Nebojím se toho, že bych se o mimčo nedokázala postarat, ve 14-ti sem dostala dárek od rodičů, sestřičku a nikdy mi nevadilo se o ni starat a zároveň moje sestřenice a další tety měli taky mimča, takže sem pořád hlídala.

Ale nějak mi ty moje hodiny pořád netikají a miminko bych si pořídila kvůli věku, který mě začíná strašit. A tak čekám na nějaké to znamení a byla bych ráda kdyby mi někdo napsal že měl stejný problém a jak ho vyřešil. Já vím, že je to jen na mě, ale potřebuju popostrčit tím správným směrem. Moc děkuju a hezký den

Autor: kami 10.8.2011 v 11:44

Ahoj Emmo,

já těhotenství taky odkládala a odkládala, bavila mě má práce, líbil se mi klidný a pohodový život bez větších starostí..a manžel na tom byl stejně...pak jsme se rozhodli, že už prcka chceme, bylo mi 28 a jemu 38 a čekali jsme pět let, dřív se prostě nedařilo, i když jsme byli oba zdraví...

Tvoje otázka je obtížná, ale pokud se na mateřství ještě necítíš, počkej raději, než aby ses pak nějak trápila... Ono nestačí se o prcka jen dobře postarat.

Autor: Jammi 10.8.2011 v 11:55

[24509]čauky Emmo,v klidu.Já tohle taky řešila před časem.Taky sem až tak necítila, že to mimi chci, spíš jen, že po svatbě se to očekává, že mám před 30tkou a tak je nej čas..Řekla sem si, že čím víc to budu řešit, tím véce se mimi vzdaluju..Pořád sem to odsouvala i kvůli práci a postavení..a pak?Řekla sem si- umím si představit svůj život bez dětí?Odpověď byla ne..a to rozhodlo..a taky to, že manžela miluju a on děti strašně chce..a viděla sem,že se trápí.te´d těhotná jsem, obavy jasně že mám, jak vše budu zvládat,zda budu dobrá máma a tak,přesto vím, že je to tak správně..

Autor: Zuzana 10.8.2011 v 12:10

to jsem taky řešila, s manželem jsem byla od svých 23 let a ve 31 mě připadalo že nic horšího na světě než mít dítě se mě nemůže stát.Vůbec reportáže typu týraných dětí,a pod. se mnou nic nedělali v žádném případě jsem to neschvalovala ale byl tam naprostý chlad,když kamárádky postupně rodili neměla jsem potřebu jejich děti ani vidět.Od 10 let jsem prostě nějak začala nemít ráda děti,tvrdila jsem že si pořídím pejsky,papoušky,kočky a opici,vše kromě opice jsem si pořídila a stačilo mě to.Na druhou stranu jsem měla všechno co potřebuji,měla jsem zvířata která jsem milovala a uvědomovala si rozumově že bych nemusela být špatná máma ale bylo tam to ale-psychika,měla jsem blok,dnes vím že z dětství a tak jsem s e rozhodla léčit.Léčila jsem se u kinezioložky a uviděla přesně proč a kvůli čemu,komu, tento blok mám.Hrozná úleva přišla, kinezioložka mě vysvětlila že všechny zážitky z dětství si ukládáme i když třeba na ně si nevzpomínáme nebo nemyslíme na ně tak nás ovlivňují.Do měsíce od ukončení léčby jsem otěhotněla,syn má 4 roky a v sobotu mám termín druhého porodu a jsem šťastná za to že jsem se léčila vůbec jsem nepředpokládala že mít děti je taková úžasná věc.

Autor: Jammi 10.8.2011 v 12:18

[24533]gratuluji..je super, vážím si takových lidí,kteří neutíkaj a postaví se problému čelem!Držím pěsti a hodně štěstí u porodu!!!