Autor: Martina   30.7.2014 v 18:57

[451088]Je mi to líto vím co prožíváš měli jsme termín 23.6. začla jsem rodit už 16.6. bohužel už bez známek života . Mělo to být naše první po 2 letech snažení po  IVF a druhy pokus tak máme šance 2,ale po dnešku se bojím byla jsem na kontrole u pani doktorky a měla první testy a ty prokázaly u mě toxoplazmu asi před otěhotněním a nebo už na začátku těhotenství. Nevím kde jsem se nakazila kočku nemáme vyhýbala jsem se i nemocím a všemu jak čert kříži a stejně nebylo nám přáno. Tak doufám,že se nám to na potřetí povede a bude malý zdravý a to samé přeji i Vám hlavně se držte je to nápor na psychiku znám to . Tfuj tfuj ať nám to vyjde líp

Autor: pajson   31.7.2014 v 05:43

martinko.. ono z kocky toxoplasmu dostanes opravdu jen vyjimecne.. ja doma kocky mam a bylo to to prvni o co jsemse v tehu zajimala.. musela by ses dostat vylozene do kontaktu s jejich trusem.. aten je infekcni az po 48hodinach navic vesmes jen z venkovnich kocek.. takze i kdybys doma cicu mela  a uklizela ji jeji wc tak by sis nesmela po tom uklidu umyt ruce a nechat ho tam smrdet 2dny... ono to dostanes.. napr. ze spatne omyte zeleniny, nebo spatne upravy masa.hlavne kureciho.. jedna znama se nakazila z hambace... ja mam toxo taky za sebou, ale teda davno pred tehu a to jsem kocky nemela. jinak jak se ji nakazis jednou, tak podruhe uz nemuzes.. zustava v tele tak uz jsi vuci ni do smti imunni.. takze byt tebou takpockam.. az se snizi vysledky na toxo a pak klidnedo toho druheho pokusu jdu.. ja prave jak poprve otehotnela, tak se miid o ruky dostalo kote.. a ja mela z toxo opravdu strach.. kvuli vytouzenemu miminku, tak jsem zjistovala, jak na hygiene, tak na gynde a veterine.. dokonce psla do ruznych poraden. doufam ze ti to infió nejak pomuze, alespon se zbavit strachu

Autor: Šárka   31.7.2014 v 15:21

Holky,chci se ještě zeptat, jaké veškeré vyšetření vám dělali až po propuštění z nemocnice? Mě totiž v nemocnici furt nabirali krev se slovy že mě proklepnou ze všech stran a pak řekli že je vše o.k tak mě zajímá jestli jste si nechali dělat nějaké vyšetření až třeba na doporučení lékaře.. Jinak dneska je zase jeden z těch smutnějších dnů.. Nějak to na mě padá...

Autor: pajson   31.7.2014 v 19:26

sariii krev krev tlak... jinak pak nic.. az se mi potom ozvaly, ohledne genetiky Mikuláše atd.. ale tam jsme se taky nic nedozvedeli.. jen ze to nemel dedicne a ze se jimnejake vzorky nepovedli a pak akorat nabidli ze proklepnou i nas 2 a doporucily listovku

Autor: Šárka   31.7.2014 v 20:10

No,listovku už beru taky,zítra zajdu na tu gyndu do nemocnice,MS stále nic,furt cítím podbrisek a trochu mi vylezla teplota... Tak aby to nebyl zánět nebo co já vím :-( hlavně 9 týdnů po porodu a MS nikde už mi to přijde divný... Jsem moc ráda že tu jste ..alespoň si mám kde fnuknout. Manžel je přes týden pracovně pryč...

Autor: pajson   31.7.2014 v 22:11

jo saro urcite zajdi.. mne treba muj gyndr napsal na kontrole macmirror globule (vyplachove) pry pro jistotu pred zanety

Autor: pajson   31.7.2014 v 22:12

*sarko

Autor: sysa   5.8.2014 v 10:01

Ahoj holky.Tak vidím,že nás je tady zase víc.Je to fakt hrozný,že se to stává tak často.Už to budou skoro 3 měsíce co se malá narodila a pořád to moc bolí.Už máme aji pitvu,ale nic se nezjistilo.Ve čtvrtek mě skončila první ms od šestinedělí tak snad se brzo zadaří a bude na cestě další mimčo.

Na úpravu ms a při třeba neplodnosti a na spoustu jinejch věcí je dobrej gynex.Taky ho beru a ještě cvičím Mojžíšovou.Cviky se dají najít na internetu.Jinak nám všem držím pěsti aby se brzi zadařilo a hlavně aby to přestalo co nejdřív bolet

Autor: Mysanda   2.9.2014 v 07:40

Ahoj holky,

s manželem se nám nedařilo 8 let otěhotnět.... až letos v lednu se podařilo. 20.8 jsem šla na běžnou kontrolu, kde mi bohužel řekli, že malýmu nebije srdíčko, následoval okamžitý nástup do nemocnice, vyvolání porodu a 21.8. jsem porodila na onci 33. týdne svého syna mrtvého. Je to pro mě pořád jako nejhorší sen, ze kterého se nemůžu probudit. Den po porodu mi provedli ještě revizi dělohy a teď mám akorát šestinedělí.

Nechci a nebudu čekat 3 nebo dokonce 6 měsíců, ale rozhodla jsem se, že se začneme snažit hned po šestinedělí (vzhledem k tomu, jak dlouho to nešlo) a pokud se do roka nezadaří, podstoupíme umělé (přeci jenom mi je už 32 a nechci čekat do 40).

Chodím jako tělo bez duše, v noci nespím, občas pláču, ale snažím se fungovat, protože když něco dělám, tak nemusím tolik myslet na malýho. Zatím vše zvládám bez prášků na nervy.

Dnes půjdu zaplatit zpopelnění a do měsíce malýho uložíme do hrobu. Asi nejhorší pro mě bylo balit všechny věci pro malýho - u toho jsem se pomalu složila, ale udělat jsem to musela...

Dnes jsem 11. den po revizi a začala jsem krvácet (do teď jsem už jenom špinila). Máte s tím některá zkušenost? Na to aby to byla menstruace je asi dost brzy, ne?

Díky za radu

Lenka