Autor: Martina10   29.3.2014 v 07:05

No popravde me to uz teda taky nejak nebavi to testovani :) tak to je dobre ;) dekuju

Autor: pajson   29.3.2014 v 23:01

neni vubec zac

Autor: Sysa   16.5.2014 v 11:33

Ahoj holky jmenuji se Sylva a v pondělí jsem ve 29týdnu musela porodit mrtvou dcerku.chtěla bych poradit od někoho kdo to zažil jak se s tím vyrovnat,jestli to teda vůbec jde.Moc děkuji

Autor: Martina   16.5.2014 v 11:53

Ahoj Sylvo,je mi to moc lito.Ja porodila v lednu holcicku ve 33tt,taky mrtvou.Je to uz ctyri mesice a stale jsem se s tim nevyrovnala.Myslim,ze ani nikdy nevyrovnam,ale urcite se ti ulevi,az budes vedet proc se to stalo a treba vysledky z tveho vysetreni.Me treba delali geneticke vysetreni a vys.na mutace.Kdyz jsem dostala vysledky vseho,drobet se mi ulevilo,ze mam jeste velkou sanci porodit zive a zdrave dite.A co se tyce male,myslim na ni porad.Casto i placu,ale pak se mi ulevi a je mi lip.Doktori rikali,ze to tak priroda zaridila zamerne,ze nejspis nebylo neco v poradku.Tak se to snazim brat tak,ze muze byt i hur.napr.kdyby mi umrela doma nekolik mesicu po narozeni,bylo by to mnohem horsi.Uz si jen rikam,ze snad je ji tam kde je lip.Drzim ti palce,urcite to zvladnes.Je to hrozne narocny.Ale snad plati,ze cas vsechno aspon drobet zahoji.Me uz je ted taky lip,jak uz je to par mesicu od.

Autor: Martina   16.5.2014 v 13:02

Tady je stranka ktera by te mohla pomoci http://www.prazdnakolebka.cz/ ja jsem tam taky dost cetla..

Autor: pajson   16.5.2014 v 19:31

[541718] ahoj syso.. ja minuly rok porodila ve 33tt presne 32+3 mrtveho chlapecka.. teda neumrel, ale na vysetreni v 32tt nasli tezkou opravdu moc tezkou vyvojovou vadu a ja zazadala o ukonceni (vada byla neslucitelna se zivotem.. a normalne by byl neporoditelny, mel tezky oboustrany hydrocefalus.. takze opravdu velka hlavicka, ktera porad rostla,spojenou s dalsimi tezkymi vadami),takze smrtici injekce pres delohu. rodila jsem 1.10.2013 a jak vidis uz jsem zase v tom. popravde je to ve mne porad, ale cas otupi ostre hrany.. nikdy nezapomenu, ale je mi lepe. mnohem lepe. mne osobne nejvic pomohlo se z toho vykecat... a to(verim, ze jmemu okoli to bylo neprijemne),a to ja popisovala i veskere detaily i s tou injekci... jak rikam hrozny zazitek, ale clovek se s nim nauci zit ikdyz je pravda, ze se neco ve mne zmenilo... a taky jsem si psala hodne s holka na maminkach.. ne primo zde, ale parkrat jsem nasla maminku.. co ji umrelo miminko.. tak jsem ji poslala par povzbudivych slov do soukromich zprav... takze pokud si budes chtit pokecat klidne mi pisni do soukromich... rada si s tebou popovidam.

Autor: sysa   17.5.2014 v 11:00

hrozně moc vám děkuji za povzbuzení,za rady a za pomoc.Strašně pořád přemýšlím kde se stala chyba,jestli třeba doktorka něco nezanedbala,nebo já neudělala něco špatně.Hlavně doufám,že pitva odhalí důvod proč se to stalo.Je hrozný že se vůbec něco takovýho může stát.Bojím se vyjít ven mezi lidi,že nezvládnu ty lítostný pohledy a otázky atd...V práci to taky bude hrozný.Ještě by mě zajímalo jak to zvládali vaši chlapi.

Autor: Martina   17.5.2014 v 11:14

[542392] ahoj,to ze hledas chybu u sebe nebo u dr je podle me takova prvni reakce cloveka na tak bolestivou udalost,ja to mela stejne,ale nemas se proc obvinovat!Ja to delala taky a pak kdyz jsem hledala na internetu nekoho kdo to zazil taky (myslela jsem ze mi poradi jak otupit tu bolest nebo poradi,no proste kdo to zazil pochopi lip co citim,nez nekdo kdo si neumi predstavit co ty jako matka citis) a bohuzel jsem zjistila,ze se to deje dost casto a je nas opravdu hodne.Kdybys chtela,muzes mi napsat na meil,znam skupinku uzavrenou kde si holky v takhle tezke situaci pomahaji a radi si.Muj meil je m.pokynka@seznam.cz.Jen pokud budes chtit,klidne mi napis,i ja ti rada poradim,nebo si muzem jen tak napsat.Urcite bude velka uleva,az budou vysledky z pitvy,ver mi.No a vstoupit na verejnost jsem se bala strasne moc.Hned druhy den co jsem se vratila ze spitalu jsem potkala dve kamaradky,ktery radeji zahnuli do cukrarny,nez aby me primo potkali a jeste se ta jedna chytla za bricho a podle me se urcite ptala ty druhy,jestli uz jsem porodila.Bylo mi jeste hur,ALE byla to tak jedina reakce meho okoli,jinak se vsichni chovali jako by se nic nestalo coz jsem si prala,nikomu nemuset rikat to,ze nam miminko umrelo.Jen jedna pani se me ptala,ale az tak za dva mesice.Takze nejhorsi je prvnich par tydnu,ale pokus budou lidi v tvem okoli vedet co se stalo,urcite se blbe vyptavat nebudou.Vetsinou nevi jak se k cloveku v takove situaci chovat.Ja jsem si vzdycky myslela,ze jakmile jsme za 12 tt tehotenstvi nemuze se nic stat,to jsem byla naivni.Muj chlap to vzal statecne,sam rek,ze chce co nejdriv zkusit mimi znovu,jinak chodi do prace a doma taky porad neco dela,snazi se zamestnavat,aby na to tolik nemyslel.Ja jsem jeste doma,tak me to zere o moc vic,ale opravdu citim,ze cas me po malejch kapickach leci.

Autor: Sysa   17.5.2014 v 11:27

[542402]Už se chystám ti napsat.Moc děkuji,protože to fakt je hrozný.S přítelem jsem taky věřila jak už se nemůže nic stát a pak je to všechno úpně jinak.Mám hlavně strach,že až znovu otěhotním tak nás to potká zase