Autor: Karolína   17.3.2023 v 11:57

[1151161]Vůbec bych se nebála, máme v bytě čivavku, krysařika jsou teda pidi,je období kdy se musí dávat pozor na dítě i pejsan, ale teď se skoro 3leťakem je to v pohodě, jen teda na procházky chodíme jedině s manželem sama se sněma neodvážil po městě, takže se jen venčime okolo domu?.

Jinak už se těším, až porodim, jsem ještě v práci do konce března a teď už je to náročné ??

Autor: Julča Kunešová   17.4.2023 v 13:57

Ahoj holky

Tak nám se dnes v 01:19 po 28hodinovém utrpení narodila Emilka- 35+3, 2 631g. Ano, z našeho 100% Vincenta se vyklubala Emilka.

15.4. po 22. hodině první kontrakce a o půlnoci jsme jeli do porodnice. Voda byla během 1. doby porodní moje nejlepší kamarádka. Otvírala jsem se pomalu a dnes asi v 01:20 se šlo tlačit. Chtěla jsem zkoušet různé polohy ale nakonec to stejně bylo nejlepší na koze. Malá se narodila asi po hodině tlačení. Nechali jí asi hodinu a půl s námi a pak ji odnesli. Že prý jí dají na do večera do inkubátoru a pak už jí hidu mít u sebe. Nosí mi jí cca po dvou a půl hodinách na kojení.

A co vy? Jak jste na tom?

Zdravíme Julča a Emilka

Autor: Karolína   18.4.2023 v 21:55

[1151212]Je tak to moc gratuluji❤️,tyjoo, to by pro mě byl asi šok já dnes byla na registraci v porodnici, jsem 35+6.Když jsem dr po její otázce řekla, že to bude holčička tak vypadala vyděšeně, což mě vyděsilo taky ?. A vylezlo z ní že nemůže najít stehenní kost, že mimčo by ji měli šetřit, že už není nejmladší. No snad ji nebudu mít u porodu, už se těším až to bude zamnou ?. Poslední měsíc před námi, hrozně to uteklo. Držte se! ?

PS:Juli užívej malou ?. Věřím že ji bude modrá slušet ??. Přeji moc zdraví. ?

Autor: GK   23.4.2023 v 21:14

Ahoj holky

Mohla bych se přidat? Mám termín 3.6.ale TP červen neexistuje tak snad to nevadí.

Mám doma 12 letou dcerku Emi. Od té doby co se narodila jsem byla těhotná celkem 7x. Vždy neúspěšné když bylo Emi 10, tak jsme to s manželem vzdali a taď se nám to povedlo. Bylo to hodně naplánované ale radost veliká.

Problém je spíš to, že manžel odletěl pracovně na rok do Ameriky. To,žejsem těhotná jsem zjistila týden pí jeho odletu. Nemůže se vrátit.

Štěstí jeto že Emi vždy milovala děti a všechno kolem nich. O těhotenství něco věděla ještě před tím, než jsem otěhotněla. A po mém otěhotnění se o to začala zajímat hodně. Je to taková moje podpora.

K porodu mám naánovanou porodní asistentku a Emi. Vím, že to možná zní zvláštně, cepá rodina mě od toho odpuzuje ale ona si to přála a když tu není manžel tak to i pro mě bude komfortní v tom že u sebe budu mít někoho z z rodiny.

S pozdravem - Giuliet

Autor: Karolína   24.4.2023 v 13:48

[1151216]Ahojky tady to moc nežije ?ale samozřejmě se přidat můžeš.

Držím palce ať to zvládneš,sama bych být na vše nechtěla. Co vím jistě, že bych ani nechtěla svou vlastní dceru u porodu,myslím že to jde vysvětlit, že to není vhodné místo. Představa, že nastanou nedejbože komplikace u mě, nebo u miminka a ona to uvidí by mě dost děsili. A myslím, že ji to může dost ovlivnit celkově život. Třeba ne, a bude z toho mít zážitek, spíš bych se bála, že z toho bude mít trauma, neřeknu kdyby ji bylo 20,ale 12. Každopádně držím palce ať je vše ok. ?

Autor: Elza   25.4.2023 v 13:33

[1151216] Omlouvám se, že sem lezu. Jestli opravdu trváš na tom, že tam chceš dceru,tak se v první řadě domluv s porodnicí, protože první co porodní asistentka udělá, že dceru pošle pryč,a to z důvodu věku a hlavně respiračních nákaz (děti jsou bohužel v tomto věku přenašeči a mohou ohrozit jak tebe tak i novorozence)

A v druhé řadě, jí pust videa z různých porodů, ať se připraví ,na to ,co jí skutečně čeká.

Autor: Julča Kunešová   11.7.2023 v 15:37

Ahoj holky!

Po delší době vás zdravím.V poslední době, toho bylo trochu moc.

Na začátku jsme měli trochu problém s kojením. Pozvala jsem si domů laktační poradkyni a pak už to šlo.

V květnu jsme začali občas jezdit k mým i manželovým rodičům. Na začátku června jsme byli na svatbě a už to vypadalo, že všechno bude v pořádku. Emilka měla jen prdíky ale nebylo to nic strašného. Budila se v noci každé 3 hodiny, takže super.

Na konci června jsme měli takové horší období, kdy se Emilka v noci budila budila asi každou hodinu.

Jeden den jsme si s manželem  vyrazili do nedalekého lesa na procházku s kočárkem. Emilka v noci hodně plakala, tak jsem byla hodně nevyspalá. Sehla jsem se pro borůvky zamotala se mi hlava a šla jsem k zemi. Křuplo mi v zápěstí a celkem rychle nám bylo oběma jasné co se stalo. Manžel doslova doběhl pro auto a jeli jsme do nemocnice. Tam mi řekli že je to tříštivá zlomenina a že je to na operaci. A pak už to šlo rychle. Odstříkat nějaké mlíko pro Emilku, po dobu co budu uspaná, napsat maželovy na 3 týdny ošetřovačku a rychle na sál. Byla jsem ráda, že mi alespoň dali přednost kvůli Emilce. Při operaci jsem prý dost krvácelaV nemocnici jsem byla 1 den před operací a 5 po. Mám sádru po loket na 6 týdnů. 14.7 jdu na kontrolu a vyndání stehů, tak uvidíme. Do 23.7. je s námi doma manžel na ošetřovačce,  pak jsem stejně měla být s mamkou, babičkou a mladšími bráchy na chatě, potom k nám na týden přijede tchyně a poslední týden co mám sádru má manžel dovolenou, protože jedeme na dovolenou na Šumavu. Pokud bude všechno vpořádku, tak mi 14.8. sundají sádru a dostanu ortézu. Od 21.8.  mám 3x týdně rehabilitaci. Nejvíc mě na tom štve, že se nemůžu naplno věnovat Emilce,  Veře (našemu pejskovi) a sprtovat.

Musím ale říct, že manžel je opravdu otec roku. Vždy v noci z pátku na sobotu a ze soboty na neděli vstává k Emilce on. Já jen nakojím a spím dál. On přebalí a uspí. Teď mě nechává takhle spát i častěji. Taky chodí každý den na krátkou procházku vždy, když se vrátí z práce. Já jdu jednou ráno a pak jdeme ještě večer spolu. Jejich nejoblíbenější hra je Není a kuk.

Emilka teď váží asi 4,2 kga je s ní hrozná legrace. Moc vtipné je to její žvatlání (Bee, guu, atd.) Nejkrásnější je ta láska mezi Emilkou a Verou. Ony spolu klidně půl hodiny leží na gauči a Emilka se pořád směje. Příští týden jdeme na kontrolu ve 4 měsících.

A teď už asi budu muset končit, protože se mi začíná budit dítě. Ležím tady v posteli a levou rukou na polštáři a tohle celé jsem napsala jedním palcem na pravé ruce, tak se omlouvám za případné chyby. Docela výzva, pro mně, jakožto leváka. Snad jsem nezapomněla na něco důležitého.

A jak jste na tom vy a vaše broučátka?

Krásný den! Juli, Emilka a Vera