Autor: Maki   14.5.2018 v 11:13

Ahoj holky, moc všem gratuluji k nově narozeným miminkům. Jak to všechny zvládáte? A jak se zotavujete po porodu. Já už se cítím relativně dobře. Šití trochu pobolívá, ale dá se to zvládnout :-) V sobotu ráno už nás pustili domů. Co miminka? Doufám, že dělají radost. Holky, které to máte teprve před sebou přeji hodně sil a rychlou rekonvalescenci :-)

Autor: Maki   14.5.2018 v 14:25

Holky, jak často kojíte? Dáváte už detem dudlík? Nebo čekáte až po šestinedělí, aby si miminko zafixovalo správnou techniku sání při kojení? Díky za odpověď :-)

Autor: Giovanna   14.5.2018 v 14:40

Holky, krásná miminka tu vsichni mame. Taky jste tak otekle?? Ja vice nez v tehu. Byla jsem na gynde. Pry mam lezet a lezet a cekat az malou pusti. Pokud za ni budu jezdit, tak se pry odrovnam. Mela jsem dost velke bolesti a teplotu. Bez prášků neziju. Tak snad malou pusti i drive. Uz je normalne v postylce a akorat dobira antibiotika

Autor: Blanka   14.5.2018 v 14:47

Giovanna: To mě mrzí, chudáček maličká... No musíš být hotová. Nedovedu si to vůbec představit. Jsi moc statečná a s malou si to všechno vynahradíte! Ještě že si to ta miminka nepamatují! Ale nám to věřím i po letech, láme srdce, že jsme nemohly nějak víc pomocí. Tak se hezky hoj a hoj a brzy s malou budes! 

Autor: Haníí   14.5.2018 v 15:05

Giovanni, drž se. Je mi to moc líto, že to tak dopadlo. Ale neboj, za chvilku budete spolu. ZuziJ, gratuluji k Jonáškovi, je pěkňoučký 

Maki, já kojím Toníčka jak často chce. Řekne si sám a já mu vyhovím. A myslím, že je to tak nejlepší. Elišku jsem kojila jen co 2h, i když řvala, čekala jsem, přesně jak řekla dr. A byla to chyba, taky jsem brzy přišla o mlíko. U Marti jsem to dělala taky, kdy chtěl a bylo to fajn. Tak to tak chci dělat i s Toníčkem. Dudlík má, ale moc ho nechce. Je to spíš taková poslední útěcha. Strašně trí na bříško, několikrát denně si děsně popláče. Dnes má přijít doktorka, tak se jí na to chci zeptat. Je to hrozné, ho vidět, jak trpí.

Sandruš, já to mám úplně stejně. Užívám si Toníčka každou vteřinku. Nejraději mám, když na mě usne po kojení Miluju ho, andělíčka Až si vyčítám, že děti jsem tak nehýčkala a neužívala si jich. Musím se snažit, aby nezačaly žárlit.

Klári, jak si to dělala, abys všem dětem dala stejnou pozornost a lásku?

Autor: Klára   14.5.2018 v 15:43

Haní,  u nás na ta bříška pomáhalo když jsem pravidelně jedla. Za každé kojení aspoň třeba musli tyčinka, nebo jogurt. Hlavně ty první týdny, než se to usadilo, jsem vlastně pořád jedla. Pak už to bylo dobrý a mohla jsem mít větší pauzy mezi jídlem. Čím míň jsem jedla, tím zelenější měli stoličku a víc plakali.

No s tou láskou je to těžký. S tou poslední jsem se nejvíc mazlila v noci, když ostatní spali a neviděli to. Přes den jsem ňufala ty velké a pořád se snažila, aby se necítili odstrčení. Ale taky to myslím stačilo hlídat jen ty první týdny. Pak se to usadilo. Teď si to vůbec nedovedu představit, protože obě holky teď pořád bojují o mou pozornost. Když přibyde ještě třetí holka, bude to mazec. Ale pravda je, že já jsem s nima moc ráda a baví mě to s nima, tak mám vlastně radost, že o mě stojí. Kluci už jsou velcí a přijdou tak maximálně večer se přitulit a dát mi pusu, ale zato potřebují vyslechnout, což ale jde i při nějaké práci naštěstí.

Autor: Haníí   14.5.2018 v 16:07

Klári, to je mazec. Taky to budeš mít hodně těžké, to zkloubit, že? Já jsem strašně ráda, že chodí oba do školky, a že dopoledne budu mít Tonínka jen pro sebe. Nevím, jak je to možné, ale já si  ho strašně užívám. Asi úplně nejvíce. Je to strašně silné, asi nejsilnější ze všech. Ani s Eli, jako s první, to takové nebylo. Holky, co máte více dětí, myslíte, že jsou to normální pocity? Cítím se trochu provinile 

Jo holky,myslím, že už se to tady řešilo, ale založila jsem naši skupinku na fcb. Kdo by chtěl, tak se může přidat, jmenuje se to "Květnovky 2018" Měly jsme to i s holkama, co jsme měly stejně děti, jako byla Eli a doteď si píšeme a dokonce se i navštěvujeme (některé) Tak kdo by chtěl, myslím, že je to přehlendější na fcb

Autor: Klára   14.5.2018 v 16:26

Haní, to je normálka. Já to mám taky tak. Každé další dítě si užívám mnohem víc. Taky je to asi částečně tím, že takové akce jako přebalování, mytí atd. už máš v malíku. Ale prostě s každým dalším ta láska roste. Tohle poslední maličké už beru jako člena rodiny od první tečky na ultrazvuku. Mluvím na ni, bavíme se o ní s dětma a hladíme ji přes břicho. Už se na ni moc moc těším(i když porodu se bojím).

Autor: Haníí   14.5.2018 v 17:01

To je úžasné,Klári Já jsem po Martínkovi říkala, že už nikdy víc. Pakmě začaly přepadat choutky, i když  to nebylo moc silné, řekli jsme si, že tozkusíme. Bála jsem se, že by mě pak mrzelo, kdybychom to 3. neměli. A povelo se celkem brzy. Teď cítím neskutečnou blaženost. Jsem šťastná, že jsme do toho šli.  A teda neumím si to vysvětlit, ale když se dívám na Toníka, hrozně toužím po tom to ještě jednou zažít. Ale bojím se, že už to neklapne a tomi vrývá slzydo očí. Asi hormony Rozu ově vím, že 4 děti je moc, nevím, jestli by jsme se zvládly o ně postarat (finančně), ale city říkají něco jiného. Snad to pak přejde, jak se tyhormony odplaví