Autor: Lenka   9.10.2014 v 15:36

Ahoj holky. četla jsem tady Vaše komentáře a podobný problém mě taky dost trápí. 

Můj manžel nikdy nebyl takový ten iniciátor sexu. Já poměrně hodně a celkem to fungovalo, jen jednou za čas jsme se pohádali, že ho chci častěji než on. Po porodu jsme s tím dost bojovali. Mě to trochu bolelo, jak jsem se toho i bála, tak jsem byla dost stažená a to určitě nebylo k užitku. Už tenkrát jsem narazili na problém, že já se dostala do stádia, kdy bych potřebovala, aby on byl ten iniciátor a ne jen já, protože jsem měla trochu blok. Což jsem nebyla jediná po porodu, jak znám ze svého okolí. Ale tak zhruba nám sex fungoval, i když četnost nebyla zrovna vysoká. Když byl malému necelý rok, musela jsem brát ATB a od té doby jsem začala mít výtoky a léčila jsem se 9 měsíců, než mi doktor konečně zjistil, co mi je. Takže to bylo 9 měsíců úplně bez sexu, protože buď jsem se léčila, měla menstruaci nebo zrovna šílené pálení a svědění. Když jsem se konečně vyléčila, tak se nám nedařilo zase se sexem začít. Docela jsme se o tom i bavili a nakonec jsme udělali to, že jsme si stanovili 2 dny v týdnu, kdy budeme mít sex. To zabralo a celkem to fungovalo. Asi po 3 mesicich mel manžel úraz a musel jít na obřízku. Takže období před a asi 2 měsíce po bylo pasé, protože ho to bolelo a pak se to i dost špatně hojilo. Každopádně už je to rok, co měl ten úraz a my spolu stále nespíme. Já už jsem si hodně odvykla, fakt se toho bojím, že si to rozhodně nebudu užívat a bude mě to bolet. Čas od času si s ním o tom promluvím, že potřebuju, aby mě do toho trošku tlačil, protože mám psychycký blok, ale že to chci a neodmítnu ho. Ale on prostě nic nedělá. řekne, že mě třeba pohladil po noze a já jsem to nepochopila. Prostě není vůbec aktivní a prý mu sex chybí, ale nedělá nic pro to, aby ho měl. Máme hodně mazlivého syna, tak si myslím, že to situaci dost zhoršuje, protože máme kopici citu od něj. Teď už mám docela krizi, protože vidím, že se zhoršuje náš vztah jako celek. Nedokážu s ním o tom mluvit, protože i když v klidu začnu, tak on buď vůbec nereaguje, nebo zaujme obranný postoj a výsledek diskuse není žádný. Začínám vážně zvažovat manželskou poradnu, protože bych nechtěla ten vztah  zahodit, ale šťastná rozhodně nejsem. Přijde mi, že on nic nevidí, ale je taková povaha, že si negativní věci nepřipouští, ignoruje je a doufá, že prostě přejdou.