Autor: markytanka   6.4.2013 v 10:27

Tak, jestli je to jen kvůli věku, tak to snad bude dobré... držím palce 

Autor: Andul   6.4.2013 v 17:29

[299039]Zdravím děvčata ve správném věku (tedy kolem 40). Už několik dní se trápím rozhodováním o podstoupení amniocentézy...vůbec se mi tam nechce a hlavně mi nikdo nevysvětlil přesný důvod...ten první (asi trimestrální) screening vyšel negativně, na ultrazvuku se všechny negativní hodnoty vytáhly a dohnaly krevní testy, které vyšly špatně, hlavně kvůli věku. Takhle mi to alespoň vysvětlila obsluha ultrazvuku (píši obsluha, neboť netuším, jakou funkci přesně zastávala, jestli diplomovaná sestra nebo lékařka nebo co...moc se se mnou nebavila, prostě jenom měřila a diktovala...).

Pak mi za dva týdny dělali AFP testy (o kterých mi opět nikdo neřekl nic bližšího, ale vytáhli ze mě neuvěřitelné množství krevních vzorků za dva dny,... :0)) No a po těch mi oznámil doktor, že bych měla jít ne odběr plodové vody, pro jistotu...já ale nevím kterou jistotu má na mysli...

Mám už dvě děti (dcera 19 a syn 13) a u mladšího jsme ve třech letech zjistili nádor mozkového kmene...následovalo....atd.atd...slovo onkoška je u nás doma součástí žargonu a po 10 letech musím přiznat, že se jeho diagnózou zabývám pouze v případě, kdy musím ve škole vysvětlovat učitelům, že pomalost jeho "psaní všema deseti" opravdu není jeho lenností,ale operačním zákrokem na mozku, který byl podle mého názoru proveden natolik dokonale, že kluk je klukem se vším všudy - včetně zlobení :0)...

Přiznám se, že jsem po této zkušenosti vlastně děti nechtěla...jenže čas změní hodně...a teď jsem úplně vyplašená a to zejména z toho, že mě nikdo nebyl schopen rozumně vysvětlit všechna rizika a důvody, proč bych tohle vyšetření  měla podstoupit. Byla  a jsem zvyklá na velmi konkrétní rady od lékařů co se týče syna. Možná je to tím, že do Motolské nemocnice jezdíme už deset let a vlastně se dobře známe, ale mrzí mě ten přístup ke mě...Mám skoro pocit, že můj doktor mě tam posílá pro svůj klid a když k tomu dodává můj věk ("zatím"39) zní to jako: A co jste si myslela, ve vašem věku...a jeho sestra se tváří ještě hůř...Holt na malém městě si nemůžu vyskakovat, měla bych poslouchat a plnit....

Ale já chci vědět proč a taky jestli není jiný způsob...

Tak to jsem se tedy rozepsala....

Ale hrozně se mi ulevilo...protože ačkoli mám skvělého chlapa a vlastně i celé mé okolí je bezva, bohužel platím za "u nejsilnější" která si se vším poradí a hlavně NESTĚŽUJE SI!!!!!Tak mlčím a trápím se tím sama....asi zbytečně...

:0)

Díky za Vaše rozpravy a příběhy, dost mi pomohly...

Držím všem mamkám i mimčům palce

6.4.2013 v 17:46

[299283] Andul, mně je "zatím" 37, v květnu 38... - já se musela rozloučit se svou starou Dr., která když jsem řekla, že bych nechtěla všechna vyšetření, která se v těh. "musí" dělat, tak že prý mě nemůže mít za pacientku. Takže jsem v těh. chodila k jinému Dr., který dopředu věděl, co od něj chci, takže to bylo jednodušší, i když on to moc nechápal. No ale pokud nemáš na výběr, protože jsi na malém městě, tak je jasný, že u toho Dr.  zůstaneš. Nicméně, odmítnout vyšetření můžeš vždycky, určitě je to "pro jistotu" abys byla zdravá, jenže si přečti, že u tohohle zákroku je i riziko potratu způsobené právě zákrokem, a to je docela vysoké. Možná stejné nebo vyšší, že by mimčo bylo postižené. A taky pokud by sis dítě nechala i když výsledky vyjdou špatně, proč na ten test chodit. Uvědom si i to, že často bývají výsledky i falešně negativní/pozitivní...

Držím palce, ať je všechno v pořádku! :-))) (Já tohle vyšetření neměla, přestože je mi 37).

Autor: Andul   6.4.2013 v 19:02

[299285]

Právě jsem po několika hodinách dostudovala mnoho dostupných materiálů, a trochu se uklidnila...dozvěděla jsem se o genetickém ultrazvuku a znovu se přesvědčila, že postup mého lékaře není úplně v pořádku (nechci se ho nijak dotknout, jistě přivedl na svět mnoho dětí a ošetřil mnoho pacientek, za což mu je svět vděčný).

Já si uvědomuji rizika zákroku, a taky to, že ho vlastně podstoupit nechci...Chtěla jsem jenom jednoduché odpovědi na jednoduché otázky, ale mě jen někdo zavolal a řekl, máte jít na.....

Kromě toho, že nemám (a v mém věku je to celkem přirozené) ráda, když mi někdo něco nařizuje, tak úplně nenávidím, když mi někdo něco nejenom nařídí, ale ani se nesnaží mi vysvětlit důvod. A to, že to je pro můj klid, to mi jako vysvětlení prostě nestačilo...

Je legrační, jak se člověk s věkem nepoučí...nedokázala jsem mu v tu chvíli odporovat (jak malé dítě, abych ho nenaštvala) ale dneska vím, že v nemocnici mě čeká mnoho vysvětlování. Zavolali mi totiž v pátek kolem jedenácté, ať si to v nemocnici vyjednám a tam byla sestra "rychlá" a objednala mě na pondělí. Když jsem jí kolem jedné volala, že tam nechci jet, už to nikdo nebral...

Trochu mě dotlačili do pozice "neposlušné dítě co dostane vynadáno, když nesplní" ale na druhou stranu ve mě vzbudili bojovníka...což se v lékařském prostředí vyplatí...

No, stejně jsem ráda, že jsem objevila tyhle stránky, a našla odvahu psát...nejsem moc komunikativní typ....

jdu se projít do lesů se psem...tam se vždycky uklidním nejvíc...i když letos je to takové trochu nešťastné jaro....

6.4.2013 v 20:53

Andul, to je jasný, že člověk má strach z autority... zkus příště k Dr. jít s manželem, nebo s nějakou jinou oporou :-)

Autor: Ivana   6.4.2013 v 23:35

Andul, nedej se, já byla na pracovišti FN v Olomouci, kde mi sám primář řekl, že genetický ultrazvuk spolu s vyšetřením z krve dokáže na 98% potvrdit nebo vyvrátit možné poškození plodu a jestli mi 98% stačí, že na amniocentézu nemusím.

Musím říct, že se mi velmi ulevilo, nechtěla bych patřit mezi těch několik procent, co po zákroku potratí, nebo při vší smůle samotný zákrok plod ( miminko) poškodí.

Nevím, jestli máš kontakt na maminky s postiženými dětmi, ale 2 moje kamarádky postižené dítě mají. Jedna se rozhodla si postižené děťátko nechat už jako těhotná, druhá se naopak o vážném postižení dozvěděla, až byly chlapečkovi skoro 2 měsíce.

Od obou mám potvrzeno totéž: ani amniocentéza nevyloučí veškerá postižení, prokáže jen ta, která jsou v tu chvíli zřejmá, nebo genetická. U obou kamarádek z amniocentézy nic nepoznali ( ta, co to věděla jako těhotná, se to dozvěděla ve 22.tt, do té doby to nebylo prokazatelné).

To jen dokazuje, že žádná jistota neexistuje ani po AMC.

Pokud máš předchozí vyšetření v pořádku, jakou jistotu ještě potřebuješ?

Autor: Andul   7.4.2013 v 11:55

[299415]Děkuju za podporu,

měla jsem na to zase celou (dlouhou) noc a dospěla jsem k názoru,který mě měl být jasný hned zezačátku...a to že jsem se měla prostě srozumitelněji zeptat a trvat na vysvětlení.

Úplně jsem zapomněla na to, jak se má člověk chovat když neví.

Co mě mrzí ještě víc je, že zmatkuji jako když jsem byla těhotná poprvé...měla bych být víc v klidu, protože se na mimčo vážně těším, a přitom je chudák pořád jen ve stresu...bude to znít divně,ale byla bych klidnější bez všech těch vyšetření, testů a procedur...

Mějte se báječně a ještě jednou děkuju...moc mi to pomohlo

Autor: Petája   7.4.2013 v 14:08

Markytanko, počkám na první testy a když mi to doktor doporučí , tak půjdu...Jo a HOLKY NESLYŠELY JSTE O TESTECH, KTERÉ SE PRÝ DAJÍ UDĚLAT MÍSTO PLODOVKY, DĚLAJÍ SE Z KRVE, STOJÍ OKOLO 14 000 KORUN A NEHRADÍ JE POJIŠŤOVNA ? JE TO PRÝ NĚCO NOVÉHO...

Autor: Andul   7.4.2013 v 18:15

Ahoj Petájo,

slyšela jsem o nich slečna ovládající ultrazvuk na prvním UZscreeningu mi říkala, že se dělají už v 10 týdnu a jejich výtěžnost je mnohem vyšší než ten první trimestrální test.

Ale neznám nikoho, kdo by to podstoupil.