Autor: markytanka   8.7.2013 v 20:34

Merunko - díky.. taky v to doufám.. před Lukym jsem ztratila pár let s nevhodnými a pak 7 let s prvním manželem.. :) tak snad už je to to ONO!  Já právě svatbu chtěla ještě před narozením prckový, ať se pak můžu soustředit jen na mímo... a ne na svatbu :)

Autor: Danča   8.7.2013 v 22:03

Holky nemáte některá zkušenosti s Gennetem?

Autor: merunka   8.7.2013 v 22:06

Já ano, ale záleží na tom s čím tam jdeš??????

Autor: Poštolka   9.7.2013 v 08:39

Ahoj maminky, v prosinci mi bude čtyřicet a pár dní po narozeninách by se mi měl narodit třetí potomek. Zítra jdu na  screening v 1. trimestru a jsem z toho maličko nervózní. No spíš víc než maličko.  Nějak to všechno prožívám daleko víc než když jsem čekala své první dvě děti a jsem ze všeho daleko víc "vyklepaná". Asi je to tím, že jsem tehdy byla mladá a neuvědomovala si všechna rizika a proto jsem moc ráda, že jsem na na netu našla možnost probrat všechno s maminkami v mém věku.

Autor: Simona   9.7.2013 v 09:10

Holky díky za podporu. Jste zlatý...Já mám z dalšího těhotenství strach...tak to asi vzdáme... A dávejte  na sebe pozor!

Autor: Simona   9.7.2013 v 09:12

Jo a taky jsem ztratila s prvním mužem zbytečně 12 let. Měla jsem utíkat dřív...

Autor: merunka   9.7.2013 v 19:55

[337630] Jo, taky jsem měla utíkat daleko dřív. Jenomže mě bylo 16, doma problémy s máminým přítelem a on byl, jako ritíř na bílém koni, který mě zachránil. O rok později jsme měli syna a za rok a půl dceru. Myslela jsem si, že je to na celý život, s tím jsem šla do každého vstahu. Když jsem zjistila, že je to notoricky děvkař a ožrala, stále jsem doufala, že sekvůli nám změní. 6a1/2 roku byla hranice, za kterou jsem už nešla.

Druhý byl kretén, kterého jsem musela živit, šatit a ještě se nestyděl, ukrást na co přišel a prodat to. No vydržela jsem opět 6 let.

Dnes jsem už 13 let šťastná a konečně se i vdám. Martínek je jen ten bonus.

Simonko, drž se !!! Stále na tebe myslím !

Ahoj Poštolko, vítám tě mezi námi. To,že máš strach je zcela normální, myslím, že s tím věkem jsou spojeny různé problémy v tom těhu a také různá vyšetření, která musíme podstoupit. Někdo samozřejmě žádné problémy nemá, ale většina z nás tady nějaké zažila.Tobě přeji, aby jsi byla v pořádku a byli jste zdraví. Ať roste pupík !!! 

Holky dneska bylo zase dusno,co ?

Autor: Poštolka   9.7.2013 v 20:46

Děkuju Merunko. Vidím, že jsme na tom malinko podobně. :-) Já se vdávala v osmnácti. S manželem gamblerem, alkoholikem, násilníkem, sobcem a mamánkem jsem vydržela 16 let. K rozvodu jsem se odhodlala až ve chvíli, kdy na něj prasklo, že je mi opět nevěrný. Tak jsem si taky někoho našla. Natruc. Bohužel se ukázalo, že jsem trefila na přesnou kopii svého muže, takže to po pár měsících skončilo fiaskem. Pak jsem rok a půl ztratila s člověkem, který byl ochotný si na mne udělat čas jen když on na to měl náladu, ale ve chvíli, kdy jsem já potřebovala oporu nebo pomocnou ruku, hrál si na mrtvého brouka. Se současným přítelem jsme spolu necelé dva roky. Neříkám, že je úplně ideální a že pořád plujeme na růžovém obláčku, ale alespoň má zájem o mé syny a myslím, že pro své dítě bude skvělý táta. Takový, jakého moji kluci nikdy bohužel neměli. Mimi jsme neplánovali. Byla to spíš taková "nehoda", ale děkujeme za ní oba pánubohu.

Autor: Simona   10.7.2013 v 09:09

Tak to je úplnej klub padlých panen...já utíkala z domova v 17.

Poštolko neboj, bude to dobrý, je to o tom, že když jsem čekala nejstarší dceru ve 20, tak jsem byla mladá a blbá, ale jak sbíráš zkušenosti....Tak hezky dýchat a snažit se být v klidu.

Merunko, díky moc...