Autor: Nikol   2.12.2016 v 12:40

Ahojte nevim jestli jsem tehotna skousely sme to hodne krat delala jsem si testy a mam je slabe a dostala jsem menstruaci a mnela jsem to 6 dni nekdy vice nekdy mine mam je moc slabe ty testy mam si pockat jeste do pristiho uterka moc se modlim 

Autor: Jitule   9.1.2017 v 08:05

Nechápu! Sexuální výchova se za našich školních let probírala v 7 třídě  , ted snad už i dříve byli jste za školou zrovna ?  Pokud nemám na antikoncepci  tak si pořídim kondomy.  Mají je v každém supermarketu kam si denne chodíte  pro Chipsy a colu! A určite je menší  trapas přežit placení kondomů u kasy než v 16 chodit s pupkem  když ostatní obrážejí  diskotéky. Ano materství je Krásná věc,  ale jen pro toho kdo ví, že  je schopen se na 100% odevzdat péči o Dítě.  Není to na chvilku povozit ponuchnat  a odevzdat. Je to 24 hodinova služba minimálne do dospělosti Dítěte.  A i ted kdy je mi 36 je moje máma  ta nejbližší a je schopna mi pomoct doslova kdykoli a s čim kolik. Pokud to tak nemate nedivim se ,ze si nedokážete vyvodit důsledky svého chování.  Milujte se ,ale s rozvahou  !  

Autor: Aneta016   16.6.2017 v 19:45

Chci se zeptat je dobrý mít dítě v 16 když oba dva po něm tak toužíe?

Autor: Marie   24.10.2017 v 10:12

Dobrý den, mám přítelkyni a její 16ti letá dcera jí oznámila, že je již v 15. týdnu těhotenství (zde alespoň vidíte mentální vyspělost dané osoby), ještě se tomu divila. Ona sama teprve nastoupila na učiliště, její přítel studuje, je mu nyní 17let. Takže ani jeden není zletilý, ani jeden nepracuje a bydlí u svých rodičů? Má s tím již někdo zkušenost? Má ta dotyčná nárok na nějaké příspěvky? Byl někdo ve stejné situaci? Vydrželi ti dva spolu? My si prostě myslíme, že si zkazila život a zůstane bez školy a sama s dítětem. Děkuji za odpovedi

Autor: Irča   26.10.2017 v 22:52

Bez podpory rodičů asi těžko. Občas někoho znám, kdo měl dítě neplánovaně takhle brzy, znám dokonce jeden pár, kteří jsou spolu nyní už 25 let. Většinou dodělávali školu později a já měla spolužačku, která to zvládla i dodělat učiliště při tom těhotenství a miminku, ale hodně jí pomáhali rodiče. S těmi příspěkvy nevím jak to je, protože se to mění a nikoho nově takhle neznám. Nejlepší se je poptat na sociálce, aspoň mě tam vždy ochotně poradí, alespoň ohledně mateřské, jinak jsem zatím jejich pomoc nepotřebovala.  Takže většinou to dopadlo asi celkem dobře a dotyčné moc nelitovaly, i když ty vztahy nevydržely. Mám teda kámošku a ta se narodila své mámě v 17 a ta teda to všechno nesla docela těžce, takže nevím, jak to bývá z pohledu těch dětí, znám jen jedno a ta to vnímá negativně. Její máma byla jako sestra, babička jako máma, tátu neznala a měla vždy pocit, že nemá rodinu.