Miminka s termínem narození DUBEN 2013

Neštovice ještě neměly. Minulý rok tím onemocnělo tři čtvrtě školky a Eliška nic.

Dnes byla poslední injekce, to byla Eliška asi nejvíc statečná, ale stejně malinko fňukala. Šárinku bolí v krku, ale nic tam prý nemá, ale ještě do školky chodit nemáme. Inkubační doba angíny je týden, takže máme vyčkat, že je možné, že se teprve objeví.

Eliška taky nemluví úplně suprově, ale stále si myslím, že mluví asi nejlíp ze třidy, dokonce si myslím, že takhle nemluví ani předškoláci nebo prvňáci. I tu slovní zásobu má obrovskou.  Ale Šárinka opravdu udělala velký kus práce a dřív vůbec nechtěla po mně opakovat a teď jí dělá radost, když jí řeknu, že mluví krásně. Občas se jí popletou písmenka jako s a š, takže řekne slápe místo šlápne a nebo naopak řekne pošílá místo posílá. Takhle to říká i u c a č, ale tak jak nedávno neuměla č a š, tak teď už to vysloví úplně normálně. Ono jde spíše o ty kombinace slov a písmen ve slovech. Třeba co nezvládá je slovo vzít.

Do Brna se chystáme, ale bude to o nervy. Bude to chtít velkou svačinu.  Plánuji na konci června. Nejdřív chceme do Chorvatska, pak na pár dní do školky a pak do Brna, jsem zvědavá, jak mi co zase poruší plány.

Market, já ještě vyčkávám se Šárinkou. O víkendu vypadala hodně divně, měla i teplotu. Hodně spala. Ale dnes říkala, že už ji v krku nebolí. Tak ještě zítra je nechám doma a pak už půjdou do školky. Musím taky se psem na veterinu nechat vyndat stehy. Zatím nebyl čas, jak byly furt nemocné.

My jsme teď dlouho nikde nebyli. Naposledy asi v březnu v zoo, pak v divadle a pak už byla Eliška nemocná.

Já zase řeším Šárinku. Během víkendu se suchý kašel změnil na vlhký a příští čtvrtek chceme jet do Chorvatska, tak s ní radši asi zajdu k doktorce, jestli to nemá na průduškách. Byla hodně unavená, tak jsme ani nikam nechodili.

V sobotu mají ve školce večer kouzelný les, no snad budou obě už v pohodě, abychom mohli jít. Počítá s tím už i děda a mám dojem, že se těší, že taky někam vypadne.

Market, dovolená byla krásná, měli jsme moc pěkné ubytování blízko moře. Děti stále chtěly chodit do restaurací, musela jsem se trochu smát, jaký k tomu mají přístup, jak je to samozřejmé. V jejich věku jsem byla úplně jinde.

Akorát teda byla síla po návratu. Už na dovolené jsme se dozvěděli, že nám uteklo štěně. Doma to na mě po příjezdu dolehlo a byla jsem úplně psychicky na dně, co se mu stalo, aby někde neleželo zraněné atd. Večer jsem to psala kamarádce. Napsala mi o fotky, že to dá na FB. Nevěřila jsem, že se najde. Opravdu jsem propadla totální skepsi. Psala mi ihned, že to sdílí hrozně moc lidí a za 15 minut mi volala, že se našlo a je v 10 km vzdáleném útulku. V půl desáté večer jsem tam volala, hlavně ať ho nikomu nedávají a další den dopoledne jsem si ho vyzvedla. Od té doby si mě tak hrozně hlídá. I když máme zavřené hlavní dveře a je na zahradě, tak je buď za dveřmi a nebo je někde schovaná a když otevřu, tak jde hned za mnou. Když jsem sázela teď kytky, tak ležela pořád u mě. A když odejdu, musí se přivázat, protože jde za mnou. Ale jinak je navolno. No hrozný.

Pak další věc, že jsme málem nedojeli. V půli cesty dvakrát cuklo auto a tak 150 km před německými hranicemi občas samo přidalo, nebo naopak do kopce nechtělo jet a na českých hranicích začalo kouřit z výfuku. Mysleli jsme, že nedojedeme. Nakonec nám to na kruháči chcíplo a asi až na desáté nastartování chytnul motor. Teď je to v servisu a zatím nevím, co tomu je.

Takže krásné dny pak vystřídal tento stres.

A jak se vede vám? Co děti? Jsou zdravé? Naše zatím ano, snad to chvíli vydrží.

Market, tak to se mi stalo něco podobného taky s kopřivou. Eliška jako maličká spadla do kopřiv a jak jsem ji vytahovala, tak jsem měla pocit, že jsem se spálila, ale do pár hodin to bolelo přímo pekelně a když to druhý den nepřestávalo, tak jsem to místo začala víc zkoumat a představ si, měla jsem tam poměrně velký vpich. Takže stejný případ.

Včera u nás byla konečně jedna holčička ze školky. Udělala jsem občerstvení, seděli jsme s její babičkou na zahradě v altánu, děti si pěkně hrály, a my jsme s babičkou pomau ujídaly to občerstvení.  Byli u nás pět hodin. Moc si spolu rozuměly. A představ si, ta babička je podobně stará jako já. Neptala jsem se jí na věk, ale tak nějak tak vypadá. Ani ti nebudu popisovat, jak pak vypadala naše ložnice. Ze zoufalství jsem se smála, ale pak to holky uklidily poměrně solidním způsobem.

Tento víkend teda byla příšerná zima a zrovna bylo tolik akcí. Nejdřív v pátek u nás kolegové od manžela z práce. V sobotu pak měli dvě ukázky na dětských dnech. Ale teda krutá zima, opravdu krutá. Ještě v pátek v šest večer jsem se koupala v bazénu a v sedm se najednou prudce ochladilo.

A v pátek poslední den školky pro Elišku a Šárinku. O prázdninách ji nebudu dávat do školky a od září předškoláci. Toto letí.