Autor: kesi   3.5.2013 v 18:32

teda Márinko, to je ale kluk jak buk . Ten bude mít síly za dva. Ten se neztratí. Ta naše cácorka je pořád tak malinkatá a to kojím jednou za 2-3 hodiny. Někdy mám pocit že mi sní celé prso.  

Desi, ono hodně záleží na personálu. V Rokycanech se s tím moc nemažou a stojí nad tebou a i kdyby ti to měli vymáčknout z paty tak z tebe něco vydolují. Mně přišli přiložit Elišku hned jak jsem se probudila z narkózy a pak chodili každé dvě hodiny aby se laktace rozběhla co nejdřív. Lidský faktor je holt páteří každého oddělení.

Autor: Marinka83   3.5.2013 v 20:31

Desi to víš, že se už pronese :)  v pondělí jdeme na vážení, tak jsem zvědavá, kolik přibral. Na posledním vážení minulý týden v pondělí měl 3750g, Teď ho tipuju tak na na 4500g, tak uvidíme, kolik se pletu :))) jen doufám, že to chování budeme trochu omezovat, jinak budu mít vytahané ruce ke kolenům :)  A k jeho vzhledu - samozřejmě je to nejkrásnější miminko, které jsem kdy viděla   a jsem docela hrdá, že se nám povedl takový pěkný klučina :) na té fotce se dost mračí, zatím se nám nepovedlo chytit ho při úsměvu. Zatím se nám usměje vždy jen ve spánku, ale už se moc těším, až se naučí se usmát i protože chce :)

Autor: desideria   3.5.2013 v 20:33

kesi, to máš pravdu, já třeba naprosto nechápala, proč mám odsávat, když mi nic neteče, je to celý o personálu! 

Jinak holky, taky se pochlubím, ta naše princezna se umí projevit jako úplně normální miminko. Svlíkla jsem jí na cvičení, odendám plenku, ona se zavrtí, otočí na bok, a počůrá nejen jednorázovou podložku, vedle položenou plenku, ale i připravenou hromádku oblečení. Jak se jí to povedlo, fakt nechápu :-)

Autor: Marinka83   3.5.2013 v 20:59

Holky teď si taky říkám, že jsem to prošvihla, že jsem se měla o kojení hodně zajímat ještě před porodem a něco načíst, poptat se...   Bohužel příbramská porodnice v tomhle směru taky selhala. Ve 22:40  v neděli mi udělali císaře, Ondru na první přiložení mi přinesli ale až v pondělí po čtvrté odpoledne. On spal jak dudek a vůbec se nám nepodařilo ho vzbudit. Další přiložení se konalo až v úterý ráno. To se přisál, ale znovu jsem ho dostala až navečer. Pak jednou v noci a teprve od středy jsme jeli v přikládání na plno. Měla jsem zpočátku totiž smůlu, že bylo hodně porodů, takže jsem z počátku neležela na oddělení šestinedělí, ale na běžné gynekologii, protože na šestinedělí bylo plno. Ale malej samozrejmě byl na oddělení šestinedělí, takže mi ho museli nosit do úplně jiné části nemocnice a to se prý vůbec nesmí vynést z oddělení. Jak mi ho přinesli v pondělí, to jsem si musela vybrečet, že ho prostě chci vidět. Oni mě ale nechtěli pustit z postele, že jsem byla po té alergické reakci a měla jsem v sobě haldu léků, tak jsem nesměla ani zkoušet vstát, že bych sebou mohla švihnout i bez císaře. Já ale bulela, že ho CHCI vidět, tak mi ho sestry nakonec na chvíli přinesly, ale jak píšu výše, on se vůbec nevzbudil. Pak jsme měli trable s tím, že on pořád chtěl víc a z obou prsou si vytáhl celkem tak 50 ml, ale k tomu musel mít aspoň 20 ml příkrmu, pak už se přidával jen příkrm. Z porodnice jsme šli a on už vytáhl 100 ml na jedno krmení a já pořád neměla dost mléka. Asi byla chyba, že jsem ho nepřikládala víc. Ale bylo řečeno, že každé tři hodiny na 10 minut na každou bradavku, že častěji to nemá smysl a jen mi zničí bradavky a bude to bolet o to víc. I tak to bolelo krutě když se přisál. Tak jsem dokrmovala a mléka nepřibývalo. Byla jsem z toho hrozně unavená, půl hodiny jsem kojila, půl hodiny dokrmovala a pak uspávala, než usnul, měla jsem hodinu a začali jsme nanovo. Vzdát to byla úleva :) prostě jsem rezignovala. Máma mě v tom podpořila, že u nás mléko neměl nikdo a že nemá smysl se trápit. Vlastně mi to hrozně pomohlo, předtím jsem byla unavená, nevyspalá a zvolna se hroutící. Když jsem začala jen odsávat a dokrmovat, mohla jsem mnohem víc odpočívat. Z těch prsou stejně nebylo moc co odsávat. Teď už není po mléce ani památky. Sice mě to trochu mrzí, ale než být vyčerpaná a frustrovaná matka, že kojím i dokrmuju Nutrilonem, to je tohle fakt lepší.

Autor: desideria   3.5.2013 v 21:06

Márinko, přesně, je to fakt škoda, mě doktorka vysvětlovala, že jak je v prsou mlíko, tak ženská prostě to mlíko má! To nekojení je důsledek selhání personálu okolo. Taky jsem si nic nezjišťovala, netušila jsem, jak je to důležitý, hlavně - chtěla jsem se na to poptat až v té nemocnici, no, a vzhledem k tomu, že jsem místo toho rodila ... 

Mě to strašně mrzelo, že jsem přišla o mlíko, jak jsme byli pořád v nemocnici, tak jsem jí strašně moc chtěla dát maminky mlíčko, ale bylo to přesně jak píšeš. Tolik mlíka jsem ani neměla, fakt jen trošku, a hrozně mě to vyčerpávalo, fyzicky, i časově. Rozhodla jsem se to ukončit, že se jen trápím, měla jsem z toho strašnou depku, sestřičky na oddělení se mě pokoušely utěšit, že jsem zvládla hrozně moc, a tak jsem o víkendu prostě přestala odsávat, umyla odsávačku, byla totálně na prášky z toho, a do toho mi poslala příbuzná email, že slyšela, že mám problémy s kojením, tak ať se podívám na stránky www.kojeni.cz a jetli znám kojící ligu. Holky, já se normálně složila, dostala hysterák, brečela jsem, že proč tohle manžel řeší s příbuznýma, a jestli si ta holka o mě myslí, že jsem naprosto totálně blbá. No, dodnes jsem se s tím nevyrovnala 

Autor: Marinka83   3.5.2013 v 21:37

Ritu do mě teď taky švagrová hustila, ať to začnu zkoušet znovu, že se to určitě ještě rozjede. Ona nikdy s kojením problém neměla a naopak měla mléka tolik, že si chodila do sprchy odsávat po kojení, protože to Barča ani nedokázala vypít. Já jsem ale ráda, že už to mám za sebou. Sice je to finančně náročný, taky náročnější při cestování, pořád musím vyvařovat láhve... ale já už opravdu nemám jedinou chuť cokoliv zkoušet znovu. Sestřenka mi taky říkala, že se takhle mordovala 2 měsíce, že jí pořád všichni říkali, ať to nevzdává, že se to rozjede, pak to vzdala a začala krmit UM a z neduživého miminka, co nepřibíralo rázem bylo spokojené miminko, co přibírá.  Těžko říct, jestli bych se rozkojila, kdyby mi malého nosili hned a často jak se má. Já tomu moc nevěřím. Ale mrzí mě, že jsem si dříve nic nezjistila a spoléhala na to, že to nějak půjde. Třeba mít předtím všechny informace co mám teď, tak bych to zvládla lépe.

Rito a otázka kojení nemá s inteligencí nic společného :)  u tebe to bylo ještě složitější, když jsi se měla rozkojit jen s odsávačkou...  to je podle mě taky celkem nadlidský úkol. Ale to víš, příbuzní jsou vždycky nejchytřejší :) mě taky pořád všichni říkají, že Ondru málo oblékám, že mu musí být hrozná zima a on přitom má věčně pod oblečením potničky a je chudák celej zpocenej, jak mu dám něco navíc. Nevím, asi je horkokrevnej po tatínkovi a nakonec proč ne, když zvládne vypít 160ml na jednou, tak proč by si nemohl v pohodě držet teplotu i když máme doma kolem 22C a on má krátký rukáv...   a měla bych mu dávat čepičku i doma. Vyslechnu, usměju se a stejně si to udělám po svém. To totiž nemá smysl řešit.

Autor: kesi   3.5.2013 v 21:54

teda Márinko, já čumím jak puk co ti to v té porodnici říkali o kojení. To snad ani není možný že ti to říkala kvalifikovaná dětská sestra. Četla jsem takovou velmi chytrou větu že radši nekojit pokud z toho má mít maminka stres a radši dávat umělou stravu. Určitě s tím souhlasím. To miminko to cítí a nevypije tolik kolik by mělo. Teď už bych se tím být tebou fakt nezabývala. Já se taky rozkojila po císaři ale jen díky tomu že tady v této porodnici kojí každá maminka a opravdu se maminkám věnují. A bylo to pro mě občas úmorný protože mě příšerně bolelo břicho a musela jsem každé dvě hodiny chodit za Eliškou protože měla kanylu jednou v hlavě podruhé v patě potřetí v ruce a prali do ní antibiotika a glukozu a já tam tak tak že došla a pořád mě nutili kojit a odsávat i když nic neteklo. Prostě řekli abych jen stimulovala odsávačkou pět minut každé dvě hodiny. Asi dvakrát jsem se i rozbrečela protože se mi špatně přisávala a přitom křičela hlady. Sestřička to viděla tak ji hodně nakrmila z hlavičky abych se pořádně vyspala a uklidnila a pak jsem to zase zkoušela. Když už jsem měla jít domů tak hodně záleželo na tom jak bude Eliška přibírat. Sestřička co měla noční to věděla tak se mi opravdu hodně věnovala aby toho hodně ode mě Eliška vypila a nebyla hladová. Byla jsem velmi ráda že tam na to tak dohlížejí.

 Jinak mi naštěstí žádné příbuzenstvo neradí. To bych je poslala někam. Eliška je zase pořád zmrzlá. Takže ji mám bud v autosedačce u krbu nebo v ložnici u zapnuté klimatizace. Jinak mi prostě neusne a kouká.

Autor: desideria   3.5.2013 v 21:56

Márinko, přesně, hele, taky nechápu, že kdokoliv má pocit, že je oprávněn mi (nám) dávat nevyžádané rady! Hlavně, když všichni okolo měli tak skoro pětikilové děti a mlíko se spouštělo jenom co se podívaly na mimino. Vůbec si neuvědomují, že se můžou strefit taky do dost bolavýho místa! Hele, i kadeřník se cítil povinnen mi říkat, jak mám dítěti polohovat hlavičku, tak jsem ho fakt utla, že už nemám sílu tohle poslouchat, bylo to v době, kdy jsem čekala na poslední výsledky testů a byla děsně nervózní, a už to bylo fakt na poslední kapku síly něco poslouchat. 

Autor: kesi   3.5.2013 v 22:02

já když to tak čtu z čeho jste nebo jste byli na prášky tak já teda z toho že mě museli nakonec rozříznout že jsem to nedokázala sama. Jenže kdo to mohl tušit že se ten mrňous nakonec pootočí.

Desi je to samozřejmě divoký že ti radí příbuzná ale na druhou stranu to vnímám tak že ti chtěla pomoct. Kamarádka taky volala do téhle ligy a jí tam moc pomohli. Můj manžel taky všem všechno vyžvaní. On je toho tak hrozně plný že to asi nejde aby o tom nemluvil. Já rodila, měla jsem šílený kontrakce a on posílal své mamce smsky jak probíhá porod. Nemám mu to vůbec za zlé jen ted popisuji jakou on měl potřebu to řešit přímo z porodního sálu. Já mu něco zavolám např. co mi řekl doktor a ještě nepoložím telefon a už to ví jeho máma a táta. Všichni tohle miminko hrozně prožívají a já je nechávám. Stejně s tím nic nenadělám. Prostě jen třicetkrát odpovím třiceti různým lidem na jednu věc protože to už dávno vědí.