Autor: Nakana   4.12.2016 v 18:41

Jestli jsem pochopila správně, tak jsi přesvědčená si mimčo nechat. Moralizování nechám jiným. Já bych se zaměřila na tu praktickou část. Jak si to představuješ dál? Kdy máš termín porodu? Pokud až o prázdninách, doporučila bych dodělat ročník a pak podle domluvy s mamkou, ale důležité je, že pokud předstoupíš před mamku, že bude babičkou, bylo by dobré ji vysvětlit, jak to vidíš, jestli budeš bydlet u ni a přítel přispívat na "provoz" miminka a tebe, nebo budete bydlet jinde a jak to bude ve škole, jestli jde udělat individuální plán nebo dálkové, nebo půjde mamka na mateřskou a ty do školy... Ale prober to s přítelem v klidu, aby jste mluvili shodně a před mamku asi taky nastupte ve 2, kromě pocitové převahy, tak tě mamka asi před přítelem nevyhodí z bytu...

Hodně štěstí všem.

Autor: Elderflower   5.12.2016 v 07:28

Hele, upřímně, obor, co studuješ, není nijak extra náročný, tam maturitu zvládneš docela v pohodě. Pozjišťuj si ve škole, jaký ti můžou udělat individuální plán, udělej co nejvíc zkoušek předem a uvidíš. Maturita je fraška, to zvládneš i s těhotenskou demencí. 

Zkus sehnat co nejvíc věcí z druhé ruky a projít třeba i nějaké sociální programy, určitě něco takového existuje, kde ti třeba kočárek zapůjčí, neutrácej zbytečně, co nemusíš, bude se to hodit.

Nenech si do toho kecat, jasně, udělali jste nezodpovědnost, na druhou stranu jen málo rodičů dodrží slib, že tě vyhodí. Tak tě na chvíli vyhodí, ale pak vychladne. Mě máma vyhazovala furt z domu, a když jsem nakonec řekla, že teda půjdu, hrozně se vyděsila, že fakt jako chci jít, a už to nikdy nezkusila.

Autor: Elderflower   5.12.2016 v 07:30

Navíc z úrovně tvé češtiny (na rozdíl od zde přítomné "bože") soudím, že nejsi vůbec hloupá, takže bys s maturitou neměla mít problém.

Autor: Elderflower   5.12.2016 v 07:32

Jo, a ze strategických důvodů doporučuju to doma prozradit až ve chvíli, kdy bude na potrat pozdě, ono se pak líp vyjednává. Přece jenom když tě na potrat nutit de facto podle zákona nikdo nemůže, tak tě maximálně seřvou a budou chvíli nadávat.

Autor: Vanda   5.12.2016 v 10:07

Já bych teda potrat nikomu Bože nevnucovala, člověk nikdy neví, jestli toho jednou nebude litovat. Když to sama necítí, že to chce udělat. Znám pár holek, co se jim tohle "zadařilo" a v podstatě ani jedna nelitovala. To neznamená, že to propaguju, já bych na dítě v patnácti neměla psychicky ani náhodou. Znám i ty, co na ten potrat šly a taky nelitovaly, to je prostě každého věc a  není to jednoduché rozhodnutí.

Autor: Kl4r493   5.12.2016 v 10:39

Otehotnela jsem ve 22..vim,ze je to sice o neco vic nez 15 ale i tak...na mimco jsem nebyla jaksi pripravena,nebo spis jsem se bala jak to budem zvladat,je to preci jen velka zodpovednost a neco zase uplne jineho...nehlede na ty vydaje co padli nez se nakoupila komplet vybavicka,na potrat sem jit nechtela...no a dnes tu vedle me lezi 2 mesicni laska,to jak jsem se bala je vse pryc...proste to je asi v nas a ta zenska hned vi co a jak..takze asi bych do toho sla i v 15..byt teda zabezpecena a vedet ze to financne zvladnem 

Autor: -   5.12.2016 v 13:50

Ahoj, podle toho, jak píšeš, mi přijde, že to máš docela srovnaný v hlavě. Ano, stalo se, ale pokud si na miminko troufáš a máš přítele, který tě podrží a postará se o vás, tak neváhej. Občas toho budeš mít plný kecky, ale to malý ti to vynahradí. Někdo je vyjukanej i ve 30. A s přítelem to nejdřív prober, řekněte si co a jak a pak jdi za mámou. Nadšená asi nebude, ale věřím, že se nenechá připravit o roli babičky.

Autor: ..   5.12.2016 v 14:10

Ahoj, také se mi zdá, že uvažuješ celkem rozumě. Ale mít mimčo je opravdu zahul. Zamává to i s životem ženský, která je na to vnitřně připravená a miminko si moc přeje. Líbí se mi, jak se k celé věci stavíš, ale rozhodně bych to probrala i s mamkou, protože ona bude v celé věci hrát zásadní roli. A taky popřemýšlej, co můžeš / nemůžeš miminku nabídnout. Je mi sympatické, že to chceš řešit jinak než potratem, ale nezapomeň, že jsou i další možnosti - např. adopce. Každopádně držím palce, ať to zvládneš, ať se rozhodneš jakkoliv.

Autor: Alice80   5.12.2016 v 16:22

Někdo je na dítě připravený v 15-ti, někdo není ani ve 40-ti.

Ale jsi rozumná a to je velké plus!

Spoustu věcí se dá sehnat z druhé ruky, já to taky tak měla. Navíc ty mimča děsně rychle rostou, první rok jsem snad neustále probírala šuplíky a vyřazovala, co už bylo malému malé.  Kočárek nemusíš mít za 20 tis, použitý seženeš třeba za 3 a tak je to se spoustou věcí.

A když se rozhodneš si mimčo nechat, budeš mít výhodu, že si Vás pak budou plést se sourozenci :-DDD

Držím palce!