Autor: *Lenča   22.1.2013 v 16:36

Teda 13.8.2013 ;D

Autor: terezsss   1.3.2013 v 19:37

ahoj Leni mám stejný problém jako ty je mi 16 a přitelovi 20 .oba chodíme na střed.školu a je tomu asi 10 dní co se to stalo .. nevím na 100% jestli jsem nebo nejsem ale moc bych si přála abych byla .. přitel by nastoupil do práce ... jen nevím co z toho bude za následky .. myslím tím sociálka azd .. mám z toho strach 

Autor: Věra24   2.3.2013 v 17:48

Ahojky Lenčo, gratuluji sice mi taky není už náct, ale své první dítko jsem čekala v 19 a nikdy bych neměnila  pokud máš oporu v příteli a rodičích co víc si přát a na okolí bych se vykašlala. Ono je jedno v kolika mimčo čekáš vždy se najde někdo kdo bude odsuzovat mě odsuzují, že jsem si teď ve svých 36letech pořídila 3 mimčo i když máme s přítelem každý svoje 2 děti, ale co my se na malou moc těšíme a jsme moc šťastný.

Tak držím palečky ať vše dobře dopadne a zvládneš školu i prcka

Autor: Bety   5.3.2013 v 20:30

[266759] Ahoj, taky mi není náct - je mi 22 (je to moje první těhotenství) a stejně se najdou někteří, podle kterých jsem na miminko mladá...a to jsem vdaná, máme své bydlení a na prcka se těšíme - byl plánovaný...my máme termín 12.8.  být tebou hlavu bych si z řečí vůbec nedělala i když chápu, taky mi zamrzelo, když jsem od lidí kterým je do toho houby slyšela řeči typu- takle mladá? si ničí akorát život nebo nic si neužili, na dítě maj času, v dnešní době mají děti až kolem 30, tak kam chvátáte - tak přesně tyhle řeči mě přivádí k šílenství, co je komu do toho! Přeju příjemné těhotenství.

Autor: Ivana   5.3.2013 v 21:29

Děvčátka, zavzpomínala jsem s vámi na dobu, kdy jsem krátce před 19.narozeninami otěhotněla. S přítelem jsme tehdy intimně žili přes dva roky, mohlo se to stát kdykoliv dřív. Tehdy to ale bylo časté a nikdo se nad tím nepozastavoval. Už jsem měla po maturitě, krátce pracovala, protože jsem se nedostala na VŠ ( nutili mě do oboru, který jsem nechtěla). Těhotná jsem se vdávala, že manželství po 10 letech ztroskotalo na manželových dluzích z automatů, to už je pryč...

 Syna moc miluju a nikdy bych své rozhodnutí nevzala zpět, nejkrásnější čas byl, když chodil do školky a já studovala VŠ - obor, který jsem si přála. Nikdy nemáte na dítě - předškoláka tolik času jako na vysoké škole, bylo to krásné období, jen v jednom semestru jsem neměla pátek volný. Trochu mi ta páteční volna chyběla, když jsem nastoupila po státnicích do práce, ale musela jsem si rychle zvyknout.

Teď mám další dvě malé děti ( 7,5 roku a 1,5 roku), nedala bych je za nic na světě a jsem šťastná, že je mám. Jen na prvního jsem měla víc síly a zdraví.

Takže za mě - užívejte si takto brzkého těhotenství a mateřství, máte na to síly a plné právo se rozhodnout. Nenechte se nikým zastrašovat, ani ve škole, ani jinde, buďte hrdé na to, že v sobě nosíte malého človíčka, který přijde na svět jen díky vám. Těhotné mockrát za život nebudete, ten příliv hormonů, které z vás udělají milující maminky, je úžasný a nenahraditelný. Nevolnosti přejdou,  kdo je míváte po ránu, dejte si na noční stolek ještě večer suchý rohlík ( zabalený) a ráno, dřív než vstanete, ho pomaličku snězte. Zdánlivá maličkost, která hodně pomůže. Vstávejte pomalu, hodně pijte čaje a vodu, minerálky ne trvale ( výborná je Magnezia, hlavně ke konci těhotenství, má hodně hořčíku).

Hloupých řečí si nevšímejte, nikdo z těch, co je mají, za vás dítě nosit, rodit, živit ani vychovávat nebude. Tak ať se do toho neplete.

Je báječné mít k těm změnám podporu partnera, ne každé budoucí mamince se to podaří, máte velké štěstí.

Moc vám to přeju a držím palce!

PS: Trocha motivace k překonání nevolností neuškodí - náš nejmladší ještě v porodnici a nyní se štěňátkem.

Autor: Pája100   9.3.2013 v 17:10

Ahoj holky,můžu se k vám přidat?? Sice mi už není " náct". Ale myslím si,že to snad problém nebude.. Je mi 22 let,čekám 1.dítě a termín porodu mám 17.5.

Autor: Karol   10.3.2013 v 14:34

Ahoj holky, snad nevadí když se přidám... je mi 19 a je to pár dní co jsem zjistila, že jsem těhotná. 11tt termín porodu vychází na 1.10 což mě trošku děsí protože jdu na VŠ. Bohužel si mimčo nemůžu nechat ikdyž bych chtěla, ale s přítelem jsem se rozešla ještě než jsem to zjistila a vrátit se k němu nehodlám. S mojí mamkou mám strašně dobrý vztah a proto se bojím jí to říct, nevím jak zareaguje. A hlavně jak zareaguje na to že bych mimčo chtěla dát k adopci. Sama bych to opravdu nezvládla.

Autor: krakora   10.3.2013 v 14:53

[287043]Holka bláznivá,co tě to napadlo,máš v sobě vůbec cit?za pár let by sis to hodně vyčítala,co je ti přednější vysoká škola,nebo celý život před sebou.Vejšku si můžeš udělat dálkově,ale Tvé dítě by vyrůstalo u cizích lidí,i když by homěli rády,jednou bys ho ty,nebo to malé hledala v poště pro tebe,pak bys měla oči plné slz,že si o to nejkrásnější v životě přišla.Věř,že dítě je dar a nedá se ničím nahradit!!Já měla první v 18,byla jsem těsně po vyučení,rodina a děti byli pro mne vším,byla jsem tak vychovaná od dětství,byla jsem nejstaršía starala se o mladší sourozence s láskou,nikdo mne k tomu nenutil.Mám ted tři děti a nikdy jsem na takovou věc nepomyslela,že bych šla třeba na potrat.Doufám,že to s mamkou doma probereš,vždyt může jit na mateřskou ona a ty můžeš dělat školu,pokud ovšem maminka ,je opravdová maminka,která by něco takového nedopustila,aby jeji vnouče bylo cizích lidí.

Autor: Pája100   10.3.2013 v 15:18

Můžu se zeptat? Je tady někdo kdo má termín porodu v květnu? Nebo jste tady všichni v začátcích?