Autor: Kessi   26.1.2014 v 12:44

Ja sem ve 13 tydnu a je to strasny. Muj pritel mi leze tak na nervy az to neni mozny kldyz neni doma tak brecim ze tady neni a kdyz je doma tak akorad rvu a pak brecim a zase rvu a takle porad dokola. Rada bych stim neco udelala ale nejde to nedokazu to ovladnout lezou mi na nervy malickosti kterych bych si normalne nevsimla.Ale uz se tesimm az to zlaticko bude venku a budu se snim moc pomazlit. Tyhle nalady a zvraceni stoji za to co pak pride na svet. :-)

Autor: hzgj   9.2.2014 v 23:36

[436201] ahoj Kessi,já jsem tedy o dva týdny mene,ale pocity mám úplně stejný... už se to u Tebe nějak změnilo nebo je to porad stejný?!? Musím se před nim hrozně pretvarovat, ale to me ještě víc ubiji a silim při představě, ze by to melo takhle byt az do porodu:-(

Autor: Lucie   22.6.2014 v 11:35

[309108]myslím si že sem na tom uplně stejně vadí mi i když mi dá pusu a nevím proč??

Autor: ulichanka   4.11.2015 v 21:37

[436201]Milá Kessi,

úplně mě děsíš. Já jsem sice na úplném začátku svého prvního těhu, za to už ve vyšším věku a musím říct, že nálady jsou hnus! Přítel už mi dnes v sms napsal, že nechápe, co se to se mnou v posledních dnech děje. :-( No asi nemá cenu mu něco vysvětlovat, jednak je dost chytrej, takže si podobné diskuse jistě najde na netu a druhak si totiž nejsu jistá, že pravým důvodem je moje hormonální nerovnováha, takže se bojím, že su prostě jenom hnusná "od přírody"! A to nemůže být ani řeč o nudě a domácí služce. Chodím do práce a doma s tím málem, co dělám, mi přítel hodně pomáhá. Jestli to takhle bude pokračovat, ne-li se stupňovat, tak se sama asi budu muset zavřít do sklepa:-), abych ho od sebe úplně neodehnala. :-( Jinak hlubší prožitky jsem u sebe nezaznamenala, možná i proto, že nemívám možnost si v klidu cokoli uvědomovat, ale ty návaly zloby a vzteku mě moc trápí. A co teprve tu mou nejdražší polovičku. Přeju tedy ženy všem, tolerantní muže s notnou dávkou výdrže a odpuštění sama saobě za nezvládnuté výbuchy.

Autor: Adel   2.10.2016 v 17:29

Zdravim Jsem ráda,že jsem narazila na tohle téma ...Jsem v pátém měsíci těhotenství nemám žádné problémy co se týče zvracení atd ...ale co se týče nálad jsem hrozná úplně jsem se stáhla do sebe nemám chuť někam chodit do společnosti navštěvovat své přátele natož přátelé přítele ten mi ovšem nerozumí, protože je to člověk velice společenský...nedokážu mu své pocity vysvětlit vlastně ani já sama tomu nerozumím ztrácím veškerou radost a sama sebe trochu se bojím ,že je to špatně....na miminko se samozřejmě strašně těším,ale jako člověku mi není dvakrát nejlépe ...všude se píše a říká ,že tohle má být nejkrásnější období maminky tak proč se cítím spíše hůř a hůř...