Autor: Jana   28.11.2015 v 17:32

Ahoj,myslím,že ne každá žena je mateřský tip a je fajn,že si to uvědomuješ než abys byla nešťastná ty i dítě.A nejsi špatná. :)

Autor: Dada   28.11.2015 v 17:32

[817446] Spatna urcite nejsi.Kdyz mi bylo 25 let,taky jsem mela uplne jine priority.Dnes je mi 30 let a po baraku mi lita chtena rocni holcicka;-) Mozna jsi na pritele nemela byt tak tvrda v tom tvrzeni,ze nebudes podrizovat svuj zivot diteti-ono to zni dost osklive a sobecky,obzvlaste pak pro nekoho,kdo by dite moc chtel.Ze se na rodicovstvi zatim jeste necitis,aby Ti dal cas,by znelo mnohem privetivejs:-) Urcite ale jeste neni pozde,si s nim promluvit a laskyplne mu to vysvetlit.Pokud Te opravdu miluje,nakonec pochopi a pocka.

Autor: Haasar   29.11.2015 v 13:00

Tohle je každého rozhodnutí. Na světě jsou potřeba i lidi, kteří děti nemají. A taky bych to neviděla definitivně - že dítě nechceš teď, neznamená, že ho nebudeš chtít nikdy. Ženy dneska běžně rodí do čtyřicítky, máš haldu času. Každopádně pořídit si dítě je velké rozhodnutí a velká zodpovědnost a pokud se na to necítíš, proč bys to dělala. Asi by bylo rozumný si to s přítelem v klidu vyříkat kvůli budoucnosti.

Autor: Aneta   29.11.2015 v 13:31

Podle me je rozdil, jestli deti nechcete vubec, nebo zatim. Jestli vubec, tak jste si to asi meli rict na zacatku vztahu, a jestli byste je chtela, ale pozdejc, tak vlastne taky. :-) A ano, to, ze se nechcete nekomu podrizovat, je v podstate sobecke. :-) Nicmene nema smysl neco delat jen kvuli nemu, kdyz jste kategoricky proti, stejne jako vas vas pritel nemuze do niceho nutit.

Autor: Irča   29.11.2015 v 13:50

V 25 letech bych to dítě nechtěla taky. Mě cizí děti nikdy nebrali a ani v 35 letech jsem něměla pocit, že dítě chci. Jako dobrý nápad mi to přišlo až letos, to je mi 39 a že bych byla skálopevně přesvědčená, že ho chci, to jsem nebyla, až do okamžiku, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Jak jsem na ultrazvuku uviděla tu malou "fazolku", pak to mrně, jak měle rukama, tak jsem se zamilovala a těžko bych nesla, že o ni přijdu. S tím mým přítelem jsem 3 roky a až on ve mě začal vzbuzovat pocit, že bych to miminko asi chtěla. Takže si myslím, že to budeš mít třeba taky tak, že tě to přepadne až později. Podle mě nemá smysl se do ničeho nutit. Je možné, že ten pocit nebudeš mít nikdy. Přítel to buď pochopí, nebo prostě si najde nějakou, která s ním ty děti bude chtít.

Autor: kesi   29.11.2015 v 14:38

Taky jsem v 25 letech nechtěla děti. Nechtěla jsem je vůbec už od puberty. Nakonec mám děti dvě. První se narodilo v mých 34 letech a druhé za rok a půl. Ve 32 letech přišel jiný partner a jiný svět. S ním jsem tak nějak ani nepřemýšlela, jestli děti chci nebo ne a přišlo to naprosto přirozeně a žádné nucení. Teď jsou to moje nejmilovanější holčičky a já jsem pyšná máma. Všechno chce svůj čas. Někdo k dětem dozraje, někomu to nic nebude říkat nikdy. Každý to má jinak a nemá cenu se kvůli tomu trápit. Prostě to tak je.

Autor: Kika   29.11.2015 v 15:42

Holky,  moc děkuji za Vaše názory. Slyším to od každého, ted dítě nechceš, jsi ještě mladá, počkej, uvidíš později, že jej budeš chtít. Silně o tom pochybuji, že bych mrně chtěla později. Kdyby to byl kluk, tak bych byla ráda, jenže mám taky strach, co když se narodí holka, nejsem typ ženský, která by hrozně ráda oblíkala do růžového, dělala copánky apod.

Když pořád o tom přemýšlím říkám si, že kluka ano, ale holku ne. Je to hrozné, že? Ale asi nejsem v tomhle jediná. Jenže stále mám strach z toho, že dítěti nedám lásku, kterou by mělo dostávat, nejsem na to vůbec připravená.

S přítelem se o tom snažím komunikovat stále, a vysvětlit mu, že určitě do mých 30 let dítě nechci. Jenže on už strašně moc chce, chápu, má na to roky, ale nemůže mě do toho nutit. Mám ho moc ráda, nechci ho ztratit pouze kvůli tomu, že nechci TEĎ dítě.  Stále to nemůže pochopit. Bude to velký problém, vím to, ale mrzí mě, že si stále lidi v dnešní době myslí, že žena za každou cenu musí mít dítě, jinak je divná:-((((

Autor: Irča   29.11.2015 v 19:12

Kiko : Nechtěla bych špatně radit, ale já mám prostě názor, že tohle nelze lámat přes koleno a pokud to člověk tak necítí, tak by se do toho neměl nutit. Já v tomhle byla takovej "mimoň", že když jsem letos otěhotněla, tak drtivé většině lidí spadla brada, že jsem změnila názor. Jednu moji kamarádku to dokonce rozplakalo :-) Spousta mých kamarádek si pořizují děti až po těch 30 až 35 letech a občas některá říká, že je měla chtít dřív, ale já vím, že dřív bych na něj nebyla připravena. Kdo znal mý názory a neměl mě moc rád, tak jsem i ty lidi "nakrkla" že když jsem se rozhodla to dítě mít, tak to šlo tak nějak samo bez problémů.

Autor: Adagar   29.11.2015 v 20:59

Hi hi, holka vs. kluk :-). Mám syna a čekám druhé, podle všeho holčičku. Samozřejmě, hlavně at je zdravá, po ničem jiném netoužíme, ale to že je to holka trochu rozcházíme doted a to už to víme přes dva měsíce. Počítali jsme s druhým klukem. Já si nepříjdu jako holčičí máma. To jsem se spíš naučila opravovat autíčka. No ale co už. Jak říkám, hlavně to zdraví, zbytek nějak dáme. A i kamarádky mi říkají, že úplně nečekají, že bych měla malou růžovku s culíčkama, že spíš budu mít holku v teplákách s odřenýma kolenama :-) . Pohlaví je ve finále ten nejmenší problém. 

A je možná varianta, že by na rodičáku byl partner a ne ty? Možná by to taky dost pomohlo. Zůstalabys doma jen na mateřské a pak se vrátila do práce. Neříkám, že to není záhul, ale pokud dva chtějí, dá se to zvládnout a ta "svoboda" vypadnout od dítěte je k nezaplacení. Znám to z vlastní zkušenosti.