Autor: Nika   5.12.2014 v 15:24

Ahoj. U nás taky pomohla metoda opakovaného vracení se k dítěti. Je to Estevillova křičící metoda (zadej si to do vyhledávače na netu). Dále doporučuji k přečtení knížku Každé dítě může dobře spát.

Prvotně bys měla přijmout takový přístup, že dítě nebudeš uspávat ty, ale dítě bude usínat samo.  Tak jako je učíme jíst příkrmy, chodit na nočník, tak je musíme naučit, aby usínaly samy. Co ho teď o usínání naučíš, to si sebou ponese ještě několik let... dovedeš si představit ve čtyřech letech ho mít na bříšku, nebo u prsa, nebo v posteli mezi tebou a manželem? Taky čím bude větší, tím bude silnější a rychlejší a vaše honičky po pokoji náročnější (o tom vím taky své). Doporučuji každý večer opakovat stejné úkony po sobě ve stejném pořadí a ve stejnou hodinu. Např. uklidíme hračky, uděláme jim pápá, tím nám končí hraní (každý den to doprovázej stejnými slovy), jdeme se okoupat, pak sedneme do jídelní stoličky a dáme si večeři (mimochodem s jezením máme taky potíže, jako ty, to jen abys věděla, že v tom opravdu nejsi sama :o)), pak si vezmeme knížku, kterou si prohlížíme pouze večer před tím, než půjdeme do postýlky (nějakou kup a tu si budete prohlížet a číst pouze večer a jednu říkanku z ní vyber, která bude vždy řečena na závěr). My čteme knížku v jídelní stoličce, protože stejně jako tobě prcek, i naše malá nevydrží v klidu ležet s námi v posteli a číst si nebo povídat (opět - nejsi v tom sama). Pak jdeme vyčistit zoubky a na nočník (to vy asi ještě ne, to máte čas), pak ji táta odnese do postýlky, rozloučí se s tátou a já zůstávám, abych řekla pohádku a zazpívala ukolébavku (cca 5 minutová záležitost), v ložnici je zhasnuté. Malá pochoduje v postýlce, občas zkusím při vyprávění pohádky uložit, když vyskočí, neřeším to. Pak se rozloučím, popřeji dobrou noc, uložím ji a odcházím. Když od něj budeš odcházet, řekni, že ho tam necháváš samotného proto, aby si mohl usnout (to aby neměl strach, že je tam za trest). Když pláče, vrať se do ložnice za pár minut, nereaguj okamžitě na první pláč. Jen mu zopakuj, že ho tam necháváš proto, aby si mohl usnout a opět odejdi. Můžeš zkusit uložit nebo pohladit... ale víc raději ne, žádné mazlení, to je ještě horší, když pak odejdeš. Bylo to na začátku náročné a přiznám se, že i já jsem si poplakala, než jsem to malou naučila, ale za pár večerů se to opravdu zlepšilo. Vydrž to, stojí to za to. Večerní ukládání k spánku se stane vaší příjemnou chvilkou dne a ty budeš mít dobrý pocit.

Jinak pokud jde o nepravidelné buzení ráno, tak mám vysledované, že když ráno dlouho vyspává, tak pak nám režim pokulhává... špatně se jí usíná po obědě i večer. Proto mám určenou hranici, do kdy ji nechám spát ráno i po obědě nejdýl. V ten čas pak otevřu dveře do ložnice a odtemním jí a jdu dělat něco hlasitého (jako mytí nádobí, nebo tak) a ona se tím probudí. Když jí budím já, tak je pak protivná, ale takhle se vzbudí jako sama :o) Možná by mě někdo považoval za krkavčí matku, že ji nenechám spát dlouho, jak se jí chce, ale pak je zbytek dne paradoxně náročnější... Takže takhle mi to funguje.

Opravdu mohu jedině doporučit, abys začala učit usínat chlapečka samotného, vyplatí se to. A neboj, nejsi v tom sama, je nás víc, které tento problém řešily :o) Dej nám vědět, jak to jde. Držíme pěsti.

Autor: Nika   5.12.2014 v 15:34

[673547] Třeba paradoxně když ho budeš budit v určitou hodinu ráno (nebo po obědovém spánku), tak se mu pak bude o to líp spát v noci. A když se naučí usínat večer sám, tak noci budou taky klidnější, protože ho zároveň učíš, že i v noci si musí usnout sám. Jak vlastně vypadá noc, když se probudí? Umí zase sám usnout, nebo ty musíš kolem něj "tančit"? I v noci by jsi měla praktikovat tuto metodu. Holky, my bydlíme taky v paneláku a jednou v noci mi řvala dvě hodiny v kuse, musela jsem to zkousnout a doufat, že sousedé pochopí... Další noc plakala jen půl hodiny, další noci spala sama celé noci až do rána :o) Opravdu to chce pevnou vůli a jasná pravidla, která budete dodržovat a ono se to vyplatí, uvidíte. Držím pěsti.

Autor: Ema   6.12.2014 v 07:43

Ahoj, jo uspávání dětí je kolikrát masakr. Já to dělala, tak že jsem syna ráno budila ve stejnej čas, aby ten denní režim byl pořád stejnej a já věděla, proč plače a kdy se má spát. To že zíval neznamenalo, že se bude spát do půl hodiny, ale asi tak do dvou hodin. Asi bych zkusila mu ten spánek trochu posunout , ať je víc unavenej. Pevný nervy a neboj oni nám vyrostou.

Autor: zoriazz   6.12.2014 v 08:39

Nebojte, za chvíli bude zas o trošku více chápat a už se lépe domluvíte. Já tŕeba tomu našemu mluvkovi jasně řekla, že usínáček a dudan je jen pro ty, co chtějí spinkat, jinak mu to beru, a 2-3 x zkouśel, ale pak pochopil. A půl hodinka na zklidnění a usnutí je úplně normální. Dělejte to srdcem, každá to dělá jinak a není originální rada, která je ta "správná". Já taky spala s rodiči v ložnici a nebyl pak pro mě ani bráchu problém jít do pokoji ku do svého. Ať se daří a dejte pak vědět, jak pokračujete ;-)

Autor: Kamila   7.12.2014 v 21:15

Ještě jednou díky všem. A napíšu, jak pokračujeme. Pěkné Vánoce .

Autor: macek   15.12.2014 v 11:14

Ahojky,musím souhlasit s Nikou,je to bto nejlepší co můžš udělat pro svého chlapečka.Neboj pamatovat si nic nebude,chceto jen pevnou vůli a nervy.Tak abzch to osvětlila,první dcerece jsou už 4 roky,provorodička,vykuklená ze všecho,a nikdo kdo by kloudně poradil(maminku už nemám...)Takže šestinedělí blazinec,docela to uběhlo.Ale to uspavání,naučila se výhradně spát u prsu.i odpoledne,vyžadovala a stálou pozornost,letěla jsem pokaždé když zaknourala...chyba..no na konec jsem ji v 15 měsících odstavila,nbylo zbytí,vyžadovala pokaždé prso na uklidnění-kam se hrabe dudlík...takže jsem ji vozila v kočárku aby usnula,pak jsem ji s opatrností dala k nám do postele,ano další chyba,spaní mezi rodiči.Ze začátku je to roztomilé,ale pak je z toho zlozvyk který se špatně napravuje...No a sama začala spát pomalu ve 3 letech(to už jsem byla po druhé těhotná)večer si k ní lehnout,přečíst pohádku...a držení za ruku,a kdýž jsem odešla dříve řev vztekání...hruza....mám zase holčičku,a je naučená usinat sama,také to chce stejný každodení rituál a nebát že jim člověk ubliží.Bude ji jeden rok,a usíná sama,nechala jsem jí párkrat vybrečet,nejdříve déle,a pak jsem to postupně zkracovala,občas u prsu usne,ale to je výjmečné(má dudlíka)takže uklidní dudlíkem a je klid.Akorát mi to kazil manžel protože ji litoval stejně jako starší,takže vběhnul do pokje a utěšoval,dostal zákaz,nosil ji třeba v náruči....i odpoledne spí ve stejný čas a můžu v klidu něco dělat a večer ve stejný +- usíná.A když to můžu porovnat tak se starší mám více starostí než s tou mladší,ta mně tolik jako ta starší nepotřebuje,i kdzž by to mělo být obraceně.Takže má jediná rada je VZDRŽET A NEPOLEVIT,jen to zkouší co vzdržíme.

Autor: macek   15.12.2014 v 11:19

[674221]Niko krkavčí matka nejsi to rozhodně né,a ta metoda skutečmně existuje,také jsem si to vyhledala na netu,škoda že jsem si to nepřečetla před 4 lety,ušetřila bzch nám oběma nervy vztek a zbytečný pláč,no co nadělám že.Děkuji

Autor: Handulilinka   30.12.2014 v 18:42

Holky koukám, že tu řešíte uspávání. Já to řešila také několik měsíců, uspávala jsem pokažde hodinu, než usla. No hrůza. Pak jsem se dočetla o metodě- Jak naučit dítě spát celou noc. Na toto téma seženete i knížku(myslím, že se jmenuje) Každé dítě může spát celou noc. Tuto metodu jsem zkusila a opravdu funguje. Malá plakala 1x a pak hned pochopila, že ji uspávat nikdo nebude. Běhala jsem k ní i 10x za noc a byla ze mě dost troska. Dnes k ní jdu max 2x za noc a jsem úplně v pohodě. Bohužel tato metoda se musí opakovat, když je dítě nemocné nebo jsme se třeba vrátili od rodičů, tak byla hrozně rozhozená, že to trvalo i 3týdny, než se zas naučila spát sama. Bohužel na tuto metodu nemá každý žaludek. Já nechci aby moje dítě plakalo, ale myslím si, že každá matka má nárok se také vyspat, najíst a dojít sama na záchod. Nejsme přece otroci, ale matky. Když jsem začla s touto metodou, tak se na mě mnozí dívali skrz prsty, ale opravdu jsem dnes šťastná. Navíc nemám pocit, že by naše holčička tím nějak utrpěla, je naprosto spokojené, usměvavé dítě a myslím, že se jí i ulevilo, když zjistila, že dokáže usnout a spát sama. Malá spí sama v pokoji a spí skoro celou noc. Teď ji ale pomáhám uspávat, protože když jí něco povídám, tak usne do 5minut a to mi vůbec nevadí. Je pravda, že když jsem si ji zkusila dát do postele, tak tam prostě neusne. Je zvyklá na postýlku a tak to má být. Přeji hodně pevné nervy a dobré noci plné spánku

Autor: Pavlína   10.7.2015 v 10:53

ahoj, dceři už bude sedm, teď už půjde do školy, tak si chci aby se přes prázdniny naučila chodit sama spát, když už bude ten školák, ale on je hrozně tvrdohlavá a prostě nebude chodit spát sama a nebude. Nemáte nějakou radu?