Autor: Marketa   22.5.2012 v 11:04

[159843]Ahojky,musim jen souhlasit.Ne vzdycky je vyprask reseni.Dite potrebuje mit v rodice duveru a respekt,ne z nich mit strach.Vim o cem mluvim moje dcera ma ADHD a musime byt na ni prisny.Vi ale,ze ji mame radi a to je dulezity.At si kazdy vychovava dite jak uzna za vhodne,ale je dulezite aby vam dite duverovelo a ne aby z vas melo strach.Ne vsechny deti jsou takove,ze kam je rano posadite tak ho tam vecer najdete.Kazdy clovek je osobnost.Pokud ho bude vychovavat stylem drezury,tak z nej nikdy nebude dobry clovek.Zlo produkuje zase jenom zlo.Kazdy by se mel snazit porozumet svym detem a ne je drezurovat.Nejsou to zvirata v cirkuse.Ikdyz i ktem se chovaji nekdy lip nez nekteri rodice ke svym detem.

Autor: Vojta Hubinger   19.12.2012 v 12:34

[115201]Monikao, prášky nech psychoušům. Tvůj syn normálně žárlí. A aby ne. Každý kdo k Vám přijde tak si všímá pouze mladšího potomka. I Ty, což je normální, se více staráš o něj a klučina to vycítil a žárlí. Už Vás nemá jen pro sebe a musí se dělit. Zkuste ho více chválit a občas pokárat před ním i mladšího. Věty ...ty máš ale skvělýho a hodnýho staršího bráchu kterej tě vše naučí, ho určitě potěší. Milujme své děti a své rodiny. Není nic nádhernějšího. Vojta.

Autor: stana   15.1.2013 v 00:11

nam ADHD zjistily teprve nedavno je nam 28m,syn malo spi,a kdyz uz,velmi slabe.pres den ma navaly vzteku,agrese.mazlit se nedokaze,jen haze hracky.beha cely den po byte,piskal,vriska.u jidla neposedi.spadne,hned bezi dal.reknu nesmis,jde udela.reknu ne,udela.a kdyz poprosim,je ke me osklivy a treba jde a uhodi me.vsichni rikaji,ze je nevychovany a ze kdybych mu "prdel ztriskala dofialova" hned by si to rozmyslel,ale nam DR rekla,ze kdyz takovy zacne byt,obejmout a drzet,dokud se neuklidni.venku mi beha za psy,holuby i do silnice a je mu to jedno.ze rvu,jecim jak silena.a kdyz za nim bezim,rozutece se a smeje se mi.jsem z nej nestastna.berem ted homeopatika,trosku pomahaji ale ne natolik,aby me netrapil.manzel prijde vecer a hned,ze je rozmazlenej a ze mu vse dovolim(coz neni pravda,neni s nama pres den tak prd vi) diky tomu kdyz jdem ven,musime mit kocarek i pres to,ze nam je 2,5 roku.a ujde doopravdy hodne.ale me nervy to nezvladaji.zijem v centru prahy,o to je to horsi..lidi samozrejmne koukaji,jaky je to nevychovany "spratek" jak uz jsem parkrat i slisela dost nahlas a nevybirave.na potkani nikomu nebudu rikat,ze mame ADHD.ale uz ted se bojime skolky..psycholozka nam rika,ze jsme moc sikovni,oba.ze to zvladam dobre a syn me miluje,to je i videt.ze mam byt tvrda,neustupna,ale milujici a vyprask moc nezmuze,jen mu vice ublizi na sebevedomi..

Autor: Lucka   2.2.2013 v 12:29

Zdravím, taky to na me začíná zas nějak padat. Syn má 11, po vyšetření v poradně dysgrafie, dysortografie s ADHD. Též plno doporučení, ale stejně je šouplý do škatulky nezvladatelný (teda jen u jedné paní učitelky)... Dřív problém nebyl, ale teď má novou třídní, mladou bezdětnou kozu, která ví o světě houby a dětech už vůbec nic. Sedím s ní v kabinetě.... O to to je horší, pořád od ní poslouchat co dělá špatně. Já sama jej učím, takže vím jak dokáže vyrušovat(ale není sám), pedagog by si měl poradit a ne ventilovat neschopnost na tom nejsnažším objektu. Jsem docela zoufalá, mladšího syna dám asi na 8letý gympl, jen abych ho nemusela mít na stejné škole. S tím starším nevím. Největší problém je matematika, násobilka, už to vzdal, jak vidí čísla, je konec. Jsou dny kdy ani nesečte 8+7, hodiny se nemůže naučit. Vlastivědu nebo přírodovědu se naučí s klidem ale ve škole stačí jinak položená otázka a je ztracený :( Ve škole taky někdy dost koktá doma jen vyjímečně, když chce něco rychle říct. Taky nenávidím jak se na Vás někteří dívají, že neumíte vychovat své dítě, přitom vidí oba syny, každý je jiný a přitom mají stejnou výchovu, stejného otce , takže problém asi bude někde jinde... Bydlíme v malém městě, bohužel jsem se sem vrátila po dlouhém žití v zahraničí, a to maloměšťátské myšlení je hrozné....

Autor: Lenka   1.10.2014 v 21:16

Chci se zeptat, jestli se to od té doby, co jste psala tento příspěvek zlepšilo? Jsem teď téměř do puntíku přesně v tom samém stadiu. Sedmiletý syn a chová se jako spratek - naschvály, vše dělá obráceně, je drzý, sprostý, zlý na mladší sestru. Chystám se s ním k psychologovi, ale ten, kam nás poslala pediatrička, nové pacienty nepřijímá, takže musím hledat jiného s dobrými referencemi. Nezabírá na něj nic, vystřílela jsem veškerou munici - sliby, vyhrůžky, zákazy, odměny, po zlém, po dobrém, prostě nic....Už nevíme, co s ním dál. Dost mě potěšily názory ostatních zde, protože jsem si už opravdu začínala myslet, že mám nějaké "vadné" dítě....