Autor: Lennulka   5.9.2014 v 13:54

Mám dvouletého syna a neumím si představit, že bych ho někde na hřišti nechala samotného... Buď půjde se mnou, nebo nic nebude. Bez diskuzí. Jednou na hřišti s kamarádkou, které má o 3/4 roku staršího klučinu. Stačilo, že si došla o pár metrů dál pro kabelku a půjdou domů. Než přišla kluk v trapu. Neřekla ať ho pohlídám, tak jsem na něho nějak moc nekoukala. Zrovna jsem pakovala nás. Hřiště se nachází v oploceném parku a kopci. Naštěstí jsem dole u papoušků zahlédla mihnout něco červeného, tak tam honem běžela a samozřejmě utekl až dolů. Ale hned vedle parku je silnice, stačilo dole vyběhnou bránou... Pokud bych odcházela, určitě bych poprosila někoho, ať po něm koukne, ale nejspíš by tam musel být někdo, koho znám aspoň od vidění. A ještě bych se bála... 

Autor: Nika   5.9.2014 v 14:03

.... nesoudím, aspoň máš Hanko zkušenost.. ale já bych prcka samotného nenechala. Malý má 7 a i když už ho nechám chvilku(fakt chvilku!!!!) samotného (aby si zvakal a učil se samostatnosti) jsem hrůzou bez sebe, co vše se může stát. Doma může spadnout a ublížit si a já u toho zrovna nebudu??? Neodpustila bych si to!

Autor: Lucie   5.9.2014 v 15:30

Mám také syna 27 měsíců a rozhodně bych ho nenechávala hrát si samotného na hřišti a odejít někam pryč, byť jen kousek třeba do obchodu. Děti jsou v tomto věku vynalézavé, umí si otevřít dveře, atd. Můj syn občas také se mnou nechce jít, ale prostě ho vezmu a jde se, asi jsem nekompromisní. Důležité je, že se malému nic nestalo, a vše dobře dopadlo. Z chyb se člověk učí.

Autor: Hanka   5.9.2014 v 20:27

[631796] Rozhodně uznávám svou chybu,která byla obrovská a mohl z toho být nenavratitelný průšvih.Byla jsem přesvědčená že na tom písku zůstane...dál se obhajovat nebudu,nezasloužím si obhajobu..díky za názor.

Autor: Hanka   5.9.2014 v 20:36

Díky všem za reakce.ještě ted mi je spatně..

13.9.2014 v 22:35

[631633] Hani, je to pro vás určitě velká zkušenost a už to příště neuděláte. Netroufám si vůbec soudit, jestli jste nebo nejste dobrá máma. Prostě se chyba vloudila a vy víte, že příště už to neuděláte. V létě se mi stalo něco podobného. Na chvíli jsem syna ztratila z dohledu. Myslela jsem si, že je s mým tátou. Táta si zase myslel, že syn je se mnou. Také jsme se z toho poučili a jsme pozornější.