Autor: jaja   6.5.2015 v 23:27

Vivi,je to usmevny,ale pro tebe asi mene :-D Kazdopadne je to velka sikulka!mam stejnou zkusenost,nase mala v roce a pul prelezala bravurne postylku,krasne se spustila po sprinclich az na zem.Ja byla na nervy,ze se ji neco stane,tak jsem zem vypodkladala perinama,aby padala do mekkyho.To bylo zbytecny,slanila se a sla si hrat,rabovat nebo zrovna co ji napadlo,tak nejak jako u vas.Do velke postele jsme ji nedali,trvalo to par mesicu a stalo me to dost nervu i obav,ale najednou proste zacla spat a neblbla..Tak snad to bude i u vas jen prechodnej stav ;-)

Autor: Patrusa   7.5.2015 v 14:43

Syn ma od malicka spaci pytel a vylezt z postylkytak nema sanci.jsou mu dva a stale mame klid. Ale co poradit ted, kdyz uz jste evidentne postylku zrusili, nevim.

Autor: Pavlína   7.5.2015 v 15:03

Vivi,naše dcerka také stále vylezala z postýlky.Nakonec jsme jí dali normálně velkou dospěláckou postel,má tam zábranu aby nespadla,a je klid.K nám už neleze.V posteli spí od dvou letTaké za námi příjde do obýváku,asi dvacetkrát,stím že chce čurat,napít,dát tátovy a mamce pusu,a nebo hledá svoje oblíbené myšky Minnie,má jich v posteli asi 10různých velikostí,a zrovna v to chvilku ví,která myška jí chybí.Někdy mi příjde,že si z nás dělá sranduChce to pevné nervy!!!

Autor: zoriazz   9.5.2015 v 23:32

Myslím, že všechny víme, že se spánek dětiček pořád mění. Náš malý dělá alotria odpoledne, tak chodí spát až kolem půl třetí a večer usíná kolem půl desáté- a to jsou mu dva. Je dcerka opravdu unavená? Třeba potřebuje být ještě s váma? Právě kolem dvou let se to hodně láme, potřeba spánku - a takyděti zkouší své hranice. Co pohádka na dobrou noc, zpívání? My spíme jak indiáni od narození malého- všichni spolu, máme postýlku naplácnutou bez bočnice k naší velké a malý v ní někdy spí, někdy ne. Taky se občas cítím vyčerpaně, malý někdy usne sám a jindy poťrebuje obě moje ruce pevně držet, ale jsem šťastná za spokojené batole. Přeju pevné nervy a nalezení řešení jen po dobrém ;-)

Autor: Vivia   16.6.2015 v 22:30

Ahoj holky, děkuji všem za rady a píšu pokračování situace. Po měsíci dítko stále z postele prchá, ale už jsme rezignovali . Pohádky čteme každý večer odjakživa a usínací rituály také dodržujeme, ale zkrátka od doby, kdy se jí poprvé podařilo postýlku opustit, podniká své výpravy. Zatím se nám nejlépe osvědčilo pokoj, kde spí zabezpečit tak, aby si opravdu nijak nemohla ublížit a vklidu ji vracíme do postýlky jednou za čas nebo při výskytu podezřelých zvuků. Cca kolem deváté večer usíná. Někdy je opravdu už hodně unavená a sotva plete nohama, ale duch průzkumníka je silnější. K nám do obýváku nechodí, jen si spokojeně hraje a zkoumá svůj pokoj.  Většinou si nedostatek spánku pak kompenzuje delším poobědovým spánkem. Starší dceru jsem si (k její ohromné radosti) nastěhovala k sobě do postele v ložnici, jinak by se chudák vůbec nevyspala. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.

Autor: Moni   14.12.2017 v 22:29

[739316]tak naše malá 17 měsíců a předevčírem vylezla i se spacim pytlem a spadla na bříško. Hrozně jsem zvylekala,  naštěstí jí nic není. Teď ale resim co s tím. Bojím se jí nechat samotnou a to jsem jí chtěla dát do svého pokoje. Na velkou postel se taky bojím, je to hrozný živel a všude leze po výškách, a v posteli u nás hrozně blbne. Teď babo raď