Autor: Nika   13.1.2016 v 11:38

Ahoj. Přesně jak píšeš - vše funguje krásně na večerní usínání, ale odpolední usínání se mi taky nepodařilo udržet, i když jsem toho fakt hodně načetla a vyzkoušela. Nutno ale říct, že u nás se to pokazilo až ve dvou a půl letech. Do té doby krásně fungovalo vše, co jsem aplikovala večer. Úplně stejný postup jsem dělala i v poledne. Usínání dcerce sice trvalo dýl, ale usnula a spala hodinu a půl. Takže doporučuji dodržovat stejný postup a furt dokola jako kolovrátek, vydržet, trpělivost a třeba se za pár dnů chytne. Žádné emoce, nedávej najevo rozladění a nezkoušej každý den něco jiného. Vymysli si jeden postup a ten zkoušej každý den furt znovu a znovu a on pochopí, že mu nic jiného nezbývá, než že půjde spát. Jo a kde spí? Sám v postýlce, takže nevyleze? To je velká výhoda. U nás se to pokazilo právě, až když přešla z postýlky do postele. Dokud byla v postýlce, tak nemohla ven a mohla si tam klidně dělat scény, jaké chtěla, ale já jsem neustupovala. Pravidelně jsem se k ní vracela a klidně vysvětlila, že tam bude spát. Intervali příchodu jsem prodlužovala. Po čase pochopila, že jí nic nepomůže a že tam musí usínat. Jednou za čas si dovolila zase si střihnout nějakou plačtivou a vzteklou scénu, ale když jsem neustupovala, trvalo to max 3 dny a ona se zase naučila usínat sama.

Autor: Markéta   13.1.2016 v 21:55

[836714]

Ano, spí v postýlce, odkud se nedostane. Je to výhoda, protože jsem klidná, že neuteče a také, že si nic neudělá.Rozhodli jsme se s manželem, že to přes den nebudeme tak řešit. Dnes mi usnul v kočárku, když jsme byli venku a spal asi hodinu a odpoledne už nespal. Byl aspoň víc unavený na noc a křičel jen asi 15 minut, než usnul.

Autor: zoriazz   14.1.2016 v 22:05

My jsme okolo roku uspávali malého poo výhradně hopsáním na baloně. Podle mého a opakuji jen a pouze mého pohledu je jakýkoliv takovýto stres pro děťátko zbytečný a nežádoucí. Já osobně bych, pokud mu to vyhovuje líp- klidně dál uspávala v kočárku. Nebo s mlíčkem ( klidně rýžovým, to dětem šmakuje). Odborníků na děti je celá řada, ale žádná rada, ač se tváří sebevíc sofistikovaně - není univerzálni - a od toho příroda obdarovala matky mateřským instinktem, aby dělaly to, co je skutečně pro mimčo to nej ;-) možná jsou moje názory trochu moc přírodní a kontaktní, ale řídit se jimi taky nikdo nemusí ;-) přeji všem spokojené a usměvavé děti i rodiče!

Autor: Nika   15.1.2016 v 14:21

Ahoj zoriazz, tvůj úhel pohledu chápu, i když já mám zcela jiný postup. Jde o to, že na každé dítě platí něco jiného. Já bych se mohla snažit uspávat "kontaktně" sebevíc, ale stejně by nic nepomohlo. Je to taková kukačka. Když mi začala stávkovat u toho odpoledního spánku, tak jsem zkoušela brát si ji do postele k sobě a usínat společně apod. (ve dvou a půl letech už opravdu houpání ani kočárkování nepřipadalo v úvahu). Stejně se furt vrtěla, vyskakovala v posteli, mluvila, dělala lumpárny, neusnula. Byly jsme z toho akorát tak obě dvě unavené. Tak jsem odpolední spánek vzdala a večer ji dáváme o něco dřív. Vím, že při její povaze by "kontaktně" neusnula ani v jednom roce, prostě je taková. Každý musíme odhadnout naše dítko, jaké je a co by mohlo pomoct. Pokud nic nezabírá, nebo pokud je "kontaktní" uspávání stres a obtíž pro matku, tak není na škodu nechat dítě párkrát vybrečet a naučit ho usínat si samo. Já si nemyslím, že je to pro dítě nějaký stres, který by ho doživotně poškodil.  

Večer si usíná sama. Stojím za dveřmi a když začne vyběhávat z pokoje, tak trpělivě vracím zpět do postele se stejnou rozlučkovou větou. Po chvíli ji to přestane bavit (max. 15 min), zůstane v posteli a usne. A já mám od 19:30 volno :o) Nebojme si ponechat si soukromý prostor a čas taky jen a jen pro sebe. Jsme sice maminy na plný úvazek, ale to neznamená, že nemáme nárok na čas pro sebe.

Autor: Monika   15.1.2016 v 23:28

Ahoj, u staršího syna jsem řešila něco podobného. Večer usínal v pohodě, ale odpolední usínání byl problém. Taky jsem si přečetla uvedenou knihu a zkoušela ji aplikovat (pouze teda na to odpolední spaní), ale to nemělo efekt . Někdy řval půl hodiny, jindy 5min, po týdnu zas půl hodiny. Neměla jsem pocit, že by se to usínání odpoledne zlepšovalo, zato se začalo zhoršovat večerní. Po cca 2-3 týdnech jsem to vzdala a odpoledne spal buď v kočárku nebo jak se ho zrovna podařilo uspat. Dala jsem přednost tomu, že usíná dobře večer. Je to určitě individuální, ale on rozhodně rozlišoval spaní v noci a přes den.

Autor: misix   9.3.2016 v 09:45

To my zatím s usinanim problém nemáme jelikož jeste ted ve dvou letech usíná u prsu. Pres den vždy a večer se napije,otočí a usne sam. Problém nastane az mlíko mit nebudu což myslím dlouho trvat nebude. Pije i v noci takže nas čeká asi par uřvaných nocí. Pres den spaní neresim bud usne nebo ne.

Autor: Monullle   14.9.2016 v 13:05

Dobrý den maminky :) prosím vás, mohly byste mi ve stručnosti napsat, jak jste to s tím uspáváním začaly dělat? Dcerce je 18m a usne jen v mé přítomnosti - u mě namáčknutá, ruka ve výstřihu....manžel jí uspat nedovede, jelikož pláče, jak pominutá. Přes den to samé :(. Děkuji za radu :)