Autor: PavelkováA   20.5.2016 v 10:44

Ahoj a kdy máš termín ?Můj manžel do poslední chvíle nevěděl a nechala sem to na něm,protože je lepší mít v tu chvili u sebe žádného partnera než hysterického nebo nepříjemného a ikdyby se překonal a šel,tak on sám neví co to z jeho psychikou udělá přímo u porodu a jeho chování by nemuselo být pro tebe příjemné...možná toho se bojí,aby ti to místo ulehčení ještě neztížil :)

Autor: Sany   20.5.2016 v 11:01

Tak můj bývalý taky nechtěl a nakonec jsem za to byla ráda. A současný partner se mnou byl a hodně mi to pomohlo. Teď půjde taky, už se těší. A vím, že mi bude masírovat záda- když na to bude čas :-))

Autor: Lucie   20.5.2016 v 11:02

Myslím, že bude lepší, když se na sále budou starat jen o tebe a mimčo, než aby jim to komplikoval hysterický nebo omledlý mužský. Jestli se na to necítí, nemá cenu ho nutit.

Manžel tvrdí, že u porodu chce být, dokonce už to nahlásil i v práci, že ten den nepřijde. Uvidíme, jak to bude snášet. porod je přece jen ženská záležitost.

Autor: AN   20.5.2016 v 11:04

Tak já mám termín začátkem října a přítel u porodu taky nebude. Myslím, že je to vždycky rozhodnutí toho chlapa. Řekl, že do poslední chvíle se mnou bude, ale na porodní sál, přímo na porod ho nikdo nedostane. Že by to nedal, buď by se složil a nebo by začal nadávat doktorům, že mi nepomůžou. Jeho přání respektuju a nemyslím si, že je to o tom, jestli tě miluje víc nebo míň. Vždycky je to o tom, na kolik silnej se člověk cítí a jestli se na to necítí, nemá smysl ho nutit.

Autor: PavelkováA   20.5.2016 v 11:07

Jo a ty bych to nepřikláněla k tomu jestli tě miluje nebo ne ,je dospělý člověk a sám nejlíp ví kde má své hranice ,nevyčítala bych mu to...

Jinak můj manžel k porodu chce,pokud to teda stihne a nebude muset hlídat prvorozenou...

Autor: Šída   20.5.2016 v 12:11

Můj manžel se mnou u porodu byl a jsem mu za to velmi vděčná, protože mě velmi podržel. Do poslední chvíle jsem mu ale nechávala možnost vybrat si, nikdy bych ho nenutila. Za pár týdnů jdu k porodu zase a manžel bude opět se mnou. Musím ale říct, že ho za to silně obdivuji. Jednak proto, že je to chlap a tohle beru jako silně ženskou záležitost, kterou prostě ne každý mužský zvládne a pak taky proto, že mě osobně by nikdy nikdo nedostal na sál jako přihlížející. To bych nedala. Takže klid, zvládneš to a rozhodně to nemá nic společného s tím, jak moc tě manžel miluje.

Autor: Jitule   20.5.2016 v 12:25

Můj manžel k porodu nechce a já ho rozhodně nenutím, zvládnu to stejně tak i bez něj a bude daleko užitečnější doma, když bude hlídat prcky :-) 

Autor: vendice   20.5.2016 v 12:51

To já ho určitě nebudu nutit, je mi jasný, že by to bylo spíš horší, kdyby tam byl z donucení, ale prostě mi to je líto, že tam nebude a že se nad tím ani nezamyslel, prostě hned řekl, že tam nejde a hotovo. Bude to můj první porod, tak by pro mě byl velkou oporou. Kdybych třeba rodila druhý, věděla už do čeho jdu, tak by to asi taky bylo jiný. Já mu ani nebudu nic vyčítat, taky respejtuju jeho přání, prostě bude sedět někde na chodbě a pak tam přijde no. 

Autor: Neci   20.5.2016 v 13:24

Vendice, citim to stejne. Pred prvnim ditetem jsem nechavala rozhodnuti na nem, vedela jsem, ze nechce jit, ale pred koncem tehotenstvi se mi ho celkem podarilo svym vysvetlovanim presvedcit, proc je to pro me dulezite. Ze navic dnesni porody v porodnicich jsou uplne jine nez ty pred dvaceti lety, zena je tam opravdu v podstate porad sama a je nanejvys vhodne, aby tam s sebou nekoho mela, protoze vzhledem k usporadani nemocnicniho zarizeni (porodni boxy od zacatku porodu pro jednu rodicku) a personalnimu zazemi neni ani mozne, aby tam nejaky zdravotnik byl porad pritomen, a kdyz ma zena problemy, casto je pro ni dost obtizne si nekoho zavolat, kdyz je tam sama. Pochopil, ale pet dni pred porodem ho moje matka zmasirovala tak, ze nakonec nesel. Dodnes to mam v hlave, zvlaste proto, ze to u porodu opravdu sehralo svou roli a porod neprobehl idealne (kulantne napsano). Moje matka je kapitola sama pro sebe, ale on me zklamal. Mam s nim tri deti a mame za sebou uz mnoho spolecnych let a musim konstatovat, ze to, ze nechtel byt u porodu (presne jak pises ty: take bych se pro druheho v tezke chvilce dokazala hodne prekonat, obvykle totiz v takovou chvili nevnimam sebe a svuj dyskomfort, ale "utrpeni" druheho) jen reflektuje jeho vlastnosti obecne. Neni schopen prekrocit svuj vlastni stin, neni ani schopen se naucit neco, co ho nebavi, delat domaci prace, co ho nebavi, atd. Jinymi slovy, bez ohledu na porod samotny jeho postoj zrcadli mnohe dalsi, coz se muze projevit v dalsim spolecnem zivote - a vetsinou se to projevi nejpozdeji ve chvili, kdy prijde nejaka dalsi zatezova situace, nedejboze neco opravdu vazneho. Tolik moje zkusenost.