Autor: Lucy   11.4.2011 v 10:13

Bibi, my se také začínáme znovu pokoušet, i když jsem potratila až o měsíc později než ty. Ale minule jsem poctivě čekala celé tři měsíce a stejně to dopadlo špatně. A navíc si myslím, že když se jedná o zamlklé těhu (což bylo u mě), že v děloze problém není, když naopak drží a nepotrácí ani mimi, kterému nebije už x dní srdíčko. Tak začneme po druhé ms, kterou mám teď. Mimo jiné, já pořád píšu, že jsem potratila dvě za sebou, což je pravda, ale před 6 lety jsem potratila také, takže vlastně 3x za sebou. Nemám už čas čekat. Píše tu na těhlech stránkách spoustu holek, kterým se po revizi zadařilo už v 6ti nedělí anebo hned po první ms. Tak doufám, že ty dvě budou stačit. A Andrejko! Já měla přesně tytéž pocity. Vždycky jsem jako první zareagovala na zprávu, že se zase nezadařilo, že mimi nežije tak, že jsem řekla- A konec, už to nezkouším znovu, už to nechci znovu zažít....a za pár dnů, spíš za pár hodin jsem to přehodnotila a vždy jsem se rozhodla, že to zkusíme znovu....Ale tentokrát si opravdu říkám, že naposledy, je mi totiž už 39....Takže je to tak na hraně....Holky, ať už nám to všem, které si to tak moc přejeme, konečně vyjde. Pa

Autor: Lenka   11.4.2011 v 10:24

[5951] Moc děkuju Andrejko, první ultrazvuk mám 1.4. za sebou - zatím vše v pořádku, mimi je dokonce o den větší než má být, což beru jako dobré znamení - minule, když jsem potratila, bylo totiž od začátku o několik dnů menší... Další ultrazvuk až 29.4.  Tak snad to do te doby psychicky vydržím, mám bolesti břicha, tak si umíte představit, že jsem z toho nervní jak pes, ale prý je to v těhu normální, jak roste děloha... Tak se snažím zachovat klid a hlavně se nestresovat...

Mějte krásný den a přeji všem moc štěstí, aby nám to vyšlo a nemusely jsme už znovu procházet tím zlým...

Autor: Pavla   11.4.2011 v 10:24

Ahoj holky, nevzdávejte to, já jsem potratila před Vánocema, bylo to moje první těhotenství, miminko bylo moc chtěné a plánované, lékař mi řekl, že máme počkat minimálně  3 měsíce a pak se můžeme začít znovu snažit, no otěhotněla jsem hned po první menstruaci  a vše je v naprostém pořádku.

Přeji vám všem hodně štěstí .........

Autor: Bibi   11.4.2011 v 10:31

Doktorka mi řekla že se máme snažit taky hned po první ms, není důvod prý čekat. Zatím se nezadařilo Já měla potratila z důvodu jiného RH faktoru. Píchli mi injekci a prý už by to mělo být dobré.

Autor: Janča 2812   11.4.2011 v 10:40

Ahoj 29.3.jsem také byla na revizi:( 4 dny před ní jsem byla na kontrole a bylo mi oznámeno,  že miminko se nevyvijí, že mu nebije srdce, že jde o zamlklý potrat:(. Bylo to hrozné jít k panu doktorovi šťastná a odcházet totálně zničená a smutná:( Obrečela jsem to a stále se cítím vnitřne hodně smutná, i když přítel i rodina mi moc pomáhají.

Můj dotaz je následující nepřišla jsem do jiného stavu normální cestou, ale podstoupila jsem IVF,  i když já i přítel jsme oba v pořádku, otěhotnět se mi nedařilo, proto IVF. Máte někdo nějakou zkušenost, zda je možné po revizi přijít do jiného stavu přirozeně, nebo se mám připravit znovu na celý proces IVF?    

Děkuji za rady.

Autor: paola   11.4.2011 v 11:39

ahoj lucy,nevzdavej to,mas uz aspon jedno dite?ja mam dospivajici dceru a jeste bych chtela jedno mimi,letos mi bude 38 a chtela bych to jeste zkusit,take mam za sebou spontalni potraty 2krat,tak si rikam ze to budou 2 jedinacci ale nevadi kdyz se nedarilo.take se mi rozchazeji nazory lekaru jeden pockat a v nemocnici rekli po 3 mesicich uz muzu.lecim se stitnou zlazou doktorka mi rikala ze jsem ted stabilizovana a zvysila by mi leky.po tom poslednim potratu mam pocit (je to uz 3 roky)ze to manzela vzalo vic jak me tak se mu uz do toho nechce,taky ze je dcera skoro dospela ale ja tak moc chci.ma nekdo podobnou situaci??[7433]

Autor: Lucy   11.4.2011 v 15:47

Ahoj Paolo, já už dvě děti mám, dva velké kluky. Jeden už je plnoletý, druhému je šestnáct. Tak mi vždycky doktoři říkají....když mi oznamují, že srdíčko už nebije....ale vždyť už děti přeci máte, tak to není tak hrozné....ale asi mi věříte, že to i přesto hrozně smutné je, zase vždy znovu potratit, když to mimčo prostě moc chcete a už se na něj 13 týdnů i těšíte. Kluky samozřejmě miluju, ale už jsou velcí, samostatní, a právě proto, že vidím, jak skvělé to je ty děti mít, i proto si moc přeju další. Zvlášť mladší syn mi držel palce, bylo to moc hezké vidět, jak mě nyní uklidňoval....mami neboj, tentokrát to už dopadne dobře....Úžasný je, že mi to kluci-puberťáci přejí, nepřipadá jim máma jako cvok...je to od nich milý.  Jinak Jančo....měla jsem dvě kolegyně, obě nemohli hodně let vůbec přijít do jiného stavu...obě byli na IVF, oboum se zadařilo, dokonce obě čekaly dvojčata...a obě také o ně po pár týdnech přišli. Ale! Obě poté otěhotněly spontánně...jak bylo to tělo nastartované, hormony pracovaly. To co se nedařilo tolik let se jim pak povedlo po pár měsících. A jedna z nich potom měla přirozenou cestou i další dítě. Je to zvláštní.  A jedna další kolegyně také nemohla dlouho spontánně otěhotnět...a pak to začala řešit a zjistili, že ačkoliv má normání ms, tak nemívá ovulaci....takže dostala nějaké hormony a také otěhotněla spontánně. Tak ti moc držím palce, a kdyby se nedařilo, tak IVF, vždyť to je jedno jak se spermie a vajíčko spojí, hlavně že bude miminko. Snad Paolo nakonec manžel zase povolí, můj naštěstí byl naopak ten, který mě hned po potratu vždy utěšoval, že to zase zkusíme a teď se furt culí a říká, kdy už budeme zkoušet miminko? Takže to je skvělý, ta podpora. Snad se nám zadaří jako Tobě - Pavlo a jako Lence, díky holky!

Autor: Andrea   11.4.2011 v 23:42

Ahoj Lenko, jsem ráda, že Ti první UZ dopadl dobře a budu držet pěsti, ať je to tak i dál při všech vyšetřeních. Mě, už teď nezbývá než se dát dokupy fyzicky a srovnat se i psychicky a po prohlídkách u genet a gyn dr uvidíme kdy se budem moct pokusit ještě jednou o mimíška. Tobě držím pěsti, ať je vše ok určo písni jak si na tom drž se ju 

Autor: Kamča   18.4.2011 v 18:06

Zdravím všechny....

je to par hodin co jsem se dozveděla po telefonu, že má hladina HCG klesla na 30 ( nejspíše spontální potrat ), zítra se mám dostavit k doktorovi aby mi řekl co a jak, hrozný pocit...ptala jsem se ho zda se mám chytat stébla zda mám doufat ( vím e nežiju v americkém romantickém filmu, ale naděje umírá poslední ), řekl mi ať raději nedoufám, je to hrozný pocit...jako by mi někdo vytrhl kus srdce z těla.. v jedné vteřině je všechno pryč....bojím se že se potraty budou opakovat. Navíc nevím kdy se máme o miminko snažit, zda hned nebo počkat...popravdě moc se mi cekat nechce...:-( děkuji předem moc za Vaše rady....a přeji všem co tu píší aby jim vše vyšlo a držím pěsti