Autor: venda02   11.11.2014 v 22:40

Dobrý večer, ja byla na revizi 16.9 po samovolném potratu v 6.týdnu. 14.10 jsem dostala MS a dnes mi vyšel TT pozitivně. Mám obavu aby to nedopadlo jako předtím ale na mimi se těšíme. Tak doufáme že to dopadne dobře.

Autor: Martina K.   4.12.2014 v 10:06

Ahoj holky, 

zítra mě čeká revize dělohy po samovolném potratu v 6tt. Mám z toho docela strach. Ale hodně mě bolí podbřišek už asi 4.den, proto jsem dnes kývla na aktivní zákrok. Mám z toho sice strach, ale po přečtení vašich zkušeností s následným otěhotněním právě po revizi jsem o něco klidnější. Moc doufám, že to pak bude vše dobré, a že se MS dostaví normálně. Bohužel mám problémy s cystama. Původně jsem ani nečekala, že bych mohla otěhtonět. Kvůli cystám mi totiž vynechala MS a vůbec jsem netušila, jestli budu mít ovulaci a případně kdy. Takže nezbývalo než čekat. Na kontrole za 4 týdni mi doktor zjistil, že jsem těhotná, že cysty se dělají dál, ale že to nevadí...bohužel jak jsem už psala, dneska padl verdikt, že těhotenství je u konce. Chtěla bych se zeptat, máte některá problémy s cystama? Podařilo se vám i tak otěhotnět a mimí udržet? Jsem z toho docela špatná, že jsem "pokažená" a že budeme mít problém....děkuju moc za reakce. 

Autor: Baruška   4.12.2014 v 10:47

Ahoj, na kyretáž jsem musela v 8tt. bohužel to bylo naprosto nečekaný nic mě nebolelo... Cystu taky mám, ale nikdy mi doktorka neříkala, že by s tím mohl být problém. Hned po zákroku jsem začala přemýšlet, kdy bychom se mohli začít snažit znovu. Přes všechny negativní názory v diskuzi jsme se přestali chránit asi týden po zákroku. Říkala jsem si, jsem mladá a byl to malý týden... Menstruaci jsem dostala měsíc po zákroku. Ale moc mi to pomohlo, nemyslela jsem tolik na to co bylo, ale na to co by mohlo být. Rozhodně si myslim, že by se každý měl rozhodnout podle toho jak se cítí, mě nic nebolelo... Přeju ti, ať brzo se cítíš dobře, ať se brzy zadaří znovu:-)

Autor: JANA   4.12.2014 v 10:48

Dobrý den nejprve chci pozdarvit všechny čtenářky. Já byla 18.4. na ukončení dvojvaječných dvojčátek v 10tt. M,usela jsem nebyl to můj rozmar. ČIŠTĚní bylo velice důkladné na sliznici jsem nic neměla a proto jsem se také obavála , že se embryo neuchytí. A 15.10. jsem si  zapsala den poslední men. a jupíí včera 3.12. mi doktorka oznámila , že tam je malíček 8tt. vše v pořádku

Autor: Baruška5   4.12.2014 v 10:57

Ahoj, moc gratuluju a přeji krásné těhotenství

Autor: Martina K.   4.12.2014 v 11:02

Asi je opravdu důležité začít se dívat dopředu a nestresovat se tím, co bylo...budu ještě potřebovat trochu času se s tím sorvnat, seběhlo se to hrzoně rychle. Ale zákrok beru jako potřebnou věc, ty bolesti nejsou malé a už to nějakou dobu trvá. Takže i pan doktor mi to s ohledem na můj stav doporučoval. No snad mě páni doktoři zítra hezky vyčistí a snad pak začnu opět fungovat, jak mám...k těm cystám, mně pak doktor nikdy neříkal, že bych kvůli tomu nemohla otěhotnět. Jenže najednou jsem nedostala MS, těhotná jsem tehdy ještě nebyla, a údajně jsem MS nedostala právě kvůli hormonální nerovnováze zapřířiněné cystami. No a pak se nějak přes to všechno povedlo. teď mám zkrátka jen obavy, abych po tom zákroku vůbec MS dostala...může se stát, že ji pak třeba nedostanu? Jak se to pak řeší? Omlouvám se, že to tady na vás taky sypu, ale tohle jsem ještě nikdy řešit nemusela a nic o tom nevím :-/ Děkuju!  A Jano, gratuluji Vám k těhotenství! :-)  

Autor: Jana76   8.1.2015 v 10:20

Ahoj, zdravím všechny a přispívám se svou troškou do mlýna... z předchozího manželství mám dvě zdravé děti, obě těhotenství bez problémů přirozenou cestou po čtyřech měsících od začátku snažení. Pak jsem si prošla rozvodem a našla nového partnera, který své vlastní děti ještě nemá a rozhodli jsme se pro naše společné. V květnu jsem po třech měsících snažení otěhotněla, ale v sedmém týdnu ještě nebyl vidět ani zárodek. V osmém týdnu se objevil, ale sotva viditelné srdíčko, takže to skončilo v devátém týdnu revizí. Počkali jsme dle doporučení 1 cyklus a v září jsem měla opět pozitivní těhotenský test. Bohužel to odešlo samo asi s týden opožděnou menstruací. V říjnu jsem otěhotněla znovu a vše vypadalo až do devátého týdne v pořádku, odpovídalo to velikosti a srdíčko bilo. V jedenáctém týdnu jsem šla na první screening s tím, že pokud bude vče OK, pošle mě doktor hned na genetiku, aby vzhledem k mému věku vyloučil případná rizika. Už měla udělaný krevní obraz a protilátky (jsem Rh-) a při ultrazvuku doktor zjistil mnohočetné malformace plodu. Byl to šok. Poslal mě hned k Apolináři na superkonziliární ultrazvuk, kde to potvrdili a poslali mě na genetickou konzultaci. Tam jsme vyplnili dotazník, sdělili nám, že pokud by se plod vůbec dále vyvíjel, tak by se narodil s těžkým postižením. Rozhodnutí bylo jasné. Druhý den mě objednali na odběr choriových klků a následnou revizi dělohy. Ta proběhla bez problémů, jen po CVS mám doteď modřiny na břiše, nechápu, že se píše, že to je nebolestivý zákrok. Zatím máme hotové vyšetření karyotypu, to je OK a čekáme na rozbor izolované DNA, což trvá cca 3-4 týdny. Mám jen strach, co tam mohou najít i když pokud vyloučili vady v karyotypu, tak už snad nic horšího nenajdou. Musím říct, že jsem měla od začátku zvláštní pocit, místo abych se těšila na miminko, bylo mi zle, měla jsem hrozné nálady a trpěla velkou nevolností a po revizi se mi strašně ulevilo, i když to asi zní hrozně. Doufám, že to byla jen opět blbá náhoda a příští těhotenství se už povede. Držím všem, kdo mají problémy a nepříjemnosti palce a připomínám, že nejdůležitější je nestresovat se a uvažovat pozitivně i když se to někdy jeví jako nemožné....

Autor: Iveta   23.2.2015 v 01:22

Ahojky holky,také přidám svůj příspěvek.Byly jsme s manželem tři roky a chtěli mimíska.Bohužel jsem objezdili všechno,a řekli,že to nebude tak uplně jednoduché,že jsem na jeho spermie alergická.Nějak jsme to oba neustáli do toho byly rodiné komplikace a šli jsme od sebe.Tedka v listoapdu jsme se náhodně potkali po třech letech co jsme byly rozvedený,začali si psát,stýkat sea vrátili se k sobě.,a .A ja přišla na to,že jsem těhotná..přišlo mě to jako osud,asi to tak mělo být říkala jsem si.Ale po šesti týdnech jsem samovolně potratila,udělali mě revizi a oočkovali.Zjistili totiž to,že mám A1-neg a moje tělo vytvářelo protilátky proti plodu.Ale to,že nám všude říkali,že to nepůjde jsme se přesvědčili sami.Potrat jsme nějak ustály musely jsme.Vím,že tenkrát u mě hrála hrozně psychika,a to dítě jsem chtěla.ted jsem na to nemyslela a přišlo to samo..Sice to skončilo smutně,ale vím,že to jde!!!Sice nás ženou na další vyšetření,ale to vše mě za to stojí...Jediné co můžu říct je to:Nevzdávat se,a nepřipouštět s obavami,jestli ještě někdy otěhotním...PSYCHIKA JE SVINĚ...Přeju nám všem at nám na testíkech svítí dvě čárečky a brzy vozíme kočárky...Mějte se všichni dobře Ivet:-)))))

Autor: Nela   23.2.2015 v 19:26

Ahoj, take jsem musela podstoupit revizi po zamlklem tehotenstvi.Nejhorsi byl prvotni sok u doktora,kde jsem nic netusici zjistila,ze by mohl byt nejaky problem,ktery se nasledne potvrdil klesajicim HCG.Moc jsme se po nekolikamesicnim snazeni tesili,ale dopadlo to spatne.Takze hlavu vzhuru a po "sestinedeli"hura znovu na vec:)Snad nam to vsem brzy vyjde a tentokrat bez komplikaci:)