Autor: Anonymka   6.7.2014 v 21:21

Ahojky, tahle diskuze je stara ale tyka se i me...taky sem otehotnela s chlapem po chemo 4 mesice, zatim je vse v poradku ale mam i strach...musi to vzdy dopadnout spatne??

Autor: Kam   7.10.2014 v 23:04

Dobry den.Ráda bych se zeptala po jak dlouhe době po partnerove prodelane chemoterapii je bezpecne pocit miminko.Bez obav,ze by partnerovo sperma melo stále nejak poskozenou gen.informaci a hrozila vetsi pravdepodobnost poskozeni plodu miminka? Staci 2 roky na nejaky ozdravny proces celeho organismu???Moc predem drkuji za odpoved:)

Autor: c-karol@email.cz   20.1.2016 v 06:20

[370438] Dobry den, nezlobte se, ale ted jsem cetla vas prispevek ohledne otehotneni pri chemoterapii vaseho partnera. Muzu se zeptat v cem jsou/byly nasledky fatalni? Ptam se proto, ze manzel prodelal take chemo, a ja ted prirozene otehotnela. Dekuji, Karol

Autor: zuzana s.   9.7.2016 v 13:35

Autor: Marcela   17.12.2017 v 13:03

Když byl manžel po chemo na první kontrole, ptal se, jestli může mít ještě děti  a doktorka mu řekla, že spermie budou nějaký čas mrtvé, ale až se začnou znovu tvořit (pokud tedy začnou) zkrátka otěhotním. 7 měsíců po poslední dávce jsem otěhotněla, ve 13. týdnu se plod přestal vyvíjet a musela jsem na kyretáž. Když to manžel říkal jinému doktorovi na další kontrole, onen doktor mu řekl, že je to typický případ, že jsou spermie zpočátku sice živé, ale bývají geneticky poškozené a doporučuje se udělat spermiogram. bývají poškozené 1-3 roky podle typu chemoterypie. Bohužel v momentě této informace jsem byla v 5. týdnu. nyní jsem 18+0 a mám za sebou genetickou konzultaci, kde mě postrašili výsledky, které neodpovídají tabulkám (při prvních dvou těhotenstvích to bylo ok) a doporučují odběr plodovky. Kdyby nebylo chemošky, tak nad tím mávnu rukou, teď se bojím na mimčo těšit, co kdyby to bylo špatné, bojím se možných následků amniocentézy, hledám info o neinvazivních testech, asi do toho půjdu, jestli se mám 5 měsíců strachovat a bát se milovat dítě, tak ty prachy za ten klid stojí. Je mi 35, manželovi 43, v době ukončení chemoterapie čerstvě 42.

Autor: Andrea P.   22.9.2019 v 09:58

Ahojky holky, jak to u vas dopadlo s miminky u kterych byl partner po chemo? U nas ten samy pripad, s pritelem (35) vychovavame spolu moji dceru z prvniho manzelstvi. Maji krasny vztah, mala mu rika tati. On je bezdetny.

Pocali jsme neplanovane kdy to clovek nejmin cekal zhruba ctvrt roku po chemo, nechapali jsme sami jak je to mozne,  byli jsme v soku, ale rozhodli jsme se mimi nechat a jit do veskerech rizik. Nyni jsem par tydnu pred porodem (33tt). Chodime na pravidelny kontroly na kliniku co 4 tydny, veskere testy, srdicko i mozek (zatim) vypadaji v poradku, mala roste jak ma. Preci jen se neskytla takova "malickost", ze ma jednu ledvinu navic, ktera je cysticka, narostla pres pul bricha a jevi se jako nefunkcni. Zatim nevypada, ze se vstreba a bude muset dle vseho ven. Kazdopadne to vidime pozitivne, pokud by to byla to "jen" tato komplikace jako nasledek chemo. Strasne moc doufame, aby se nam narodila jinak zdrava holcicka, uz se nam to blizi...