8.2.2013 v 04:09

Zuzko, nevím přesně, co to u Tebe obnáší, a co sis prožila u porodu... naše Anička se narodila císařem a já to obrečela a pořád jsem se s tím nevyrovnala. Tak jestli máš na mysli něco podobného? Ráda si s Tebou popovídám, ale s lékama Ti fakt neporadím, snad jen dostat ze sebe emoce a nebát se brečet. Už brečím míň, ale v porodnici to bylo slzavé údolí, brečeli jsme s manželem oba...

Teď už je mi naštěstí líp, fyzicky i psychicky, přišlo to s tím, že 6. den, následující co jsme se vrátili z porodnice domů, u nás byla PA a řekla, ať se o Aničku starám já. Do té doby v porodnici mi bylo tak špatně, že kromě kojení dělal všechno manžel. Od té doby funguju líp a líp a cítím se líp  Službu (soukromé) por. asistentky doporučuju, od porodu u nás byla 2x, poradila s kojením, s přebalováním, nošením miminka, s vázáním miminka do šátku, zodpověděla všechny otázky a bylo to opravdu k věci. Hlavně mi to nejvíc pomohlo psychicky

Autor: Nora   28.11.2013 v 11:53

Dobrý den, jmenuji se Nora Ovčačíková a jsem studentka posledního ročníku Porodní asistence na ostravské Lékařské fakultě. Vždy jsem se zajímala o téma laktačních psychóz a poporodních depresí. Mým tématem pro závěrečnou práci jsou právě tyto poporodní stavy. Ráda bych se seznámila se ženou, nebo mladou maminkou, u které byly tyto poporodní psychózy diagnostikovány. Chtěla bych pomoci mou prací rozšířit povědomí o této problematice, která je velmi závažná. Vím, že často tyto ženy nechtějí o svém problému mluvit, ale ráda bych jim i touto cestou trochu pomohla. Někdy hodně pomůže když víte, že vás někdo chápe, že vám rozumí a vás problém ho zajímá. Pokud někoho znáte nebo jste sama něco podobného zažila, prosím kontaktujte mě na norisa@email.cz. Budu vám velmi vděčná. Děkuji