Autor: Dupina   13.4.2012 v 16:41

Klasicky se ve mě hrabala a pak mi dělala ultrazvuk přes spodek.A tam je všechno v pořádku.Těším se do práce a netěším.Aspoň už nebudu muset sedět doma.Doufám,že se nám zadaří a budeme čekat zimní miminko.

Autor: Sojka   13.4.2012 v 17:13

[136938]No to by byl pro nás všechny nejhezčí vánoční dárek,budem tomu věřit,všem to moc a moc přeju!!!Já myslela že mám nejhorší za sebou a asi tomu tak není,od včera mám depku jak blázen,slzy mi tečou jak vodopády,pro nic za nic.Fakt je dobře jít co nejdřív makat,co se dá dělat,když to eště nejde.Taky máme pejska,už je to děda,ale moc mi pomáhá,sice nic neříká,ale poslouchá vždycky-i když je chudinka můj vzhledem k věku uplně hluchej.

Dnes jsem myslela na Yashi,dlouho se neozvala,jakpak se asi daří?

Autor: Monku   13.4.2012 v 19:39

[136568] Ahoj Luc, už jsem definitivně rozhodlá se poohlédnout po nové hematoložce.. Dnes jsem byla u té mé a byla zas napěst... Zas mi tvrdial ,že preventivně není nic třeba a že stačí když začnu clexan píchat v 12tt... tak jsem se až rozčílila.. teď jsem začla v 12+3 a dopadlo to jak to dopadlo... tak ať m netvrdí, že je to ok, že nevěřím, že by ty 3 dny udělali takovou neplechu.. no prostě děs, co Vám budu vyprávět... Moc se k netu nedostanu, ale jakmile budu mít klid a tchýně mi nebude furt čučet přes rameno, začnu heldat (prostě v tomhle mám ráda soukromí.. což nedokáže pochopit.. ). Určtiě pak dám vědět jak dopadnu..

Autor: Dupina   13.4.2012 v 19:44

[136956]Doktorka by mě ještě nechala doma,říkala jak já chci.Už jsme to psala šefovi ať ví.Musel najít za mě náhradu na tu dobu mojí neschopenky.Normálně bych šla až 1.5 do práce ale musím dělat první dva dny v novém měsíci výplaty ale jsou novinky tak musím jít dřív jinak bych to nedala.Už se aji těším na chlapy z dílny ale na lidi z kanclu ani ne.Sojko drž se všechno se zvládne jste na to dva a máte se rádi.Já jsem strašně rádá za to,že máme psíka.Hodně mi teď pomáhá.Bez něho by to bylo těžší.Tulí se ke mě v tu dobu kdy já to potřebuj.Bez něho bych byla pořád sama.Chlopek teďka chodí pozdě domů z práce a když příjde dřív tak zase má někajé jine kšefty.Je to můj parťák do nepohody.

Autor: Monku   13.4.2012 v 19:45

[136956] Určitě holky, se zadaří a my se všechny budem radovat a užívat života!!! Věřím v to.. i když mám taky dny kdy už si říkám, jestli další těhu zvládnu psychicky.. ale pak se vždy přesvědčím, že ano...  .

Ohledně těch výsledků - nám dělali hodně podrobně genetiku - prý ikdyž mi to máme dobré, může u mimča něco zlobit (což jsem moc nechápala - ale příroda je čarodějka.. ).

No s tou zeleninou teda nevím .. zeleninou se cpu pořád... ... tak to by bylo docela krutý jí nejíst.. ikdyž asi bych to mohla nahradit ovocem.. nebo to je taky blbí???

Tak užíjte si víkend a hlavu vzhůru - určitě se to vše brzy podaří a budem tu probírat jak co a jak s mimčama .. . Držte se.

Autor: Sojka   13.4.2012 v 20:11

[137075]Dupi máš recht,pes je fakt nejlepší přítel,já ho miluju,dýchala bych za něj,ale nikdy bych ho nebrala místo dítěte jako někdo,to teda nahradit nemůže.Oni nám rozumí víc než si umíme představit,ten jejich šestý smysl k něčemu mají,taky tady byl vždy,když sem to nejvíc potřebovala,a když se chlupáček přitulí,to je lepší než chlapchichi...Fakt mně jen štve že nic neříká.

Monku,Tebe teda obdivuju,nepřeju Ti žádné problémy,ale po tom všem co si vyběháš,by bylo k naštvání,kdyby se nakonec ukázal fakt jinej než ten hematologickej problém.Kruci kde je ten pes zakopanej!!!Hlavu vzhůru,přijít se na to musí!

Jo holky,dovolte mi otázku,jak to snáší vaše drahé polovičky,mluvíte o tom,nebo něco visí ve vzduchu?

Autor: Dupina   14.4.2012 v 09:08

Když jsme se to dověděli,že ja málý nemocný tak jsme brečeli oba dva.Klečel u mě a brečel.No to byla spíše histerie už ale pak se to trochu uklidnilo.Jak jsem šla na ten porod tak to semnou nevydržel a musel jet domů.Chtžělo se mu strašně v nemocnici brečet.Jak jsem šla na to tak jsem si vypla mobil.Po zapnutí tam bylo tak 10 nepřijatých hovorů.Pak mi volal a bylo poznat,že se šel ožrat ať to vydrří.Strašně mi brečel do telefonu.Místo aby uklidňoval on mě tak jsem musela já jeho.Ale mi to tak nějak máme v tom vztahu.On je hodně citlivý.Po cestě domů jsme spolu brečeli v autě.A pak už jsme se o tom nebavili.Jak to na mě příjde a je doma tak mě pohladí a kouká se na mě a snaží se mě rozveselit.Taky umí ty psí oči.

Nevěřila jsem,ale můj tata byl strašně nervozní z toho,že jsem na ten zákrok šla.Byl naštvaný,že Jindra tam semnou nebyl.Prej kdyby to věděl tak tam je semnou.To mi říkala mamča,že jí to říkal.

Kdyby tam semnou byl ten můj tak bych ho musela zvedat ze země.Měla bch víc starostí sním neš semnou samotnou.

Autor: Sojka   14.4.2012 v 10:08

[137308]Ahoj,já to měla stejně,když mi řekli že vlastně rodím-potrácím,tak mně to nějak nevzalo,protože sem tomu prostě nechtěla uvěřit,takže myslím že sem byla možná až moc statečná,ale manžel brečel,že sem já musela uklidňovat jeho.Spíš sem měla na mysli jestli se k tomu nějak vracíte teď.My ne,když sem přišla ze špitlu,strašně sem se chtěla vyplakat,ale vztekem to ani nešlo.Manžel řekl dost,tlustá čára,stalo se stalo,jde se dál,nebo bysme se taky mohly zbláznit.A od té doby tečka,jenže já se něj podívám a brečí to samo,taky mně chce rozptýlit,ale jde to ztuha.Tak z toho mám divnej pocit,fakt je že nic nevrátíme a asi musíme hledět kupředu.A můj otec byl taky hotovej,my sme oba jedináčci,takže se na to čeká jak na smilování a všechny to vzalo stejně.Ach jo,ať už je nám kruci všem líp !!!!!!!!!!!!!

Autor: Dupina   14.4.2012 v 10:23

Někdy jsem naštvaná na to,že mě chce mermomoci rozptýlit.Já to nechci chci být v tu chvíli smutná vybrečet se a on mě tím v tu chvíli tím štve.Není to,že bych chtěla být smutná ale někdy to potřebuji neumím se přetvařovat.Jinak jsme se od té doby o tom nebavili.Nějak jsme to odstřihli.Bavili jsem se o tom ještě před tím než jsem na zákrok šla.Nějak jsem to musela pro sebe obhájit proč na to jdu.Asi 10minut co jsem brečela ve sprše jsem si říkala,že na to nepůjdu ale rozum zvítězil.Teď si to sem tam vyčítám,že jsem na to šla a to zrovna úřaduje srdce.Rozum to všechno bere,že jsme udělali dobře.Bylo by to trápení pro nás tři ale srdci to bude ještě dlouho trvat než se stím srovná.Teď se co nejdřív z toho dostat.Začit se snažit.Vyřešit naší situaci ohledně bydléní s tchánem a tchýni.Vyřešít co nejdřív soudní spor ohledně auta a můžeme být zase spokojení v rámci možností.