12.10.2012 v 17:04

Ahojky,moc se omlouvám teď toho bylo tolik..ani nevim co sem psala naposledy..jen že tooh bylo za poslednich 14 dní strašně moc..Ani tak nějak nevim čim začít..Možná tím že sem dneska 9DPO a teplotka zatim krásně nahoře,tak zkusim zítra testit a v neděli radši ještě taky..Sice si spíš myslim že to nedopadlo,ale bylo by krásný kdyby jo..Včera sem zašpinila,tak sem si říkala že mrcha dneska přijde,ale teplotka vyskočila a kde nic tu nic..tak sem zvědavá..Ms by po te vyvolávačce měla přijít do středy..Holky kéž by nepřišla a já našla na testiku //.

Za další..8.října o týden dříve porodila moje nejlepší kamarádka..Nikdy bych netušila že to s ni budu takhle prožívat..Pamatuju na to jak mi oznámila že je těhu už 3 měsíce a zjistila to až teď  a já ji tolik záviděla,přitom tou dobou už sem taky byla těhu,jen sem to ještě nevěděla..Plánovali jsme jak budeme vozit kočárky,dělili jsme se o svoje příznaky,fotky z utz,sledovali jsme jak nám rostou bříška..Bylo to krásné období..Bohužel,pro mě to krásné období muselo skončit.První 2 měsíce byli kritický,strašně sem se bála jí vidět,mluvit s ní..Ale jakmile sem zvládla prvni kontakt,už to šlo..někdy lépe,někdy hůř...Poslouchala sem její bříško,vyptávala se na každou kontrolu jak mrňous roste..Pak to přišlo,volala sem ji aby si došla do školy něco zařídit a ona že je na porodnim sále   ajsou oba v pořádku.Malinkej Mathias má 50 cm a  3040 g.Když mi ho dala do rukou byl to krásný pocit a já plakala..napůl štěstím a napůl žalem po našem miminku..Hodně holek mi říkalo že musim být skvěla kamarádka když sem ji zvladla byt i po tom všem takhle na blízku,ale mě to vše přišlo jako samozřejmost..Zítra je pustí domu tak to k nim jdeme zapit,ale ja radsi jen jednou sklenickou,kdyby nahodou :)

Další věc je že když už sem za ni byla v porodnici stavila sem se na gyn.ambulanci co je s těmi výsledky..Tak mi to sestra našla,vyjela mi propuštěcí zprávu z července a poslala mě do gennetu ať si to vyzvednu..Ovšem v gennetu neměli vubec žádný vzorek,tak vrchní sestra volala do porodnice jak se tohle vubec muže stat..Sestra v nemocnici ani nevedela co rict a jedine k cemu se doslo tak že se vzorek tkáně nejspíš ,,zapomněl' odebrat,nebo se nechal někde v lednici na sále..Polilo mě horko a nevěděla sem jestli budu křišet nebo brečet..Oči sem měla skleněné a nevěděla sem co má dělat..3 měsíce mě natahovali,psychicky ještě víc ničili a lhali mi do očí že ty výsledky už budou a nakonec nebyl ani vzorek..? Dupinka už mi k tomu psala svoje a ja s ni uplně souhlasim..Tohle prostě není už možný..:( Ještě mi pak ta vrchní říkala že je to ohromna škoda,protože vše ukazovalo na vadu ledvin,které často bývají genetické..Teď prý nezbývá než jen čekat jestli se to objevi u dalšiho těhu a pkud jo ohlidaji si už vzorky..ale ja doufam že už se to nikdy opakovat nebude..:(