Autor: afrodites   18.10.2012 v 20:18

Dupinko, když jsem čekala malou, tak se mudře nezdálo při velkém UTZ srdíčko a tak nás taky raději poslala na speciální pracoviště na kontrolní UTZ a vše bylo v pořádku. Nebo jak se to vyvíjí, tak se to pak dá do pořádku. Budu moc držet palečky...

Barčo, tak at tě bříško brzy nebolí. Já to čekám ted někdy kolem 20.11. předtím jsem měla MS pravidelnou, tak uvidíme jak to přijde ted :-)

Autor: Hanka   19.10.2012 v 18:41

     Všechny Vás děvčata zdravím, tak mám po tom. No dalo se to zvládnout, ale po psychické stránce hnus. Byla jsem v Út na kontrole, a paní doktorka mi řekla, "a co jste čekala, nejste nejmladší". Bylo mi to tak zle, přece ve 40 letech nejsem tak stará na dítě jsou i starší maminky a mají zdravé děti. Všem které jste těhotné Vám opravdu závidím. Afrodites myslela jsem na Vás a dodalo mi to odvahu. Děkuji.

Nevím jestli ještě nějaké miminko bude, chtěla bych, ale nezáleží to jen na mě.

Všem přeji super miminka. Hanka

Autor: Hanka   19.10.2012 v 19:58

   Chtěla jsem se ještě zeptat, řekli mi že jsem klasická šestinedělka, kdy můžu čekat menses, máte nějaké zkušenosti, ten můj se už nemůže dočkat, víte co myslím . U každé ženy je to jiné, ale alespoň přibližně.

20.10.2012 v 13:36

Ahoj Afrroditko,tak ms sem měla včera poslední den,tak snad už konečně budu mít normální cyklus a nebudu na další čekat opět 60dní..To už bych asi zase byla na složení..:-/ Zatim se cítím docela fajn,i když je kolem mě teď slušný příliv miminek což mi moc dobře nedělá..Porodila moje spolužačka,nej.kamarádka a chodí k nám ta známá s tou 3 měsíční holčičkou..Ale  pevně doufám že i já se budu snad radovat z miminka..Jinak byla sem na vstupní prohlídce do ,,zaměstnání''jakoby..jak máme praxe v nemocnici a doktorka mi říkala že je jí to moc líto co mě potkalo a že by možná to miminko byl dobrý nápad,protože se mi srovnala imunita,prostě vše a že sem mladá a pokud si školu dodělat chci jde to i s dítětem,že to sama zažil..Tak mě to docela potěšilo..:)A jakpak je tobě..? :)

Ahoj Hani,co na to říct..Myslim že slova jsou zbytečná  že všechny tady víme jak moc to bolí a co právě prožíváš..Sice mi věta ,,Čas vše zahojí'' přišla první týdny nesmyslná,ale už to jsou 3 a půl měsíce a ta bolst opravdu odchází a já se cítím připravená jí do toho znovu..Tím nechci říct že by někdy šlo zapomenout na našeho andílka,kterého sem nosila 4měsíce u sebe,ale že ta prvotní bolest ze ztráty a z toho prázda polevuje a já nabírám co nejvíce sil do dalšího těhotenství.Mě zase všichni pořád opakovali že jsem mladá(je mi 20let),tak co řešim..že máme ještě tolik pokusů..Ale ono ani tak nejde o ty pokusy,ale o tu ztrátu,ale to nikdo kdo si tímhle neprošel,nedokáže nikdy pochopit..Maminka mého kamaráda už má 2 dospělé syny,našla si nového manžela a rozhodli se mít spolu miminko..Jí bylo 40 a jemu 45 a teď mají krásnou už tříltou holčičku,takže i když nejsi úplně nejmladší,tak si ani nemyslím že by si byla stará a že by něco takového mělo být bráno jako samozřejmost.. Jinak já první ms dostala 5 týden od revize, je to taková normální doba ty 4-6 týdnů po zákroku.Přeju hodně štěstí a pokud do toho půjdete znovu moc doufám že už úspěšně..:)

Autor: Hanka   20.10.2012 v 19:29

   Děkuji Barunko, ano máš pravdu pořád na to myslím, ale opravdu kdyby se to narodilo a zemřelo, byla by ta bolest mnohonásobně vyšší. Ale nikdy na to nezapomenu, to nejde, chlapi to nějak zvládají jinak, ale když to na tom ultrazvuku vidíš jak se to hýbe  a pak Ti vyvolávají porod a odejde to na to se fakt zapomenout nedá. Stále přemýšlím proč se to stalo. Těšila jsem se. A nevím jestli další miminko bude, hrozně bych chtěla, ale ten můj že už není nejmladší. Aby to finančně zajistil. 

Také Tě chápu, kolem mě se také rodí teď spousta miminek. Nikdo to neví, ani to neventiluji, takže to držím v sobě,  určitě by se našli i takoví, kteří by měli radost.

Autor: afrodites   21.10.2012 v 19:16

Hani, tak to je síla. Co si to ta doktorka dovoluje??? Hlavně, že celebrity, běžně rodí děti daleko později a pohoda. Těm by si to asi nikdo nedovolil říct Jak jsem psala. Stalo se to Dupince (23let), mě (31let). Takže asi zase jenom o věku to není. Prostě "chyba ve vzniku" špatné chromozomy...bohužel. Bud špatné vajíčko či sperime bohužel se to stalo...

JInak mě MS po revizi přišla taky 5týdnů po...a slabá a byla jenom 3dny. Dostala jsem to 20.9. (14.8. potrat). No a další (druhá MS) mi právě běží. Dostala jsem to přímo ukázkově 21.10. Je i silnější, tak je vidět, že sliznice dorostla (tedy alespon tak si to vysvětluji). Takže snad tělo funguje zase tak jak má Hned po MS to zkoušet nezačneme. Počkáme "až" na ten wellness víkend - budou to necelé 3měs od zákroku (jedeme 3.11.). Tak se moc těším.Snad stihneme ještě nějaké plodné dny Když ne, nevadí. Proběhne 3MS a hurá na to

Hani přesně jak píše Barča. Čas to opravdu "léčí". Jako nezapomeneš NIKDY, to nejde, ale čas obrousí ty bolavé rány. Člověk si to tak někde přebere, obrečí a prostě jde dál...já po potratu chtěla otěhotnět co nejdřív, pak jsem měla hrozný strach. Ale ted začínám zase nabírat sílu. Vidím, že MS je pravidelná, nic mě nebolí. Jsem v pořádku. A co se týče psychiky? Je to daleko lepší. Prostě jdu dál, ono se s tím prostě už nic nedá dělat. Ted jsem připravená a těším se, až to budeme zkoušet znovu. Hlavně taky kvuli malé. Ted o tom nějak víc mluví. Každé ráno mi dává pusinky na břicho a vítá miminko. To pro mě moc příjemné není, ale ona to neví...tak snad zase brzy těhu budu. Jako ano, určitě budu mít trochu strach. Ale budu se snažit se jím nenechat ovládnout a věřit tomu miminku...každé těhotenství je jiné. A beru těhu vitaminy. PIla jsem pročištující čaj po potratu od bylinkářky. Budu na sebe dávat pozor, abych neonemocněla (jako neovlivním to, ale pokusím se). Jakmile otěhotním, dostanu hormony na udržení. Děloha snad už bude také OK. Moje Mudr. říkala, že nejdřív po těch 2 či 3MS. Tak kdyby ty 2MS byly málo, tak by to ani neříkala. Říkala min 3měs. Ale jako jestli to začnu zkoušet po 3měs nebo 2měs a 3/4 je taky asi jedno No každopádně se moc těším, až budu těhotná a snad to tentokrát dobře dopadne

Autor: afrodites   21.10.2012 v 19:19

Hani od toho jsou právě takovéhle diskuze. Moc to pomáhá. Protože si o tom můžeš popovídat s někým, kdo si tím prošel také, kdo chápe, jaké to pro tebe je....

Barčo takové to "jsi mladá, ještě budete mít tolik pokusů" to je na utržení hlavy...musí být hrůza zažít to při prvním těhu....já měla v prvním těhu na začátku hematom. Byla jsem v nemocnici. Hrozně jsem se bála, že potratím...ale díky bohu to dobře dopadlo. Loni zamlklý potrat a ted toto. Ted už to prostě musí vyjít!

22.10.2012 v 17:16

Oni si to ty lidi prostě neuvědomují..Nebo ty ženský co mají doma 3 děti,ale vše proběhlo bez komplikací..Stát se to třeba u druhého těhu,řekla bych si sakra tak jedno dítko už doma má,to mě drží na vodou a zkusíme to znovu..Takhle sem byla jak opařená..Tak neskutečně sem se těšila na těhotenství..pohlížel sem na to jako na něco neobyčejného,zázračného..jako na nejkrásnější období v životě ženy a fakt že to dopadlo zrovna takhle mě strašně semlel  a zranil..Ale i tak moc doufám že příště to vyjde..že už musí..

Autor: Hanka   22.10.2012 v 19:11

      Moc Vám všem děkuji za podporu, asi to nechápete, ale ani nevíte jak mě ty příspěvky posilují. 

Prostě jsem fakt z toho rozhozená, snažím se být silná, ale uvnitř to cítím. Ale stále doufám, že si ještě  uděláme zdravé miminko.   Že se tak nějak oba pro to rozhodneme stejně. Teď musím posílit psychicky a fyzicky. A po novém roce zkusíme tu genetiku a pak se uvidí.

Děkuji, moc děkuji.