Autor: Barca0140   25.6.2013 v 14:52

AHoj Afroditko,tak za sebou máme další kontrolu v 18tt a vypadá to že budeme mít taky chlapečka!! Zatím je vše v pořádku,scr.negativni,riziko downa 1:50 000 a krásně rosteme..Jsem šťastná a věřim že tentokrát bude vše v pořádku..Mrňous dneska celou kontrolu prospal,asi ho to počasí taky unavuje..

Autor: afrodites   7.7.2013 v 14:49

Jeeeee Barčooo moc a moc gratuluju!!! To jsou úúúžasné zprávy!!! To víš, že to bude ted všechno v pořádku!!! Není jediný důvod, aby nebylo

Já jsem dnes 37+0, od zítřka začínáme 38tt už jdeme do finále musím ještě vyprat plenky, zabalit do porodky a už se jen těšit na krááásný porod

Co dovolenka? Pojedete někam Barčo?

Autor: Barca0140   7.7.2013 v 18:39

Musim říct že to pěkně uteklo,my v úterý začínáme 20tt..Začalo mi teda před týdnem tvrdnout bříško,ale magnesko dost pomáhá a čípek i hrdlo je ukázkově dlouhé a zavřené,takže snad všechno jak má být...Taky už sem mrňouse začala cítit,jsou to takové malinké kopanečky,ale je to úžasný..Za týden máme poradnu a za 14 dní nás čeká 2.screening ve 22tt,tak snad se neukáže nic špatně...Dovču neplánujeme,nemáme penize a to málo co máme šetřime pro mimčo.. Ale alspoň máme krásnou velkou zahradu,tak jsme nafoukli bazen,postavili stan,máme tam posezeni a po večerech grilujeme a relaxujeme..Jen teda plánuju jet na týden k našim a pak možná nějaký výlet tady do okolí Tak přeji příjemný a bezproblemovy porod a zdravého,krásného chlapečka..

Autor: Radka   10.7.2013 v 09:49

Ahoj holky, doporučila my vás Barča. V pondělí jsem byla na genetice a je všechno špatně mám takových nedostatků že mimčo by nemohlo přežít. Je to pro mě hrozně těžké pořád sedím a brečím. Nejvíc mě ale děsí to že mimčo musím porodit normálně,vím , že je to pro vás bolestivé, ale mě by pomohlo kdyby jste někdo našel sílu a popsal  jak to probíhá jsem v 19 týdnu. Nedovedu si to ani ve snu představit. Jinak co jsem si četla vaše příspěvky tak jsem vysmrkala celou bednu kapesníků. Nejhorší pro mě je,že už mi to na podruhé nevyšlo myslela jsem si,že mě se nic takového stát nemůže ale to jsem se pěkně spletla.

Autor: Linda   10.7.2013 v 12:53

Ahoj Radko, já jsem byla na přerušení těhotenství v 16-tém týdnu, také z genetické indikace.. Musím říci, že pro mě to byl otřesný zážitek na psychiku, ale sestřičky i doktor byli na mě velice hodní.. Vyvolávali mi porod tím, že mi do vaginy zaváděli tabletky.. děložní hrdlo se pak sama rozevře, žena začne krvácet a plod se potratí. Hned po první tabletě mě doktor poslal na epidurální anestezii, která mi sedla docela dobře, bolest jsem cítila jen jako by při menstruaci..jen opravdu sla bé kontrakce , nic bolestivého.. blbé bylo, že to trvalo docela dlouho od rána až do večera, ale bolest opravdu byla snesitelná, takže jsem jen co dvě hodiny chodila na zavádění dalších tabletek.. snažila jsem se na to nemyslet, co se děje, ležela jsem mezitím na posteli a snažila se zabavit časopisy.. najednou už to bylo tady, nestihli mě ani převést na porodní sál a už mi doktor pomohl porodit.. bolest opravdu skoro nijaká.. poté mě uspali a převezli na sál k odstranění placenty.. po probuzení jsem musela dvě hodinky ležet no a potom nastává klasické šestinedělí, kdy krvácíš než se zbavíš všech očistků..no a potom to byl asi pulrok než jsem se z toho nějak dostala, byla jsem v hluboké depresi, dokonce jsem uvažovala o návštěvě psychiatra, nejhorší to bylo, když byl termín porodu.. pak nějak postupně to bylo lepší, nezapomeneš nikdy, ale čas to vše tak nějak utřepe

Drž se , věř, že slzy jsou normální a nedrž to v sobě, klidně piš, co Tě napadne i blbosti, vždycky je někdo na spojení a holky Ti tady pomůžou to překonat, mě tady ty stránky taky hodně pomohly..

Autor: Isia   10.7.2013 v 13:10

Ahoj Radko, já jsem byla jedna s prvních co tady začaly psát. Je mi moc líto, čím si procházíš a připomnělo mi to mou situaci. Já jsem šla na potrat před dvěma lety, důvodem bylo postížení miminka, nebyl to genetický důvod, ale velká náhoda, která se stává strašně málo. My jsme se museli sami rozhodnout jestli jít na potrat nebo ne, ale bylo riziko, že miminko bude mít velké problémy neli ještě hůř. Šla jsem na potrat v 23 týdnu, takže na poslední chvíli. A byl to hrozný zážitek, ze kterého jsem se dlouho dostávala. Průběh byl skoro stejný jako u Lindy. Byl to malý porod, bolesti snesitelné, ale nejhorší na tom všem je psychika. Člověk se musí s tím vypořádat, chce to čas, to je nejlepší lék. Člověk nikdy nezapomene, ale naučí se s tím žít a zasune to někde do zadní přehrádky. Někdy si vzpomenu, pobrečím si, ale uvědomím, že život jde dál. Mou velkou záchranou bylo další těhotenství, bála jsem se neskutečně, že se to bude opakovat. Ale naštěstí máme zdravého 1,5 ročního syna, takže teď se snažím na to co bylo nemyslet a jdu dál.

Tak jak psala Linda, klidně tady piš. Mě to hodně pomohlo, protože okolí mě nechápalo, nevěděli čím procházím, jenom tu mě holky pochopily a podpořily, věděly, čím sem si prošla.

Přeju ti hodně síly

Autor: Radka   10.7.2013 v 14:32

Děkuji, ještě jsem se chtěla zeptat jak dlouho jste byly v nemocnici? Musela jsem zrušit i svatbu která se měla konat 27.7 nemám na to sedět a usmívat se na lidi kolem sebe. Pořád tomu ještě nemůžu uvěřit mám hrozný strach. nejhorší je,že každej volá a ptá se jak je, co jim mám asi tak říct!!! Nejraději bych se někam schovala a nevylezla hodně dlouho.

Autor: Dupina   10.7.2013 v 15:09

[338248]Ahoj Radko.Předem ti chci říct,že mě to mrzí.Já jsem byla v tvé situaci loni v březnu byla jsem v 18tt.Ohledně tělesné bolesti ten vyvolaný porod není hrozný.Je to blbé ale v porovnáním co jsem zažila pak to bylo v pohodě.Nejhorší je mysl.Čekali jsme chlapečka Matýska.Nastoupila jsem v pondělí ráno.V 19:25 jsem malého porodila,chtěli mi ho ukázat ale já nechtěla.V úterý ráno jsem šla domů.Nastalo klasické 6nedělí.Poté jsem rychle otěhotněla a v listopadu jsem porodila císařským řezem dcerku Karolínku.Narodila se 24+1tt a žila nám dva dny.Bude to teď hodně bolet.Bude to kruté ale vše se dá zvládnout.Tak nějak se tomu přizpůsobit,zvyknout si.Je to sice blbé ale malou máme v ložnici na poličce a tak nějak vím,že je tu s náma.Mám její fotku na ploše pc a i tel.Stává se,že jak něco nebo někoho vidím co mi ji připomíná.plno miminek jak je kolem mě tak brečím ale vím,že to je normální.Jednu domu jsem si myslela, že budu muset navštívit psychologa ale tak nějak jsem se dala dohromady a žiju nebo spíš přežívám.Další pokus máme v plánu nejdřív koncem příštího roku možná i později.Nechej si udělat všemožná vyšetření,genetiku,srážlivost krve a pod.Já změnila gynekoložku a ta nová zná mojí diagnozu a vše co jsem si prožila.Byla u porodu malé.Teď chodím do centra pro léčbu neplodnosti.Nejsem neplodná ale mám problém udržet a tam mají hodně možností,můžou mě více hlídat a pod.Holka zvládneš to.Mám velkou oporu v partnerovi který to až na tu tělesnou stránku prožíval stejně jako já.Musíš si najít něco co ti odvede od toho myšlenky.Já jsem začla chodit zpátky do práce.Sice to bylo ze začátku těžké na to nemyslet ale psychika,tě to naučí nemyslet na to.Piš tu všechno co potřebuješ ze sebe dostat,uleví se ti.Sice né moc ale aspoň něco.Držím palce

Autor: Radka   10.7.2013 v 16:28

[338256]Ahojky je mi to moc líto co se ti stalo, moc děkuji za podporu aspon jsem se stotožnila stím co mě čeká. No co budu povídat brečím tady když to čtu. Já už to zažívám podruhé,ale poprvé to bylo zamklé těhotenství takže v 9 týdnu jsem podstoupila zákrok bylo to loni v říjnu. Ted nám na genetice budou dělat testy jestli je to možné aby se to opakovalo,ale já už na to nemám sílu prožívat to znovu prostě to vzdávám. Hlavně už at je to všechno zamnou. Zítra nastupuji do Ústí jdu do tunelu a pak odběr plodové vody kvůli rozboru pro genetiu a v pátek mě asi pustí a v neděli bych měla nastoupit na to ukončení. Hrozně pomalu to ted utíká. Měla bych si zbalit věci, ale nějak se k tomu nemám. Všem moc děkuji za vaši podporu jsem moc ráda,že my vás Barča doporučila.