Autor: Ingrid   17.6.2011 v 16:36

Věrulko,to je mi moc líto.Omlouvám se že jsem ti to připoměla.Myslela jsem že máš doma dítko právě počaté touto cestou a to neštěstí co tě potkalo bylo přirozené těhu.Ještě jednou promiň,příště budu číst starší příspěvky a pozorně.Určitě dám zítra vědět,už teď jsem strašně zvědavá co na testu uvidím.Ještě malá otázka,za jak dlouho těhu doktor viděl na Uz a stimuloval tě něčím?Jsem strašná,že takové otázky a ještě ani nic pořádně nevím.Já teď chodím do reprocentra,protože si už můj doktor nevěděl rady a ten specialista má dovolenou od 23.6-11.7,tak váhám jestli se tam mám příští týden stavit,jestli to bude k něčemu.No do pondělí je ještě spousta času,tak uvidím co se do té doby stane.

Autor: Ingrid   17.6.2011 v 17:31

Ahoj Andrejko,já v začátku těhu nemám skoro žádné příznaky.U ani jednoho jsem nezvracela,neměla žádné chutě,nevadily mi žádné pachy.Jen bývám hodně unavená a často čůrám.Prostě to co trápí skoro každou těhotnou jsem nezažívala nikdy,akorát v pozdější době mě začly bolet prsa,pálit žáha.Momentálně ikdyž jsem na marodce,tak začínám být nějak utahaná a mám citlivé prsa a to mě právě dohnalo vyzkoušet ten test.Jinak mě nic nebolí ani vaječníky nebo děloha.Cysta by se snad nějak projevovala,ale mi fakt nic není.Sama jsem dost napnutá co to zas je za tajemný úkaz.Ms máme mít skoro ve stejný termín,ale s tou mojí pravidelnost se to nedá moc dobře odhadnout,ale nejdřív by měla dorazit 28.6.Ještě že jsou ty mobily,že se můžete s taťkou spojit a prohodit pár slůvek.Je to paráda,když i na tu dálku slyšíš toho nejmilovanějšího a navíc víš že je v pořádku.Kéžby vám to klaplo.Navíc máš velkou naději,protože jsi brala na cystu tabletky s hormony a tělo bude asi zmatené.Dávejte na sebe s malým pozor,když nemáte doma toho mužského ochránce a hlavně ať ti ta samota utíká.papa

Ahoj Šári,možná jsem to s testováním zbytečně uspěchala,ale ta zvědavost se nedala zastavit.Snad nebudu za pár dní moc sklamaná.Dneska jsem volala do reprocentra jak dopadly výsledky z pondělka a vše je v pořádku.To se mi ulevilo a když už jsem měla sestru na drátě,tak jsem jí řekla o dnešním testu a taky jsem chtěla vědět ke komu mám jít v případě,že bude opravdu pozitivní.Řekla mi ať si test udělám příští týden a jestli tam bude čárka silnější ať se stavím.Bohužel jsou tam jen do středy a pak mají dovču až do 11.7.Clostík ti cyklus opravdu upraví.Taky mi ms při jeho užívání chodila dřív,ale jestli jsem měla na 100% ovulaci to ti nepovím.V té době jsem asi ani ovulační testy neznala a na měření BT jsem lempl.Prostě ti to vyjít musí a hotovo!Už si to všechny zasloužíme.Já jsem po ms na uz měla asi 15 folikulu,tak snad jeden dozrál a vše dobře dopadne.

Holčiny,zítra jak udělám testík dám hned vědět jak dopadl.Přeji vám nádherný zbytek dne a posílám posílám spoustu pozitivní energie.papa

Autor: Věrula   17.6.2011 v 17:33

Ingrid, to je v pořádku, ještě to není ani měsíc od císaře, takže není co oživovat, je to pořád čerstvé, ale já se naučila mluvit o tom, co bolí, zjistila jsem, že je to tak lepší a člověk to nedrží v sobě a dostane se z toho dřív.

Jinak to IVF, no já vlastně bez něj neměla šanci, neměla jsem menstruaci, neovulovala jsem a téměř celý měsíc jsem špinila, takže mi sliznice okamžitě odcházela, takže i kdyby náhodou, tak stejně by se to oplodněné vajičko nemělo kde uhnízdit, přítel mi musel píchat injekce na to, aby se vytvořily ty váčky s vajičkama, my teď uplně vypadlo jak se tomu říká :-), pak injekce na dozrání a zároveň injekce aby ty váčky nepraskly a vajička neodcestovaly, tam kam neměly,navíc měly podezření,že díky endometrioze nebudu mít funkční ani vejcovod a pak po IVF troje hormony na udržení toho těhotenství a na tvorbu sliznice a ty jsem brala asi do 8 týdne a těhotenství zjistily za 14 dní z krve a asi už za necelých 6 týdnu i na ultrazvuku. No jo, i vzhledem k věku jsem to měla komplikované, tak se právě teď bojím, co bude, proto jsem se tak těšila na Matyáška, protože představa, že to mám znovu podstupovat je docela hrozná, né že bych měla problémy s doktory, ti byly úžasní, všichni na té klinice, ale spíš záhul na psychiku. Občas osud rozdá šílené karty a je na nás jak s něma naložíme a co s něma uhrajeme, já se ale každopádně nevzdávam, ale potřebuju pauzu na to, dát se dohromady a nabrat nové síly, kdybych náhodou to IVF musela podstoupit znovu, tak ať mám dost sil. A zítra budu čekat to info. Snad tam budou dvě, udělalo by mi to radost :-)

Autor: Ingrid   17.6.2011 v 17:55

Věrulko,tak to jsem ráda,že ti nevadí o tom mluvit.Já taky nemám problém o tom mluvit,když se někdo zeptá.První týdny jsem mluvila ikdyž se nikdo neptal.Mojeho přítele obdivuji,že to dokázal poslouchatstále dokola.Teď je to už mnohem lepší i díky této diskuzi,kde se můžeš přes písmenka vyplakat a nebo dostaneš užitečné infa.Jak to čtu co jsis musela prožít,aby se vůbec zadařilo,tak je to dos složitá cesta ke štěstí a navíc opravdu hodně velký napor na nervy.Je opravdu zázrak co dnešní medicína dokáže akorát by to mohlo ještě vždy dobře dopadnout.Myslela jsem,že umělé je trošku jednoduchší,ale asi záleží na tom z jakého důvodu to normálně nejde.Je moc dobře že to nevzdáváš,protože já si říkám,že to jednou přece vyjít musí.Jsi hodně silná a statečná.Pěkně odpočívej a nabítej sílu na další už úspěšné těhu.

Autor: Věrula   17.6.2011 v 20:02

No tak já hlavně nikdy v životě nic za darmo neměla a teď jsem za to i vděčná, naučilo mě to bojovat a jít si za tím co chci a hlavně to člověka otuží a ten je pak silnější a jen tak něco ho nesloží. Ono to IVF není až tak složité, jen to nechce poplést injekce a pak léky a dávkování, spíš časově a na nervy, to nebudu zapírat. Občas je toho ale i tak moc a člověk má pocit, že nic nemá smysl a že mu prostě není přáno a že už nikdy nebude úplně šťastný, ale za čas, až člověk nabere síly, tak zjistí, že se to jen nechce vzdát. Jen bych si hrozně přála, aby se ten vaječník probral a hormony se srovnaly, na klinice tomu moc šanci nedávaly, ale naděje umíra posledni, byla bych totiž moc štastná a moc by se mi ulevilo, kdyby to už šlo normálně, ale to ukáže čas.

Jsem moc ráda, že jsem dostala odkaz na tuto diskuzy, i toto mi dodáva sílu a člověk ví, že není sám a to je taky důležité vědět. Proto bych tady všem chtěla poděkovat

Autor: Andrea   17.6.2011 v 20:39

Ahojky Ingrid, já u těhu s Dendou jen brkala a byla unavená a přestalo mě chutnat vepř maso a nemůžu doteď čaj u druhého to bylo stejné jen po té H1N1 jsem začla blinkat a to tak, že ráno my bylo šoufl a pak kolem 17-18hod a končilo to tak kolem 1-2hod v noci  nějak jsem celou dobu měla pocit, že to co se děje není ok. Ale měla jsem příznaky jako, že přes víkend jsem na hrudníku měla o 10-14cm víc a prsa a břicho mě bolela jako před MS.K té cystě já taky nic nepozorovala jen jsem měla silnou MS  tu první poporodní a přerušenou na 36 hodin a pak se zas na 3 dny vrátila tak jsem šla k dr. a ona mě řekla, že mám velkou cystu a dala mě léky, ale vůbec jsem nijak nepozorovala, že by se uvnitř něco dělo. Teď ještě taťka volal bo jsem mu neodepsala na smsku a měl stracha co s náma je, malej my nespal po obědě a pak tu vytuhnul  u pohádky, tak jsem neměla čas mu odepsat tak volal . Neboj dávám pozor na sebe i Deníska ani chlapa nepotřebujem já si stejně jako psala Verulka musela v životě vše vybojovat sama, takže ochránce jsem tu já  konec konců mám na to i kvalifikaci .

Kočko podávej průběžně hlášení co duchové a moc držím pěstičky posílám obejmutíčko z Práglu a přeju Ti krásnou dobrou noc.

Autor: Andrea   17.6.2011 v 20:46

Ahojky Verulko, dnes jsem tu po delší době zase měla slzy v očích po těch řádcích co jsi napsala Ingrid, že jsi malého porodila v 28tt a umřel Ti po 5 dnech ach jo  úplně se my vrátila myšlenka na můj dlouhý porod a vše kolem. Kočko moc držím pěsti, ať se dáš dokupy hlavně Tvoje tělíko a dočkáš se brzo nového těhu se zdárným koncem v podobě zdravého krásného mimíška . Jsem na tom jako , také jsem v životě nic zadarmo nedostala a vše si musela vybojovat a, když mě bylo nejhůř musela jsem se ze všeho vyškrábat sama a myslím, že díky tomu i já jsem daleko silnějším a snad i lepším člověkem. Drž se holka věřím, že zase bude dobře a svoje štěstíčko,které budeš nosit pod srdíčkem si jednoho dne odneseš domu. Posílám kusan své síly a přeju Ti dobrou noc 

Autor: Věrula   17.6.2011 v 22:16

Ahoj Andrejko, tak to jsem nechtěla, i když člověk asi nikdy nezapomene na takovou bolestivou věc a já Matyáška asi už nikdy nevymažu z paměti, tím myslím to, když jsem ho viděla v inkubátoru, to jak byl maličky a krásný a jak na mě točil hlavičku a otvíral očička, ale věřím, že v nebíčku je mu líp i když je to těžké. Ale život je dál a věřím, že další těhu už dobře dopadne a my budem šťastná rodina. A moc děkuji

Autor: Andrea   18.6.2011 v 08:00

Ahojky Verulko, to nic občas jsou slzy potřeba odplaví vždycky aspoň kousek tý bolesti a smutku  jen jsem si uvědomila, že nerozhodnout se jak jsem se rozhodla, mohla jsem prožívat to co Ty a bylo by to ještě o něco horší , ale na druhou stranu Ti malinkato závidím to maličkaté štěstí v tom obrovském neštěstí, že si mohla aspoň chvilinku být se svým maličkým a vidět toho drobečka, kterého si nosila  pod srdíčkem,mě malou po vyvolaném porodu na konci 5 měsíce nechtěli ukázat prý se stává, že miminko může být deformované silnýma stahama a rodí se mrtvé což je pro psychiku hrozné kor, když já jsem už přes 3 týdny cítila jak se ve mě malá čile vrtí  a tak jsem na tom ani netrvala. Určitě jim je oběma někde nahoře dobře, taky nikdy nezapomenu pořád bude někde uvnitř bolístka a vzpomínka na mimíška, kterému nebylo dopřáno být tu s námi, ale věřím, že je to tak lepší a že přijde čas kdy budem zase šťastné prožívat nové těhulstvíčko . Kočko drž se vím jak je to těžké, ale bude líp a moc držím pěsti, ať je Ti líp a líp každičkým dnem a brzo se budete moct pokusit o nové těhu a věřím, že příště to vyjde a budeš mít jednoho dne své vytoužené miminko v náruči zdravé a napořád  přeju krásnej den z upršené Prahy