16.8.2011 v 13:14

Ahoj holky, tak jsem se včera večer vrátila z fakulty HK z revize. Vzali mi (jak oni říkají) "materiál" a poslali ho na genetiku, tak jsem zvědavá, co bude za výsledky. Už by bylo na čase, abych toto nemusela už po čtvrté absolvovat, jsem z toho unavená. A ještě tento týden se vrhnu na doktora, aby mi napsal doporučení na ty nejzákladnější vyšetření jako je imunologie atak. Takže předpokládám, že po dobu šestinedělí budu jen lítat po doktorech, ale aspoň se už něco pohne.

Holky, já vím, že je předčasné o tom mluvit a nechci si to také připouštět, ale přemýšlely jste někdy nad tím, co kdyby se to miminko nepovedlo? Jak byste pak postupovaly? Nedovedu si život bez dítěte představit a každá prohra mi tu myšlenku vždy přivolá. Omlouvám se, že takhle uvažuji, ale možná je to tím, že rána v srdíčku je tak čerstvá. Každopádně nic nevzdávám a budu bojovat jak jen to půjde.

Přeji vám všem hodně síly na překonání všech těchto trápení a věříme, že bude dobře!!!!

Autor: Andrea.V   16.8.2011 v 14:42

Ahojky Lucuš, to mě moc mrzí, že se zas nepovedlo a jak to bolí vím moc dobře, protože se mě blíží 2.9. termín porodu a 7.8. to byli 4 měsíce co jsem přišla v Podolské porodnici o naší malou, ale řekla jsem si časem, že to bylo správné rozhodnutí, protože by nejspíš nepřežila nebo by byla tak nemocná, že by vlastně žila-nežila . A s tím, když to nevyjde já si to zatím nepřipouštím, ale oproti některým z vás mám výhodu doma mám prtíska nedávno mu byli 3 roky, ale taky to ještě nevzdávám a čekám jestli mě ve čt dorazí další od toho nešťastného porodu, už 5MS a doufám, že nedorazí.

Drž se holka posílám obejmutí a velikánskej kusan své nabrané síly .

17.8.2011 v 12:10

Ahoj Andrejko,

narazila jsem dnes na tvůj příspěvek z dubna, kdy jsi se vrátila z Podolské nemocnice. Hrozně moc mě mrzí, co se ti stalo a obdivuju tvoji chuť a sílu nic nevzdávat. Nemůžu zarazit slzičky při představě, čím jsi si musela projít.

Jen se hrozně stydím, že takhle fňukám a zrovna ty mě dodáváš takovou sílu. Jsi úžasná....děkuju moc! Takže konec fňukání a do boje.....

Autor: Andrea.V   17.8.2011 v 12:27

Ahojky Lucuš, holka zlatá bohužel nejsem sama, je nás takových spousta a kdo si to nezažije na vlastní kůži, opravdu nemá tušení jaké to je, zamlklá těhu i spont. potraty v prvním trimestru jsou také bolesné a každou to sebere, ale se ztrátou mimíska v tak vysokých těhu, jako jsem byla třeba i já se to srovnat prostě nedá, ale tím samozřejmě nezlehčuju stavy po ztrátě jakého-koli těhu. A nemáš se zač stydět každou tahle ztráta bolí a je to nápor na psychiku, ať je to v jakém- koli týdnu těhu, jen později je to prostě horší . Jestli jsem Ti dodala byť jen kousek síly, tak jsem moc ráda . A je dobře, že to nevzdáš a budeš bojovat  věřím, že přijde i Tvůj čas kdy si odneseš domu v náruči zdravé, krásné miminko a prožiješ v těhu ty krásný chvilky, kdy se mrňousek začne vrtět a Ty to prvně ucítíš . Opatruj se a piš, když budeš potřebovat a nebude Ti třeba zrovna nejlíp, vždycky Ti některá odepíšem a pohladíme dušičku, aspoň takhle přes písmenka, protože i to moc pomáhá .Držím moc pěsti a samozřejmě zase posílám velikánskej kus své nabrané síly a obejmutíčko ze sluníčkové Prahy .

Autor: Hell   17.8.2011 v 14:14

[25977] Ahojky Lucuš, takhle uvažovat je úplně přirozené, vzhledem k tomu, čím sis už prošla a vzhledem k úplně čerstvé zkušenosti se takové myšlenky prostě objevují, každá z nás si svůj budoucí život nějak představuje a když je ta představa na dosah ale stále neuchopitelná, přepadnou nás otázky, nejistoty a obavy. Já nevím, kolik je ti let, možná jsi to v některém ze starších příspěvků tady už psala, ale je jich tolik..... a ve vyšším věku tyhle myšlenky člověka více trápí, protože ví, že už nemá moc času to stále znovu a znovu zkoušet vlastně jenom tak "na blind" jak se říká, bez záruky jistoty, že to brzy vyjde. Ale stále není nic ztraceno a pokud jsi ve věku vhodném třebas i pro umělé oplodnění, tak to je taky další z možností, dneska už je věda docela daleko a dokáže skoro zázraky  Dětí z umělého oplodnění je tolik, že úspěch je téměř 100% zaručen a třeba já, kdybych ještě měla věk a samo to nešlo, bych o tom uvažovala určitě. Ale k tomu u tebe vůbec dojít nemusí, určitě ti udělají všechna možná vyšetření, celou tě i s manžílkem rozeberou a zase složí znovu dohromady a to by bylo, aby nenašli vadnou součástku a nedokázali jí opravit!!!  Tak moc držím palce, opatruj se, a neztrácej naději, určitě bude líp a svého mimi se dočkáš!  

Autor: Pavlis   19.8.2011 v 21:24

Andreo V., moc Ti děkuji za vysvětlení, jak vyšetřit čípek. Pravdou je, že po pár pokusech začínám také už rozlišovat :-) Je to ale hrozný, že teprve ve svých 36 letech zjišťuji, jak se vůbec dá čípek sledovat. A je to fakt sranda, jak se mění :-)

Autor: Andrea.V   22.8.2011 v 08:35

Pavlis, není zač a hrozné to není mě taky nikdá nenapadlo si ho vyšetřovat jen tak,a to jsem ještě o 3 roky starší, já o něm vím bo jsem s ním musela ve 22 na zákrok, aby se mě nerozjela rakovina a naštěstí dobrý, dnes jsou na to očkování a včera my zrovna sousedky dcera říkala, že byla na konizaci a dokonce i kyretáži bo očkování nějak nezabralo bo co a měla první stadium , ale naštěstí se také povedlo a dobrý.

Holky jinak já začla ve 4 ráno krvácet světlejší krví není to jako při MS,ale myslím, že ta se během dne dostaví, takže já zas další cyklus na start a snažení . Ostatní jste na tom doufám lépe posílám obejmutíčko i sílu  a přeji krásnej den .

Autor: Dáša   22.8.2011 v 10:26

Ahojte všem,co si sem chodíte vylít srdíčka,pro radu nebo jen tak....Sluníčko se rozhodlo zpříjemňovat všem dnešní den...jen pro mě je to třetí nejčernější den v tomhle roce.První byl,když jsem se dozvěděla tu hroznou zprávu o Downově syndromu,který by měl náš maličký,až by se narodil a já jsem se musela rozhodnout mezi jeho ,,životem a smrtí".Druhý byl,když jsem ho po nechala po vyvolaném porodu v nemocnici a odjížděla sama z nemocnice.A ten třetí připadl na dnešní den 22.8.,kdy jsem měla plánovaný termín porodu,kdy by bylo všechno v pořádku a já si malého Matyáška hrdě a šťastně odvážela domů.Takže si tu listuji lékařskými zprávami (poprvé od doby,kdy jsem v dubnu přišla o miminko),brečím si tu jak želva (už včera mě přepadla ta chmurná nálada),ještě že je přítel v práci,protože si myslím,že mě to hned tak nepřejde.Nejhorší je,že já nepotřebuji utěšovat...jedinou náplastí na tu hroznou bolest by byl pozitivní těhotenský test a následné kladné výsledky na vyšetřeních.Nic jiného bych neřešila.Nejsem z těch,co si můžou dovolit promeškat šanci,protože jsem na dítě už dost ,,stará".Občas se mi to chce vzdát...Až mi aspoň na chvíli přestanou téct slzy,tak sbalím veškerou lékařskou dokumentaci,fotečky z ultrazvuku našeho drobka,dva dudlíky a punčošky (jediné věci,které jsem si za své kraťoučké těhotenství pořídila) a půjdu je zakopat do rožku zahrady.Koupila jsem si i malou smuteční vrbičku,tak mi tam bude hlídat ty mé poklady.Není to proto,že bych měla snad strach,že bych někdy zapomněla (to se snad nepodaří nikdy žádné z nás),ale abych se konečně s Matýskem rozloučila a měla se jít kam vybrečet,kdy mi bude hnusně.

Snad jsem vás ,holky,moc neotravovala.Nebývám tu často jako pisatelka (spíš čtenářka),ale dnešní den je pro mě vyjímečný,strašně,strašně smutný a lék na to je jen jediný.Bohužel testíky stále negativní.Nedejte se moc nakazit mou pohřební náladou,ale já se z toho muserla trošku někomu vybrečet a vypsat.Není mi o moc líp,ale budu doufat,že časem bude.

Autor: Andrea.V   22.8.2011 v 10:50

Ahoj Dášíí, je dobře že si sem dnes písla a já tu zase utírám slzyčky po tom co si napsala  vím co teď prožíváš mě se ten termín blíží taky 2.9. jsem si mohla odnést domu naší holčičku a nic teď jsem doufala, že my k tomu pomůže nové těhulstvíčko jenže to vypadá, že minulý měsíc to nedopadlo a tenhle se buď nepovedlo nebo to nedopadlo zase měla jsem do včera 4 dny spoždění, prsa jak balony, zvedal se mě žaludek a měla jsem citlivější nos na smrady a včera kolem 10 večer jsem lehounce zašpinila a dnes ve 4 ráno jsem začla krvácet, takže zas nic.Kočko moc a moc mě to mrzí, že Ti není lépe, když máš dnes den termínu, snad Ti maličko pomůžou moje řádky, že v tom nejsi sama a také to co chceš udělat s věcičkama a vrbičkou já se chystám na den termínu porodu udělat tlustou čáru zapálím si svíčku a tiše se s malou rozloučím, abych mohla jít dál a doufat, že se zadaří příště i, když vím, že nikdy nezapomenu kdyby my to bývalo vyšlo tenhle cyklus měla bych TP v dubnu v den svých 40 tin, ale bohužel příroda si dělá co chce  . Holka drž se v duchu jsem s Tebou, ale aspoň přes písmenka Ti posílám kusan sil a obejmutíčko.