Autor: Pumi   21.1.2012 v 15:20

[66114]Ahoj Mandro a ostatní.Jsem na tom podobně, jako vy.Před 5 dny jsem opět přišla o miminko a navíc zase jako obvykle, se děloha nevyčistila pořádně a bohužel tam půjdu zaseBude mi 39 let.I když tohle poslední těhu nebylo plánované, tak mě to hrozně ranilo.Když jsem doma jen tak nedávno naťukla, že to zkusíme asem znovu, tak mi přítel řekl, že už jsme staří a finančně na tom nejsme dobře, tak že už raději žádné děti ne.Tak každou chvíli bulím buď z jednoho nebo z druhého důvodu.Budu moc ráda, když si s vámi vyměním pár řádků nebo klidně i na soukromý mail.Přeji krásný zbytek dne, silné nervy a těhulkám ať do moooc dodře dopadne

Autor: Pavlis   21.1.2012 v 22:55

[84182] Ahoj Pumi, to je mi líto :-( V kolikátém jsi byla? Neztrácej naději. Přítel Ti možná tato slova řekl z obav, aby se to nestalo znovu. Je to i pro chlapy velká rána, se kterou se vyrovnávají zcela jinak než my ženské. Drž se. 

Autor: Monika46   22.1.2012 v 09:51

AHoj Pumi, jejda to je mi lito. Tohle by se opravdu stavat nemelo a obzvlaste lidem ktery miminko chteji a touzi po nem. Pumi, ja si myslim,ze to pritel tak nemyslel ikdyz nevime co se stalo,tak jak pise Pavlis chlapy to berou jinak. Treba to bere stejne jako muj pritel, brat to jako svoje zklamani a vse si daval za vinu sobe. Jo, nikdy clovek nevi co se jim honi v hlave kdyz nam to nereknou.

Jeste stale neni pozde mit dite, chce to trpelivost a ta ruze prinasi :-) Drz se a klidne pis sem, je nas tu vic co mame bohuzel stejne osudy

Autor: mandrea   23.1.2012 v 11:29

Ahoj Pumi a všechny holky!

Dlouho jsem tu nebyla,ale každý den si Vás všechny pročítám.Začali jsme už před třemi měsíci znovu zkoušet a dvakrát to nevyšlo.Ale asi se blýská na lepší časy,protože už mám 10 dní zpoždění,bolejí mě hrozně prsa,a nedopnu pásek-tak jsem strašně nafouklá.Ale holky.tak moc se bojím udělat si těhotenský test...Ale zítra ráno jdu na to!Jdu totiž na rtg,tak abych to nahlásila.

Vlastně jsem za období jednoho roku,taky asi po třetí těhotná...doufám.No zítra Vám napíšu.

Pumi,ani nevíš jak moc Tě chápu.Jen já jsem možná měla trochu podporu ve svém muži,protože ten miminko chce moc.Ale jak píšou ostatní holky,chlapi to také snašejí dost špatně.a on jen nechce,aby jste to znovu všechno zase prožívali-podstupovali.Dej mu čas.Mně teď bylo 40!Ale dnes je taková doba.Nevzdávej to,a uvidíš,že časem poleví í partner.Máte už nějaké děti ?Asi ano,viď.Klidně napiš.Doufám,že zítra budu mít dobré zprávy.

Autor: Irena   23.1.2012 v 14:32

Ahoj holky, blíží se první kontrola po porodu a zase dostávám hrozný strach... Budou tam výsledky z histologie a zase se to všechno "oživí" a já nevím, jestli mám sílu zase rozebírat proč se to stalo. Vím, že je to moc důležité pro případné budoucí těhotenství, ale teď bych nejradši snad usnula a probudila se třeba až za půl roku a doufala, že už to tak strašně moc nebude bolet a že třeba už se budu těšit na druhé dětátko. Přiznám se, že jsem byla registrovaná i na jiném fóru ve snažilkách a teď jsem si tam bohužel dovolila přispět "mou špatnou zkušeností" a hned se na mě sesypaly, proč to tam píšu, ať jim o ničem špatném vůbec neříkám, že jim to tedá vůbec na ničem nepřidá. Já vím, že to asi ode mě nebyl moc dobrý nápad, ale prostě jsem tak nějak doufala, že i tak mě zase přijmou mezi sebe a že třeba za ten půl rok se zase i já budu mít právo těšit se na miminko. Přiznám se, že zase ve mě probudily naprostý pocit neschopnosti, že jsem jako ženská zklamala, že nejsem schopná splodit a donosit zdravé živé miminko. Celou dobu jenom brečím a zase si přeji umřít... Copak si sakra myslí, že si v těch špatných pocitech libuji, že jsem si tohle všechno vybrala dobrovolně? Omlouvám se, že jsem to jsem napsala, ale potřebovala jsem se někomu svěřit a pořád doufám, že vy aspoň trošku pochopíte jak to myslím a jak se cítím.

Autor: Isia   23.1.2012 v 15:08

Ahoj Ireno, je mi moc líto, čím sis prošla, dobře chápu tvé pocity, protože jsem si prošla něčím podobným. Taky nám na velkém ultrazvuku ve 22. týdnu zjistili vrozenou vývojovou vadu, o které nám doktoři neuměli skoro nic říct. Do té doby bylo všechno v pořádku a my jsme se hrozně na miminko těšili. Pak nám řekli ten hrozný ortel a tak pro nás nastala nejhorší doba rozhodování. na konec jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství, což bylo pro mně prostě nesnesitelné. Kdyby si to přála příroda, tak mě to tak možná nebolí, ale to rozhodování bylo opravdu hrozné. Další měsíce byly pro mně utrpením, nemohla jsem vidět těhotné a ani maminky s dětmi, ani na kontrole u svého gynekologa jsem nevydržela, hrozně moc to bolelo. Ale musím říct, že čas je lék. Po 6-ti nedělí jsem se upnula na nové těhotenství, chtěla jsem, co nejdříve znovu otěhotnět. Oporou pro mně byl manžel, který mi pořad říkal, že nám se to podaří. A taky se podařilo. Ted jsem v 8. měsící těhotenství a na maličké se strašně moc těším, ale přiznám se, že celé těhotenství mě provází strach. Strach jestli bude všechno v pořádku, strach jestli dělám všechno dobře, jestli něco nemůže ublížit děťátku. Jsem hrozně opatrná na všechno, straště hygienicky založena až se se mnou můj manžel hádá, že to někdy přeháním. Ale kdybychom aspoň věděli, proč se tak minule stalo, tak asi tak opatrná nejsem. Ale teď už ty 2 měsíce doufám  přeletí v pořádku a my si v březnu pochováme zdravé miminko.

Tímto ti chci říct, že nejhorší jsou opravdu první měsíce, ale člověk se musí dívat do předu. Bohužel jsme si prošly něčím hrozným, ale je třeba věřiř, že se těhotenství znova podaří a bude všechno v pořádku. A okolí? Ti co si tím neprošli to nechápou a ani o tom nechtějí slyšet, že se vůbec něco takového může stát, protože se bojí... ale nejlépe tě pochopí ti, co si tim prošli. Mě taky ze začátku všichni uklidňovali, ale nevěděli jaká to je bolest, byly to prázdné slova, až tady jsem věděla, že holky mě můžou podpořit, věděly jaké to je.

Ireno držím ti palce, aby čas byl i pro tebe lékem a abys brzy viděla znova čárky na testu, tak jak většina tady z nás. Měj se krásně, opatruj se.

Autor: Níša   23.1.2012 v 15:15

[84788]Ahoj Ireno,je mi moc líto co se ti stalo,ale zažila jsem si taky dost. dnes je tomu dva měsíce a dva dny.projdi si me příspěvky a budeš v obraze a taky mě některe holky odsoudily,že mi nevěřily muj přiběh,asi si myslí,že dělat si srandu nebo přikreslovat si takove situace je normální,ale ne pro mě,možná pro jine.Takže si z toho nic nedělej,že si zabrousila ke snažilkám se svým přiběhem.člověk je v takové situaci tak zmatenej,že neví komu si postěžovat.určitě to pochopily.ja jdu 3.2 na druhou kontrolu a taky se začnu snažit,nechci to vzdát.i tobě držím pěsti pro štěstí:o)

Autor: Míša   23.1.2012 v 15:18

[84831]opravuji se..Míša a be Níša

Autor: Andrea.V + Robínek 4040gr. 52cm :-)   24.1.2012 v 12:14

Ahojky Irčo, raděj bych Tě vítala v lepším tématu, ale i tak je dobře, že sis k nám našla cestu a doufám, že Ti tu budem nápomocny překonat ty nehorší dny a týdny, proto jsem tohle téma založila bo jsem sama prošla touhle bolestí, kdy jsem přišla loni v dubnu na konci 5m těhu o holčičku a našla si tyhle stránky na kterých se našla holčina ŠÁRKA, která byla sama asi týden po porodu a ztrátě miminka ve vysokém těhu, ale i přesto my byla oporou a pomohla my se aspoň trošku připravit na tu ztrátu, která mě čekala i, když popravdě nato se člověk nemůže připravit nikdy. A tak piš vše co Tě bude trápit i nač se budeš chtít zeptat vždycky se najde některá z nás co Ti odepíše proto jsme tu, aby jsme aspoň přes písmenka podpořily jedna druhou . A k tomu vracení se a zapomenutí co se stalo, bohužel s tím se budeš setkávat a budou Ti to připomínat celej život. Mě dr. řekla zapomeňte a soustřeďte se na nové těhu teď jsem znova těhu ve 23tt a mimi je zdravé  jenže kamkoli jdu na vyšetření a prohlídky všude se ten porod táhne se mnou a je spousta otázek jediné co je relativně vpoho, že časem to opravdu bolí o něco méně a přijde chvilka kdy tu obrovskou bolest uzamkneš hluboko do srdíčka i, když nikdy nezapomeneš to bohužel ani čas neumí, ale půjdeš dál  pro mě tímhle uzamčením byl TP naší malé, který jsem měla 2.9. zapálila jsem za ní svíčku a v duchu se s ní rozloučila a za 3t poté jsem zjistila, že jsem znova těhu a povedlo se 3.9. takže i Tobě držím pěsti, ať je Ti každým dnem líp a líp a brzo zmobilizuješ síly na nové těhulstvíčko, které bude určo vpořádku a Ty si pak odneseš dom zdravé krásné miminko  stejně jako se povedlo skoro všem nám tadyk, které máme za sebou taky tu hořkou zkušennost a jse znova těhu a vše je vpořádku. Drž se kočko a já Ti posílám velké obejmutíčko a obrovskej kusan svých nabraných sil .

PS: k těm snažilkám kdybys šla na snžlky tadyk u nás určo by se Ti nestalo to co tam jinde kde si byla tadyk jsou moc fajn holčiny na snažilkách, které třeba nepřišly o mimi tak pozdě jak my, ale mají za sebou zamlklá těhu a samovolné potraty a některé už třeba i 3x, takže mají pochopení na ty kráčmery se vyprdni .

Pumi, četla jsem i Tebe a je mi to také líto a co jsem psala Irče platí i pro Tebe, drž se i Tobě posílám obejmutíčko a svoje nabrané síly, aby jsi šla brzo dál a dočkala se nového a zdravého těhu a uvidíš, že tomu tak bude . My jsme, jak psaly holky měly taky strach, ale nevzdaly jsme to, zvedly se, nabraly síly a teď si užíváme nová těhu, které čeká i Tebe a bude vše ok uvidíš  držím pěsti opatruj se.