Autor: Pavlis   23.3.2012 v 00:20

Ahoj Lupito,

holky Ti to už všechno napsaly. Je to těžké, ale čas otupí rány. U mě zabral nejen čas, ale upnutí se na další snahy o mimčo a vlastně také manžel, který je v těchto věcech docela dost racionální a situace, ať už pozitivní, nebo negativní, bere jako životní výzvu, snaží se žít z toho, co je a neohlíží se zpět. Máš dvě možnosti: buď budeš sama sebe deptat a ničit (psychicky, poté fyzicky), nebo půjdeš dál - máš dva syny a máš další možnost otěhotnět. Dej si čas na smutnění, ale zbytečně jej neprodlužuj. Neurol je dobrý na začátku, aby ses alespoň trochu i vyspala a soustředila i na jiné věci, ale neber jej zbytečně dlouho. Nebo jej nahraď něčím jiným - slyšela jsem o přírodním antidepresivu Šafromyl (nebo něco takového), v lékárně je to dostupné. A hlavně pomáhají aktivity, ať už volnočasové, nebo pracovní. Já také měla předčasný porod ve 23 tt., v papírech tedy napsali samovolný potrat, příčina nezjištěna, malá byla živá ještě před posledním zatlačením. Prostě z nějakého důvodu jsem začala rodit, dle pitvy byla ale malá v pořádku, takže něco bylo na mé straně. Teď jsem v 27 tt. a čekáme chlapečka :-) Nevzdávej to!!!!!!!!!!!! V květnu jsme tady většina z nás smutněla a teď? Teď jsme většina zas těhotná :-) Jde to, jsme toho příkladem :-)

Myslím na Tebe, Pavlis

Autor: Pavlis   23.3.2012 v 00:24

Ahoj Monku, veliká gratulace k těhotenství :-) 

Autor: Monku   23.3.2012 v 09:54

Ahoj holky,

děkuju za gratulace.. Určitě o sobě dám zas vědět ať to dopadne jakkoli.. asi to všechny znáte - jeden den člověk pevně věří, že to dopadne dobře a jiný zas má pochybnosti.. Zatím chodím do práce, ale po Velikonocích zůstanu už doma... V práci to ještě nevědí a začíná to tu být dost hektické.. tak si dopřeju klidek (nikdy jsem nějak doma nebyla - ale určitě tím sobě ani mimi neuškodím :-) :-) ..)

Tak už se těším až si tu přečtu, že se narodila krásná zdrvá další miminka..

Yashi - malej je fakt nádhernej..  moc moc gratuluju (a doufám, že se na přelomu srpen/září mezi Vás maminy přidám.. :-) )

Lupito - neváhej sem kdykoli napsat, když budeš mít potřebu.. ať už chmury či dobré zprávičky.. Mě to moc pomohlo, že jsem si mohla s holkama psát.. v okolí nemám nikoho s¨takovou zkušeností.. takže mi tohle dost na záčátku pomohlo.. Vidět, že nejsem "blázínek", ale že to podobně prožívá více lidiček...bohužel.. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby tohle nemusel nikdo zažít...  Pevně věřím, že najdeš sílu a půjdeš dál a za nedlouho nám tu budeš psát, jak o snaženíčku a pak těhulkování... 

Mějte se moc moc fajn a opatrujte se.

Autor: Lupita   23.3.2012 v 13:09

Ahoj holky,

díky všem za podporu, vaše příspěvky jsem si vytiskla a dám si je pod polštář:-) Už si připadám jako pako, alo když je mi nejhůř  tak v duchu svolávám všechny dobré síly světa na pomoc. A oni jsou jak vidno. Dneska jsem volala do spánkové laboratoře, tak tam mi něco poradili, dokonce byl pan doktor ochotný se mnou 10 minut konverzovat a to jsem tam volala náhodou a on je velmi vytížený člověk. Ze začátku se bez těch neurolů a stilnoxů asi moc neobejdu, ale zkusím je redukovat co to půjde. Te´d už jsem dostala první menses po zákroku, tak hormony se snad stabilizují, pustím se do nějakých sportovních aktivit - ty by na uspání mohly být taky dobré, taky s manželem hodláme vyměnit byt. Ten náš je u silnice a ruší tu auta. No snažím se.

Vám s bříškama přeji klidné spaní i klidné dny!!!!!!Mějte se krásně

Autor: Sojka   28.3.2012 v 21:11

Andrejko,

a vůbec všechny holky tady,dovoluji se k vám přidat a podělit se o svůj příběh.Jak jistě tušíte,není se šťastným koncem.Je to dlouhý příběh,zkusím to zestručnit,naše snažení o mimi trvá asi 13let,po osmém umělém oplodnění se stal zázrak a já otěhotněla.První měsíc byl provázen problémy s krvácejícím hematomem,ale mimi bojovalo a vše,i přes to neuvěřitelné krvácení ustálo.Když hematom vymizel,začla jsem tedy konečně věřit že budu těhotná.Screnning ve 12 týdnu dopadl výborně,pan doktor to jen "pozichroval" UTZ kontrolou v 16 týdnu,což bylo minulé uterrý,a vše včetně tripple testu dopadlo výborně.Přes obavu z hematomu jsme byly opatrní a naše štěstí jsme si pro zatím nechali pro sebe,ať něco nezakřiknem.Když nás v uterý pan mudr ujistil že je vše o.k,pustili jsme radostnou zprávu do světa,a já si řekla,že si těhu začnu konečně užívat.Naše štěstí trvalo pouze do čtvrtka.Břicho mně pobolívalo od začátku těhu,ale všude odpověď to je normální,děloha roste,zvětšuje se,to k těhu patří.V ten osudný čtvrtek mi bylo trochu jinak,když se k večeru přidalo slabé krvácení,okamžitě jsme jely na pohotovost,ale jak tušíte pozdě.Teď už vím že to pobolívání břcha byly kontrakce.Když jsme dorazily,na UTZ tlouklo krásně srdíčko,ale nožky už směřovaly do pochvy,nedalo se nic dělat.Kapačka na posílení kontrakcí,co nasleduje všechny víte,odtok vody z krví a rychle na sál.Narkóza byla naštěstí rychlejší než vnímání všeho kolem.Proč se to stalo,jediná odpověď to se stává,přístup lékařů absolutně bez trošky empatie,což bych v této situaci opravdu ocenila,nejsu žádná citlvka,po osmi IVF už toho mám dost za sebou,ale ta hrůza když si po zjištění mé diagnózy ještě stihli popovídat jak pěkné miminko právě odrodili,to bylo moc.Nevím co je lepší,aby pitva něco prokázala nebo radši ne.Každodenní výčitky,kdybych tam jela dřív,proč to nebo ono,coby kdyby.Prosím Leničku-holčička to byla,ať mi v nebíčku promine,jestli jsem něco zanedbala.jedna myšlenka střídá druhou,co den to potok slz.Nikdo nepochopí jak mi je,jen vy,které jste to zažily.Vím že naše manžele,přítele,to nebolí méně jak nás,ale chlap se s tím vypořádá jinak,my se musíme vyplakat.Děkuji vám všem,které si to přečtete,za podporu a pochopení,děkuji mému milovanému manželovi že tady je,děkuji za tyto stránky,už teď jsem se s toho malinko vypsala.I přes ten hrozný smutek v sobě,a přes vše co u nás IVF provází už teď su rozhodnutá co nejdříve to bude možné,jít do to zas,JEDNOU TO VYJÍT MUSÍ.......................

Autor: Pavlis   29.3.2012 v 00:28

Ahoj Sojko, je mi to moc líto :-(  

Na jaře minulého roku se nás tady sešla docela velká skupina se stejným neštěstím, teď je nás tady hodně zas těhotných, včetně mě. A paradoxně si v průběhu těhotenství vybavuji stále více a více nepříjemné zážitky z předčasného porodu a slova lékařů "to se stává"... drž se, neztrácej naději a nevzdávej to!!! A kdykoliv Ti bude ouvej, napiš sem, vždycky Ti některá odpoví.

29.3.2012 v 09:19

Sojko, ahoj, je mi to strašně líto, že to potkalo i tebe, kor po tom, co jste si už všechno prošli a jak moc o miminko stojíte ... ale jak píše Pavla, je tu teď hodně těhulek, tak ti budu držet pěsti, aby ses k nim rychle znovu přidala a vše bylo v pořádku, aby i ty ses mohla radovat z toho zázraku ... já taky přišla o holčičku loni na jaře, teď už mám malého (doslova a do písmene) chlapečka, narodil se sice předčasně ve 30.t, zatím ho ještě nemáme doma, včera měl 3 týdny, ale je to bojovník a začíná nám pěkně přibírat ... já s tím loni bojovala tím, že jsem si to prostě zdůvodnila tak, že kdybych se pro to ukončení těhu nerozhodla, že by malá stejně porod nepřežila a pak by to bylo ještě horší, zařizovat pohřeb atd.... a brzy jsem šla do práce ... bohužel ty si to takhle zdůvodnit nemůžeš, snad se přijde na to, kde byla chyba, aby se to už neopakovalo ... moc ti držím pěsti a posílám obejmutí ... drž se

Autor: Monku   29.3.2012 v 13:54

Ahoj Sojko, moc mě mrzí, že ti osud nadělil taky tuhle hroznou zkušenost. Loni v březnu jsem přišly o chlapečka v 26tt, kdžy mi  Dr.řekla tu strašnou větu už po šesté - bohužle nebije srdíčko... V tu chvíli jsem myslela, že othle už nedám.. Po každé pitvě nenalezena žádná příčina.. v těch chvílich jsem si přála slyšet proč se to vždy takhle pokazí a mi si nemůžeme donést mimi dom a radovat se... Docela dlouho mi trvalo, než jsem si řekla, že to ještě prubnem..  teď jsem zas těhu a pořád věřím, že se to tentokrát povede...

 Je opravdu super, že si rozhodlá to znovu zkusit, určitě se to povede brzy a donesete si mimi domů!!! Moc ti držím pěsti.

Holky mi tu hodně pomohly..jen to, že to mohl člověk vše napsat a bylo mu vráceno pochopení a vlídná slova, žádné výtky atad..  pro mě to bylo povzbuzení - zvednout hlavu..   Drž se.

Autor: Dupina   29.3.2012 v 19:44

Ahojte.Přidávám se k Vám.Dneska mi volali předběžný výsledek amnio.

Potvrdil se downův syndrom.V hlavě se mi honí spoustu myšlenek.Zda jít na potrat(porod) teď

nebo až budou komletní výsledky za tři týdny.Proč zrovna mi apod.