Autor: Jammi   11.9.2011 v 15:33

[32467]ahojky Hani,

promluv si s ním a za střízliva..ale jemně.v klidu mu řekni, jak se trápíš tím, co se děje..hlavně!!nevyčítej-to k ničemu nevede-vím,o čem mluvím.a zeptej se ho, co se děje,co ho trápí, že tak to nejde..je to pro tebe nesnesitelné a trpí tím i mimi..taky sem odešla z rodného města za mužem na malý městěčko.pokud to klape, je to v poho,i tak přátelé chybí, kor když je ti zle..

je to na začátku, tím rychleji to musíš vyřešit.ber to tak, že i pro chlapa je to nášup se s tím srovnat,i když mimi chtěl,taky může cítit velkou zodpovědnost atd..

hlavně!!!mysli na sebe a mim, jasný?takže se nenervuj!říkám ti, v kludi mu vše řekni..pokud je normální, začne se tak i chovat..ale než by ses měla mooc trápit, určitě se svěř..i kdyby to měla být tvá máma..

papa a držím pěsti

Autor: Věrka   11.9.2011 v 16:08

Dobrý den budoucí mamulky, našla jsem tyto stránky teprve až teď a jsem ráda, že tu je příjemná diskuze o čemkoliv a tak bych se k vám ráda přidala. Termín mám 14.3. ale jak jsem na tom s počítáním týdnů vůbec netuším. Pokaždé je to podle ultrazvuku jinak a tak nevím jak to mám počítat. Dle ultrazvuku jsem dál než podle PM. Jak to holky počítáte? Já jen jestli se můžu těšit, že už jsem opustila obávaný 1. trimestr.

A ještě bych se vás chtěla zeptat, jak jste na tom s váhou. Mám z toho děsný deprese!Kdyby to šlo jen do bříška, tak to by bylo v pohodě, ale bohužel to neleze jen tam! Připadám si, že můj zadek a stehna budou brzo podobný slonici!

Co se týká jídla, tak zeleninu nemůžu, to se mi dělá zle a večer přijedu z práce a žaludek je nachystaný spořádat něco k jídlu. I když se ho snažím ignorovat, bohužel, mě pak začne tolik bolet, že prostě musím Prosím, jak jste na tom vy? Jak to řešíte? Vím, že každá je na tom jinak, některá má štěstí jiná trošku menší. Já prostě patřím mezi ty, co naberou i když se jen podívají na jídlo

díky a užívejte příjemně teplou neděli

Autor: Monča   11.9.2011 v 18:30

Háňo, mám pocit, že to co si napsala, jako by psala moje ruka, vim přesně co prožíváš, právě sem příteli půjčila peníze, aby mohl jít do hospody, když sem řekla ne, tak mě otravoval, doma v noci nebývá, přes den chrápe a když už nám vyjde, že sme spolu jako dneska, tak najednou ejha, kluci píšou, ať přijde na šipky do hospody a už je v tahu, takže sem zase sama doma,strašný

Autor: Monča   11.9.2011 v 18:31

jo a v červenci mu bylo 30, od tý doby to jde z kopce

Autor: Háňa   11.9.2011 v 20:31

Děkuji za podporu a radu, ještě se to pokusím nějak vyřešit. Poslední možnost je na nějaký čas odejít a bud si to uvědomí nebo ne. Mončo sem ráda že v tom nejsem sama je to hrozný když to takhle řeknu ale víš jak to myslím. Také ti držím palce at se ti to nějak vyřeší a ste štastní ty i mimiko. Nejhorší je že já bych jela do te Prahy ale ja uz tam skoro nikoho nemám  a proto prave sedím kazdy den doma a nudím se strasne. Kdybych nebyla na te neschopence a chodila do prace tak si myslím že bych si to ani tak nepřipouštěla....... už 12 hodin na něj čekám a stále tu není.

Autor: Monča   11.9.2011 v 20:42

to mi povídej, já se neustále nudim, za celej tejden jsme se viděli jen v pátek, já mám teď navíc dovču,takže nechodim do práce, i tak je to peklo,přijdeš domu a nikde nikdo, neřikám, že je furt v hospodě, samozřejmě je i v práci, ale já hlavně řešim to, že každej měsíc utratí dvacet tisíc a neni schopnej říct za co a jídlo a všechno platim já ze svýho směšnýho platu, nevim proč tak blbne, když se na mimčo těšil a pořád tvrdí, že těší a jak se změní, atd.

Autor: Háňa   11.9.2011 v 20:57

To mi říkej ja osobne mam auto na splatky a musím uz za něj platit i složenky je živnostník takže soc a zdrav. elektriku auto a jidlo platim ja a to z penez z neschopenky takže už mám konto skoro vybrakované nevím za co nakoupim malenu

Autor: Monča   11.9.2011 v 21:02

to jediný řešim, chlapů je spousta,když to řeknu blbě,ale co teď s těma penězma, nedokážu si představit,že bych na to pak měla být sama, takže sem řekla,že mi prostě dá každej měsíc na stranu aspoň 3000 na kočárek

Autor: Simka, 11+1   11.9.2011 v 21:02

Ahoj Háňo, nechci se nijak tvého přítele zastávat, to ne, ale myslím, že se prostě jen bojí. Jak píšeš, že jsi na neschopence, takže asi  taky na rizikovém(omlouvám se, ale už si u každé nepamatuju počáteční problémy) a on se prachsprostě bojí, že se s mimi něco stane a tak se před tím schovává. Což ho samozřejmě neomlouvá a ani není dobré abys mu to trpěla. Zkus si s ním promluvit o jeho pocitech a pak zkus na čas odjet k rodičům, ať mu dáš prostor se s tím vyrovnat a ty si hlavně odpočineš. Ty si určitě o všem promluv s mamkou, ta je na to nejlepší a s kamarádkama si tolik hlavu nelámej, jakmile pak s mimi vyrazíš ven, tak si hodně rychle najdeš kamarádky, to pak jde dobře. V mamce určitě najdeš oporu a hlavně si v její péči odpočineš a nabereš nové síly. Já to s kamarádkama měla obdobné, sice jsem se na sever odstěhovala dávno před tím, než jsem si našla teď už manžela, ale díky práci, jsem nějak neměla šanci poznat v okolí nějaké kamarády. Pak jsem dlouho chodila ke koním a kamarádky jsem měla jen tam, takže, když jsem šla na první mateřskou, tak jsem vesměs nikoho neměla a hned po porodu se to změnilo a je to fajn, ale bylo to taky těžké, kor když má manžel poměrně velkou partu svých kamarádů, co spolu podnikaj hodně věcí a mě se nepodařilo zrovna úplně zapadnout. No a díky prvnímu mimi už nechodím ani na koníky, takže jsem o tamty kámošky taky přišla. Nakonec jsem poznala bezva kamarádky v mateřském centru a už spolu kamarádíme přes 2 roky. Pěvně doufám, že se tvůj přítel vzpamatuje a dobře to dopadne.