Autor: nakedangel   13.6.2012 v 18:44

No tak odstatý uši ty mám zase já. No to bude ještě zajímavý  Laděnko já obdivuju tu tvoji chuť k jídlu. Já už zas jím jen sladký  Na nic jinýho se nemůžu ani podívat.

Autor: Laděnka   13.6.2012 v 19:14

no je to záviděníhodné...já mám opravdu neskutečný apetit.....ale zatim to nejde nějak moc na mě vidět.....ale to brzy ustane.já jsem takovej otesánek..jak mi všichni říkaj

Autor: nakedangel   13.6.2012 v 20:04

Jen jez, já zastávám názor, že tělo si dycky řekne, když něco potřebuje. Jenže to moje si říká akorát tak o cukrovku

Autor: RenčaK   14.6.2012 v 20:12

Holky uvědomujete si, že jsme za půlkou že už jen prázdniny..a končí prázdniny :-) to snad ani není možný, mimišek se hlásí neustále a docela to sílí ty jeho kopance. Přítel se na nej už moc těší. Kdy budete skládat postýlku a chystat věci? 

Jinak s tím jídlem, jim sladky, protože je to takové rychle zabalené na cesty, po ránu do práce atd, ale chuť mám na normální jídlo.....A už máte všichni cukrovku za sebou? Ja tam teprv musímjít :/

Autor: Zuzka7   14.6.2012 v 20:34

Ahoj holky,

tak dnes jsem byla u paní doktorky 26+1 už jsem :-) mimi je v pořádku, fotečku nemám :-( , ale aspoň na krátko jsem ho viděla. Už má prý 1kg toto roste. Přibrala jsem už 9 kg :-( fíha, jestli to tak půjde dál, tak nevím nevím.... a to se nesnažím moc jíst a sladký jsem omezila na minimum. Jinak už má hlavičku natočenou dolů, tak snad už nechce jít na svět dřív :-( ona říkala, že tam byly dnes holčiny, co měly před pár týdny malého natočeného hlavou a dnes už je zase naopak, takže si to klučina možná ještě rozmyslí a bude se pohybovat sem a tam.

Jinak na cukrovku už musím taky jít :-( půjdu příští středu. Na mateřskou jsem se ptala, chtěla jsem už napsat ten papír, ale prý mi to tak brzy dát nemůže, že si musím ještě počkat těsně předtím. No a to je asi vše. A co vy holčiny? Už docela cítím i záda :-( je to horší a horší, ale co bysme nevydržely pro naše malé prcky že?

Taky máte takové výkyvy nálad jako já? Docela už bývám i podrážděná a můj to docela se mnou ještě zvládá, ale i tak se mi ta nálada hýbe nahoru dolů jak na housenkové dráze. Jinak jsem dostala čípky, prý mám kvasinkový výtok, něco jsem zaznamenala, že mám občas výtoky, ale nesvědí ani nepálí to, tak jsem tomu nedávala takový pozor...tak snad čípky zaberou.

Tak pište nějaké novinky, poznatky a tak. Hezký večer všem přeji

Autor: Laděnka   14.6.2012 v 20:40

ahojky já už začínám vše montovat a prát a žehlit už příští víkend.... no je toho hodně a začnu pomalu a postupně...cukrovka je zamnou....a dopadla dobře..ted mě pálí žáha a to dost .používám gaviskon ten pomáháale je to hnus

Autor: Dáša   15.6.2012 v 09:17

[168275]

[168275]ahojky Nakedankel....to je jednoduché,proč tu nikoho neznám...jsem celkem uzavřená povaha...nejdřív jsem lítala jen do práce a kolem domu,zahrady a psů (takže jasně v práci jsem si našla známé,jen bydlí všichni opačným směrem než já,takže na scházení se po práci to nebylo) a na poletování po dědině a shánění si kamarádek za každou cenu nemám zase tu povahu....nějaké kulturní nebo sportovní akce se tu moc nenosí (teda když nepočítám návštěvy hospod,kterých je tu na počet obyvatel celkem dost),takže je to bída....ale jak říkám,problém bude i ve mně....

Autor: nakedangel   15.6.2012 v 09:27

[169761] Já jsem na tom podobně a to jsem z města. Svoje kamarády mám v jiných městech a než jsem se dala dohromady s přítelem, který má svou partu přátel, tak jsem taky byla více méně sama. Ale mě samota moc nevadí...

Holky tak i já se přidávám do klubu trpících  Teda ještě to není nic hrozného, ale začínají mě pobolívat kyčle. Pěkný slunečný víkend všem!

Autor: Dáša   15.6.2012 v 09:32

[168277]Ahoj Pavli,něco o tom propuštění na návštěvu.Když jsem byla těhotná před rokem,tak jsem měla doktorku a ta mě nechtěla pustit ani omylem....že jsem na rizikovém,že jsem na nemocenské a tudíž se musím chovat jako nemocná a ne si trajdat,jak mě napadne (moje psychické rozpoložení ji ani za mák nezajímalo).Prostě hrůza,brečela jsem každou chvilku jak želva,protože se mi stýskalo a neměla jsem si s kým popovídat (teda když nepočítám skype nebo mobil).Chodím teď k jinému doktorovi a když jsem si mu chtěla říct o propuštění na pár dní za rodinou (slavily se u nás ve velkém narozeniny,kterých připadá na po sobě jdoucích dnech šestery),tak jsem už 14 dní před požádáním měla žaludeční neurozu.V den D jsem se tam vydala,sestřička se mě ptala,copak potřebuji,že jdu mimo termín pravidelné návštěvy,tak jsem jí řekla,že jdu uprosit pana doktora o propustku.Ona vzala papír,vyplnila mi ho i s adresou mého přechodného pobytu s daty,kdy se tam zdržím a poslala mě,abych to jen oznámila panu doktorovi.Ten mi to odkýval a já jen s otevřenou pusou se ho ještě asi dvakrát zeptala,jestli to opravdu myslí vážně.A jela jsem.Pěkně jsem si to u našich užila,objela všechny známé a příbuzné,odpočinula si,maminka si vzala do hlavy,že od ní odjedu aspoň o pět kilo těžší,ale ubránila jsem se těm jejím dobrotám.Jen jsem musela dodržovat termín vycházek,co mám napsaný z domova.Ale to bylo to nejmenší.Spousta lidí mohla přijít k našim domů,když mi vycházky skončily.Takže závěr je ten,že záleží na ošetřujícím lékaři,jaký zvolí přístup ke své pacientce.