Autor: Ola   24.6.2013 v 10:27

Mám za sebou císaře v prosinci 2012 pro polohu KP, sice mi tenkrát dali vybrat, ale jasně mi dávali najevo, že jako prvorodička bych spontánně rodit neměla, že by to bylo příliš riskantní. Druhý porod po třech letech jsem absolvovala normálně, strašně jsem si to přála. Dali mi zase vybrat, upozornili, že mám vyšší riziko akutního císaře, ale po odhadu váhy mimča a ultrazvuku jizvy s tím nedělali problém a porodila jsem poměrně v pohodě asi za 4 hodinky. Jen ta jizva se musí hlídat. Rozhodně bych nikomu zbytečně císaře nedoporučovala, po klasickém porodu je podle mě všechno lepší.

Tak přeju všem šťastnou volbu a hlavně zdravá miminka! 

Autor: Iva   24.6.2013 v 21:44

Ahoj Lucie F, teda tohle je fakt zazitek! Divim se ti, ze jsi nepsala nejakou stiznost, sice na veci by to uz nic nezmznilo, ale mozna by ses u toho uklidnila. Takova pece o rodici je jak zly sen. Preji ti at priste je vse O.

Ja ordila dvojcata pred 13 lety v Praze v Podoli. Vse bylo desne narychlo a ja ani nestacila dat nekomu vedet. Hrozila mi preklampsie a tak misto jeste 14 dni polezenicka jsem sla na stul v den nastupu. Druhy den, kdyz jsem s probirala  z celkove narkozy, vubec nevedela, co dei a co jsou zac. Z neonatelniho na pooperacni nkdo neprisel informovat, ani se o nas jakoli zajimat. Po doprosovani me prisli rict, ze mam dva kluky a ze jsou v inkubatoru jen na dohrivani. Naodili se v utery vecer a ja je videla az ve ctvrtek, kdy nahodou prisel brach  za mnou do porodnice na navstevu a nenasel me na pokoji. Tak hledal a pote me odvezl na koleckove zidli za klukama.

Ted za 4 tydny rodim po skoro 14 letech. Je to holcicka a porod bude normalni, ale stejne nevim do ceho vlastne jdu. JJsm v Belgii a zatim jsou na me desne hodni. Muj gynekolog me i odrodi (pokud to ovsem stihnu. Termin mam 19.7. a on jede20.7. na dovcu). Jinak uz skoro 2 mesice chodim k porodni asistence, kterou muzu mit taktez u porodu. Cvici se mnou a dokonce se ji povedlo malou spravne otocit. ted mi predepsala homeopatika, abych odrodila pekne do 19.7.

jsem na to zvedava

vsem drzim palce a preji pohodove porody

Autor: Lucie F.   25.6.2013 v 14:03

[332778] Ahoj, to víš, že jsem to měla v plánu si stěžovat, ale pak jsem měla jiné starosti. Zdejší porodnice má hroznou pověst i bez mé stížnosti a jen málo maminek to tam riskne. Když jsem se rozhodovala kam, tak jsem bohužel dala na recenzi mé porodní asistentky, která mi pravila, že už se to tam zlepšilo Rok, co rok se tam modlí, aby je nezavřeli...

Autor: Monika   31.7.2013 v 20:08

Ahoj holky také bych se ráda zeptala na vaše názory.Já jsem rodila prvního syna v roce 2010 císařským řezem který byl plánovaný z ohledem na moje špatné oči.Ted mám jiného očního lékaře který mi doporučení k císaři už nedal a já čekám druhé mimi a vůbec nevím jak to bude...............Někdo mi říká že pokud není důvod budu rodit normálně ale můj gynekolog tvrdí že na 99procent to stejně skončí císařem protože hrozý nějaké prasknutí dělohy nebo jizvy na děloze a tím pádem krvácení do dutiny břišní a prý bych byla ohrožená na životě jak já tak mimčo takže on jako gynekolog prý preferuje toho císaře ale řekl že se ještě uvidí.Mám strach z normálního porodu už kvůli tomu co mi řekl ale převážně kvůli těm mím očím které jsou stejné jako předtím akorát jsem narazila na doktora který na to má jiný názor.ALE PRÝ O VŠEM STEJNĚ ROZHODUJE PORODNÍK ?????????????

Autor: Janka   4.9.2013 v 10:33

Jsem z těch, co měly štěstí. Rodila jsem přirozeně 22 měsíců po prodělaném těžkém porodu císařským řezem. V porodnici při příjmu nikdo o CŘ ani nemluvil, protože vše bylo v pořádku.  Mimochodem - stejnou zkušenost má i moje maminka (a to už je fakt dlouho:-)).  I po řadě let si stále vzpomínám na bolesti a pocity, které tady po CŘ popisujete. Osobně považuji porod CŘ za nejtěžší možný způsob porodu.  Važte si samy sebe, že jste to zvládly.  Nikdy nikdo neví, jak bude další porod probíhat. A tak se těšte hlavně na ten okamžik, kdy budete mít maličké po tom všem v náruči.  Možná, že budete muset podstoupit další bolavou oběť, ale uděláte to pro vás dva a rády. Zdravím všechny hrdinky a přeji samé štěstí. 

Autor: Pavla   4.9.2013 v 22:59

Tak i ja prispeji svym pribehem.Sveho prvniho syna jsem rodila pred 18 lety na stedry den.Dne 23.12.jsem prijela do porodnice jen na ozvy plodu,ale uz si me tam nechaly,s tim ze deloha uz se pripravuje na porod a muze to zacit kazdou chvili.Pamatuji si,ze byla sobota.V pet odpoledne mi pichli nejakou injekci s tim,ze pokud uz jsem pripravena na porod tak se to rozjede.Ve 20.00 vecer mi zacala prvni doba tzv.oteviraci a skoncila rano v 9.00 a o pul desate mi praskla voda,(to uz byla nedele Stedry den)tak me napichli na kapacku.Jeste pred tim,ale nez to udelali tak me vysetrili sestry a jeste lekar,ze ktereho jsem mela pocit ze citim alkohol a mela jsem pocit ze i trosicku vravora.byl trosku neprijemny a sestry take,pamatuji si ze v tu dobu jsem rodila jen ja takze jsem se nemela moznost zeptat jine rodici maminky jestli se mi to opravdu jen nezda.Kdyz uz jsem chodila s kapackou asi hodinu tak jsem mezitim asi trikrat prosla kolem lekarskeho pokoje nacez mi sestry povedeli ze kolem nich nemam chodit ze na to mam vyhrazeny prostor a oni si take potrebuji odpocinout a ne koukat na hekajici rodicky.Presne takto si to pamatuji dodnes.A take vim proc to rekli,ja si totiz vsimla ze opravdu popijeji a lekar s nimi.zacala jsem se trast a zacala jsem se bat nejen o sebe ale i o nenarozene miminko s myslenkami co kdyz neco pokazi a mne nebo miminku se neco stane.Zacala jsem plakat a panikarit az se jedna sestra rozcilila a zacala na me kricet ze jsem hysterka a takove by vubec nemeli mit deti.No a to uz s mou psychikou uplne zacloumalo a ja jsem omdlela a rozbila kapacku.Kdyz jsem se probrala tak me znovu zprdla a zavolala lekare ktery se rozhodl pro cisare.a proc by ne,ze?Cisare mate za hodku udelanou a pak uz mate klid na piti,ale pokud bych dale chodila s kapackou tak to mohlo byt na cely den a mozna i dele a to by asi az tolik nemohli pit.Takze v 11.45 se jelo o patro niz na sal,kde mi cisare nastesti delal jiny lekar (alespon tak mi to rikali,nez jsem se dozvedela pravdu ze me rodil ten opily lekar)a presne ve 12.00 v nedeli na Stedry den se mi narodil syn Vojtisek (3650g a 50cm).Aby se mi pomstil,tak mi udelal jizvu od vrchu az dolu a to tak skaredou a se stehy daleko od sebe ze mi praskali stehy jeden po druhem.jeden praskl,zasili a za dva dny praskl dalsi,zasili atd.V nemocnici jsem stravila 10 dnu a po sestinedeli jsem podala stiznost na lekare i sestry.Bohuzel jsem nemela dukazy,nastesti to nebyl jediny takovyto pripad a ja dostala jako satisfakci kupon na bezplatnou plastiku briska platnou na 15 let.O druhem nervydrasajicim porodu napisu priste,ale musim rict ze do Bohuminske nemocnice uz nikdy jedine pohrebnim voze,jelikoz to uz se mnou snad nebudou muset nic delat.

Autor: Pavla   4.9.2013 v 23:49

K memu druhemu porodu,rodila jsem 22 mesicu po prvnim porodu a trochu jsem se bala co znovu bude.Den pred prijetim do nemocnice jsem byla v poradne kde bylo vse ok a druhy den jsem jeste mela jit do nemocnice na ozvy a ultrazvuk.Vecer jsem vsak mela pocit ze mi praskne brisko co tam ten maly prdolka delal.az druhy den pri ultrazvuku jsem se dozvedela ze se otocil zadeckem dolu a lekar mi rekl ze to bude cisarem ale jeste pred tim budu muset zustat v nemocnici asi pet dni jestli se jeste neotoci zpet hlavickou dolu,nacez jsem odpovedela ze tak dlouho byt v nemocnici nemohu jeliko mam doma jeste jednoho syna.Tak mi lekar povedel ze jestli na sale druhy den nic nebude tak mi udela druhy den cisare.Odvedli me na pokoj a ja se nudila tak jsem se osprchovala a umyla si hlavu.Potom jsem ulehla do postele ale za chvili jsem mela pocit ze se zacina neco dit nebo ze neco neni tak jak ma byt.zazvonila jsem na sestru ale ta me sprdla ze panikarim a ze to je pred operaci normalni a ze se asi jen bojim a odesla.Zacala jsem se citit jeste hure a maly zacal byt i vice aktivni,rekla bych az moc.Pockala jsem asi pul hodiny a osobne zasla na sesternu ze opravdu neco neni jak ma byt.To uz bylo na sestru moc a opet jsem slysela ze jsem hysterka a ze mam jit do postele a nerusit je.Zacala jsem panikarit a plakat a sla jsem rovnou za primarem,ketry me uklidnil a povedel ze nektere maminky skutecne citi ze se neco deje a ze se mam pripravit ze za chvili pojedeme na sal.Maly se narodil v 18.45 a musel byt kriseny,mel pupecnik omotany kolem nozky,raminka a krku.Apgar bylo 5,6,7 a podle lekare se narodil za 5 minut dvanact.po porode u me postele celou noc sedel primar jelikoz jsem mela poprodni komplikace a sestra ktera me dvakrat servala jako hystreku se mi omlouvala a po zbytek casu v nemocnici byla jako milius.Dnes uz verim ze prvniho cisare jsem mela zbytecne jen kvuli opilemu lekari ale za druhy jsem neskonale vdecna protoze kdyby se cekalo na normalni porod tak se muj syn narodil mrtvy uduseny.Ma sice problemy ADHD (agresivita,nesoustredenost apod) ale dnes uz je mu skoro 16 a je to o dost lepsi.Za 4 roky po druhem porodu jsem sla na plastiku briska a do letosniho roku jsem ho mela jako pred porody.Nyni jsem ve 35 tt a cekam dalsiho vytouzeneho syna (pres 6 let jsem nemohla otehotne po predchozim potratu ve 25 tt) a i kdyz mam vsechny mozne tehu choroby a 23 kg nahoru tak nelituji.A znovu budu mit cisarsky rez akorat ze ne jako uz 2x v uplne narkoze ale s epiduralem a rodit nebudu v Bohumine jako uz 2x (CR) ale v Anglii pri epiduralu a mohu rict ze uz se na to tesim.Tady s vami jednaji jako s clovekem,s usmevem,laskavosti,domaci prostredi a dite je s vami od porodu az do opusteni nemocnice.Takze abych to zhrnula....po prvnim cisari by mela nasledovat pauza 2 let aby jste mohly rodit prirozenou cestou jinak hrozi ruptura delohy.Pri kratsi pauza automaticky by jste meli rodit cisarem.A co se tyka sisaru,muze jit mit i vice ale po prvnim 2 roky pauza,po druhem 4 a po dalsim 8 let.jinak se zvysuje riziko ruptury delohu az o 60 % coz je podle mne dost vysoke riziko.A pokud mate po prvnim cisari 2 roky pauzu tak se nedejet lekarem jen tak ovlivnit dalsim cisarem,chceteli rodit normalne zkuste si nechat udelat vysetreni i u jineho lekare a v pripade ze budete ve stejne situaci jako jsem byla ja u prvniho porodu a jeste je cas na nic necekejte a radeji se nechte prevezt do jine porodnice,protoze porod je krasny zazitek a do dnesniho dne mi chybel ten samotny konec porodu kdy je vam miminko polozeno na brisko atd.Ja si to poprve zaziju az nyni na konci zari tak mi drzte palecky a budte silne a mejte dost odvahy bojovat za porod jaky si prejete.samozrejme ne vzdy to jde ale pokud je tam sance tak si porod uzijte se vsim vsudy a pokud uz  musite na cisare tak doporucuji s epiduralem a dite vam po vyjmuti polozi na brisko jako po klasickem porodu ...takze vsem drzim palecky a hodne sil a zdravych a krasnych ukricenych uzlicku...pa   PS:Ja uz se toho sveho porodu (cisare ) a mimiska vubec nemohu dockat!!!

Autor: Zuzka   13.10.2013 v 11:55

Ahojky. já jsem měla císařský řez a druhé mimčo jsem rodila normálně a bez problémů. Akorát mi hlídali doktoři váhu miminka je tam myslím hranice 3,5 kg pro bezproblémový vaginální porod. A teď čekáme třetí mimčo a zase doufám v přirozený porod, do císaře se mi vůbec nechce 

Autor: Verča   27.11.2013 v 22:14

Také bych se ráda podělila o zážitky ze svých zatím dvou porodů. =) V roce 2007 se mi narodila dcera (4020g). TP jsem měla 23. října. Ten den jsem jela do porodnice, udělali mi ultrazvuk a řekli že malá je otočená KP a odhad váhy byl 3800g, že neni na co čekat, že druhý udělají císařský řez. Když jsem potom šla na monitor, porodní asistenka mi říkala že by se to KP dalo odrodit ale mala by musela mít menší váhový odkad a vůbec by neřešili jestli jsem prvorodička, nebo ne. Byla jsem moc zklamaná! Tak jsem se těšila na přirozený porod, prostě jsem to chtěla zažít. Když jsem po 5 letech znovu otěhotněla, byla jsem přesvědčená, že se to tentokrát povede. Hledala jsem na internetu články o VBAC. Abych měla co nejvíce informací a musim řic že většina nebyla zrovna pozitivní. Pak mi zjistili trombocitopenii (tj. špatná srážlivost krve). A poté se objevila těhotenská cukrovka. V rizikové poradně mi bylo řečeno že mě nemůžou nechat přenášet kvůli cukrovce a že po předchozím císaři se nedoporučuje indukce porodu(vyvolání). Tak sem se bála, že budu muset na císaře, zase. Pořád se mě ptali jak chci rodit, vždycky jsem řekla, že přirozeně. A jestli jsem si to nerozmyslela. No a já si to nerozmyslela. Tak mě nakonec poslali do Liberce na vyvoláni. Ale to ještě nebylo jité jestli porodím normálně... Do porodnice jsem přijela v 7hodin ráno. Dělali mi monitor a odběry, jak jsem na tom s trombocitama. Že kdyby jich bylo hodně málo, tak mi daj krevni náplavy a prostě udělaj císaře. Po dvou hodinách čekáni na výsledky, kdy mi jako zázrakem trombocity vyskočili na dostatečné množstvi, že mi řekli že mužem zkusit to vyvoláni. Tak mi dali nejdřív půl čípku a za 2 hodky další půl čípku. Prý mi nemohly dát celý najednou kvůli předchozímu císaři, aby mi nepraskla jizva kdybych měla hned silné kontrakce. Pomalu jsem začinala cítit kontrakce. Ze začatku to bylo jako bolení při menstruaci a pomalu se zvětšovaly. Asi za 5 hodin po první půlce mi propíchly plodovou vodu. Další 2 hodiny se nic moc nedělo, bolesti byly už opravdu silně, ale porodni asistentka říkala že se moc neotviram. A když to tak pujde dál tak prostě udělaj ten císař. Takže akorát další stres pro mě. Po chvilce mě znovu přišla zkontrolovat. Už sem byla dost otevřená tak mě honem hnala na sál a pak uz to šlo hrozně rychle. 11.3. 2013 v 17.45 se mi přirozenou cestou narodil krásnej chlapec a já byla tak štástná, že sme to přez všechny překážky spolu tak krásně zvládly. Jak už tady jednou někdo psal, když žena porodí ditě. "Byla to velká úleva a obrovská eufórie" Přesně tak jsem se po porodu cítila.