Autor: desideria   6.1.2016 v 17:56

Tery, taky bych nešla do dvojčat, je tam vyšší riziko komplikací. IVF je hlavně o čekání ... 

Autor: Mací   6.1.2016 v 20:59

Terezko, naprosto ti rozumím a vím, jak se cítíš. Podělím se s tebou o svůj příběh na cestě za miminkem. Je mi 29 a o mimi jsme se snažili téměř 2 roky. Já jsem po vysazení antikoncepce nemenstruovala téměř půl roku, pak jsem brala proveru, to bylo OK, po vysazení opět nic. Po roce a půl mě můj gynekolog odeslal do centra asistované reprodukce. Myslela jsem si, že tam přijdeme a max do půl roku budu spokojeně těhotná. Jenže ouha - diagnoza zněla neprůchodné vejcovody a jako bonus anovulační cykly. Takže laparoskopie+hysteroskopie, za 3 měsíce po ní stimulace, odběr 17 vajíček, oplodněných přežilo 10. Jenže jsem měla těsně před OHSS, takže transfer neproběhl. Takže další měsíc čekání (mezitím bez injekce prostě menstruace nedorazila) a poté KET jednoho embrya - po 12 dnech test lehce pozitivní, 14. den po KET odběr krve a hcg 12, což je neprosperující těhu. Vysadila jsem prášky, za 3 měsíce opět hysteroskopie a další KET dvou embryí - test jasně negativní. No a loni v květnu třetí KET dvou embryí a 18. 1. mám termín porodu není to jednoduchá cesta, ale člověk musí věřit a ono to jednou vyjít musí.

Autor: monika k   6.1.2016 v 21:28

Ahoj Terezo. Přeji Ti hodně štěstí a hlavně trpělivost.

Chtěli jsme s manželem mimi a nedařilo se. Proto jsme byli posláni na reprodukční kliniku. Po několika IUI přišla na řadu laparoskopie. Zjistili mi jeden neprůchodnývejcovod, druhý průchodný jen velice těžko a vaječníky, které neovulují, Podstoupili jsme 3 cykly IVF. Pokaždé jsem měla ´po stimulaci max.4 vajíčka a ne všechna byla zralá. Přiznám se, vzala jsem to. Ńakonec se to povedlo samo  ´Máme 2 letou holčičku a v březnu čekáme další přírustek. Jak mi řekl doktor, zázraky se dějí.

Moc Ti přeju, ať Ti to vyjde co nejdřív. Držím moc palce

Autor: papája   7.1.2016 v 11:47

Ahoj Terezko,

já otěhotněla pčed 5 lety,v 9. tt se bohužel ukázalo,že netluče srdíčko.Strašně mě to sebralo a začala dlouhá cesta za miminkem.Po roce neúspěšného snažení jsem já i manžel absolvovali snad veškerá vyšetření a oba byli v naprostém pořádku,ale bohužel nešlo to,vždycky jsem se upnula na nějaké následující vyšetření co nás mělo čekat a hloupě jsem doufala,že se na něco přijde,následně pak přišlo zklamání z toho,že jsme oba zdraví.Mě už bylo 30,tak jsem přistoupila nejdřív na IUI,tři neúspěšné pokusy a po té IVF.Drásalo mě to čekání na vše a že pořád nebylo jasné zda to kněčemu bude.Mám ráda věci naplánované a tohle pro mě byli muka.Vajíček bylo dost,ale embrykám se nedařilo,zbyly tři mizerný,jedno mi zavedli a ty dvě nebyly ani na mrazák.Bohužel ani to jedno se neujalo a já už neměla sílu ani odvahu na další pokus.Opravdu je to hodně náročné na psychikua já jsem z toho byla neš´tastná.Nakonec jsem zvolila cestu přírody.Vyzkoušela jsem spoustu léčitelů,kineziologii,vypila hektolitry bylinek a nakonec se dala na hormonální jogu a detoxikaci pomocí Joalis.Nevím co z toho všeho pomohlo,každopádně jsem se cítila výborně po psych. stránce a to byl asi kámen úrazu.Po 5 letech jsem přirozeně otěhotněla a máme doma vytoužené miminko.

Přeju Ti hrozně moc sil a psychické pohody a ať se brzy zadaří,nevzdávej to,každý máme nějakou cestu a je jednou jakou zvolíme :-)

Autor: Lucie   7.1.2016 v 13:48

Terezko, chce to hlavně klid a víru, že všechno dobře dopadne. Ale ne strašně moc chtít.

Já jsem měla cyklus od začátku dost rozhozený a nespravilo se to ani s koncem puberty, jen se zmírnily extrémy. HA také nebyla moc úspěšná, dokonce jí podezírám, že něco i zhoršila. Léky také nic, nakonec jsem podstoupila několik operací a při jedné jsem přišla o vejcovody. Tehdy to nevadilo, ale o 2 roky později jsem si našla novou známost a přítel chtěl dítě. Šli jsme na IVF. Vajíček jsem měla jen 8 (i po očištění), na spermiogram se doktoři tvářili dost skepticky, ale my jsme se rozhodli, že to riskneme bez ISCI. Uchytilo se jich 5, ale z toho 4 byly takový chcípáčci, že nešly ani zamrazit. Přítel si nejdřív také navrhoval přenést 2, ale mně se do toho nechtělo (bude dost práce a starostí i s jedním) a doktor to také silně nedoporučil kvůli operaci děložního čípku. Po dvou týdnech jsem šla na test - pozitivní a hodnoty HCG na velmi slušné úrovni. Po dalších 2 týdnech už bylo jasně vidět na ultrazvuku klepající srdíčko. Termín mám v červnu a nevím, jestli se více těší nastávající otec nebo nastávající dědeček.

Takže IVF může být úspěšné a dokonce i na první pokus.

Autor: Terezka   8.1.2016 v 19:30

[83315] Jo hodně nad tím přemýšlím. Je tam ryziko nedonoseni, obě děti nemusí být zdravé, jakmile dětska půjdou císařem tak jizva na děloze ktera při další tehu nemusí vydržet tlak...no je toho spousta proti. Ale já to hlavně brala i jako větší šanci že se aspoň jedno uchytí. No držte palce. Už to mám za pár :)

Autor: Terezka   8.1.2016 v 19:45

[833243] Jo začala jsem podobně. My jsme se snažili taky téměř dva roky na popud lékaře že bych za pár měsíců už ani nemusela otěhotnět. Měla jsem tehdy velkou cystu a vzali mi čast vaječníku. Často jsem mývala bolesti i několik let po laparoskopii kterou jsem podstoupila v 16 ti letech. S boletma jsem šla k doktoru a pořad nic, po několika měsících při kontrole mě poslali se třemi nálezy do nemocnice. Měla jsem hromadu srůstu, odstranili je, uvolnici vejcovody, zjistili že jeden neprůchodny a druhy nic moc také. Za dva měsíce co jsem šla před návštěvou IVF ještě na kontrolu ke svému lékaři, mě poslal hned do nemocnice. Akutní zánět obou vejcovodu, okamžitě šli ven. V centru mi řekli že by mě i bez problémů poslali aby je vyndali, protože jakmile mas nepruchodne vejcovody je to taková prevence proti mimodeloznimu tehu. Od té doby co jsou pryč, mám klid, žádná bolest, žádné potíže :) Já jsem byla stimulována cca 10 dní také to vypadalo na OHSS a je fakt že jsem myslela že mi to roztrhne břicho, ale tak asi jsi četla kolik vajíček že mě vyndali... Jinak moc blahopreji k úspěšnému završení léčby a tobě i miminku přeju zdravíčko a hlavně rychlý bez komplikací porod :)

Autor: Terezka   8.1.2016 v 19:50

[833259] Tak to je super :) No mě to nemůže normálně vyjít ani zázrakem, já už mám díky žádným vejcovodum přirozenou antikoncepci ::D no jo musí se to brát s humorem. To čekání je hrozné, ale jakmile máš dostatek zájmu, nemáš ani čas nad tím přemýšlet... Děkuji za reakci :)

Autor: Terezka   8.1.2016 v 19:57

[833522] Děkuju moc. Po psychické stránce naštěstí v pořádku. Mám dost zálib a koníčku do toho podnikání, tak že nemám pořad čas na to myslet. Že začátku jsem tedy stále počítala dny kdy už konečně zas budu o kus blíž, ale nic se nedá uspechat. Jsem zvyklá všechno řešit, dělat hned. Jakmile si něco zamanu na nic necekam a hned konam, ale u tohohle procesu to prostě není možné... Prostě musíš jen, pichat injekce brát prášky, zdravě žít a čekat ... A naštěstí už jsem se naučila jak si čekání zpříjemnit... :) blahopreji k miminku :)